Doporučujeme


30. srpna 2006

Feminismus

Redaktor: murin

Aktualita

ŽENY V POLITIKE

Len čo muži pripustili, že riadenie vyspelej krajiny sa bez žien nezaobíde, už je celá spoločnosť pod tlakom feministiek, ktoré sú priam posadnuté mocou. Ak teda v roku 1681 istú Londýnčanku verejne zbičovali za to, že sa angažovala v politike, dnes to vyzerá, že feministky budú bičom hnať do politiky aj tie ženy (a je ich väčšina), ktorým sa angažovať jednoducho nechce.

Za socializmu bola v každom dobrovoľníckom hasičskom zbore povinná účasť žien. To nie je žart, to je fakt. Dodnes sú niektoré dôchodkyne ešte členkami, hoci v živote videli požiar len v televízii. Ale keďže kvóty boli povinné, tak sa plnili.

Komunizmus a feminizmus majú k sebe veľmi blízko a keďže feminizmus je dnes v útoku, opäť tu máme objav už objaveného – kvóty účasti žien. Vďaka komunizmu však už tiež vieme ako tie kvóty dopadli nielen v hasičskom zbore, ale aj v politických funkciách. Keďže aj na komunistickej politickej scéne museli byť povinne aj ženské zástupkyne, vieme ako sa v kritických chvíľach jeho fungovania zachovali. Žiarivým príkladom by mohla byť napríklad členka ÚV KSČ Kleňhová-Besserová. Tá v roku 1967 počas dramatického decembrového zasadnutia, na ktorom mal byť Antonín Novotný odstavený od moci, prišla uprostred búrlivej diskusie s konštruktívnym a nepochybne zrelým politickým názorom, aby sa zasadnutie prerušilo, pretože (cit.): „...je potřebné jít připravovat svátky, péct vánoční koláče“. A kríza (pri ktorej Novotného klika zvažovala aj použitie armády a pozatýkanie vlastných, ale odbojných, súdruhov) sa skutočne natiahla o ešte dramatickejšie januárové dni, aby sa pani Kleňhovej-Besserovej tie vianočné koláče narýchlo nepripálili.

Máme ale tiež záznam z takisto dramatického zasadania Federálneho zhromaždenia dňa 18. októbra 1968, kde vystúpila iná žena v politike, poslankyňa Fuková, s veľmi emotívnym, ale presne formulovaným odsúdením okupácie ČSSR „bratskými armádami“. Prejav však nedokončila, lebo ju z pléna ukričali (budeme sa čudovať?) poslankyne Kleňhová-Besserová (cit. tej „sovětská vojska nevadila v roku 1945 a nevadí ani dnes v roku 1968“) a Litvajová (cit. ak by mali všetci byť verní svojmu názoru „ako to dopadne?“). Prerokovávala sa práve zmluva „O dočasnom pobyte sovietskych vojsk...“. Proti nej sa okrem poslankyne Fukovej dokázali postaviť ešte aj Sekaninová-Čakrtová a (aspoň slovne) Sachsová. Z osamelých štyroch zástupcov najvyššieho parlamentného orgánu vtedajšieho štátu, čo nakoniec hlasovali proti zmluve, boli dve ženy a dvaja muži (Kriegel a Vodsloň).

Ale ktosi môže namietnuť, že to boli predsa nenormálne časy dohnané do absurdnosti normalizáciou a že v demokratickom politickom prostredí je všetko inak. Tak sa na to pozrime na známych historických príkladoch.

Ženy v politike zmenia svet?
Tento lákavý slogan je nám už opäť nanucovaný, bez ohľadu na predošlé skúsenosti s komunizmom a účasťou žien na tomto obludnom politickom systéme. Hoci teda máme dosť vlastných skúseností, aby sme sa vedeli v tejto veci zodpovedne orientovať, už opäť nám sú vnucované vzorové riešenia zvonku. Tentoraz z opačnej strany, spoza oceánu, prichádzajú bojovné „výzvy“ feministických „sestier“, ktoré vo svojej arogantnej neznalosti už opäť „objavili Ameriku“. Doma toľko nekričia, lebo jednak poznajú zákonitosti amerického politického systému zhrnuté do zásady „bez peněz, do politiky nelez“ (takže USA sú na samom dne vyspelých krajín v percentuálnom zastúpení žien v parlamente, len 5% oproti 38% vo Švédsku) a tiež majú pekné maslo na hlave potom, čo zbožňovanému Clintonovi kryli chrbát nielen v afére s Lewinskou, ale aj pri jeho amnestiách (o ktorých si ešte povieme). O čo menej sa môžu rozkrikovať doma, o tom viac a vehementnejšie rozdávajú rady svojim „sestrám“ u nás. Aby to bolo zvučnejšie, dokonca aj Yoko Ono sa obetovala a osobne zaspievala „My ženy máme dosť síl, aby sme riadili svet“. Pri jej problematickom hlasovom prejave sa však ďaleko táto burcujúca správa nedostala. Zoberme to ale vážne a pozrime sa ako v nedávnej minulosti ženy na najvyšších politických postoch menili svet.

Ženy nemožno skorumpovať
Toto tvrdia propagátori a propagátorky „obrody sveta vďaka ženskej politike“. Uveďme si k tomu niekoľko praktických a overiteľných príkladov:

Benazir Bhuttová – prvá (a dvojnásobná) premiérka v islamskom svete musela ujsť z Pakistanu pre vážne obvinenia z korupcie.

Imelda Marcosová – jej zmysel pre korupciu a rozkrádanie filipínskeho národného majetku dosiahol galaktických rozmerov (známa je aj jej zbierka niekoľko tisíc nepoužívaných luxusných topánok).

Hillary Clintonová – pozoruhodne ľahko prekonala opakované manželove nevery, čo ale nebolo zadarmo, veď z jeho rekordných 177 amnestií za posledný deň v prezidentskom úrade sa za dvoch hriešnikov mal prihovoriť aj brat pani Clintonovej Hugh Rodham, ktorý za to vraj vyinkasoval až 400 000 dolárov. A bolo z čoho platiť, veď jedným z omilostených bol aj Harvey Welnig, ktorý pre kolumbijský drogový kartel vypral v Spojených štátoch slušných 19 miliónov dolárov. Podľa Associated Press pani Clintonová tiež vymenila v senátnej kampani hlasy istej náboženskej obce za prezidentské zníženie trestu trom podvodníkom (Kalmenovi Sternovi, Davidovi Goldsteinovi a Jakobovi Elbaumovi). Tí na konto neexistujúcich vzdelávacích a náboženských projektov vyinkasovali od amerického štátu 40 miliónov dolárov. Tým to však nekončí. Podľa Judicial Watch pani Hillary Cinton prijala na svoju volebnú kampaň neoprávnene dva milióny dolárov od istého Petra Paula. V roku 2001 tiež podpísala kontrakt na napísanie svojej knihy spomienok za osem miliónov dolárov vyplatených vopred, ktoré jej kniha nikdy ani zďaleka nemohla zarobiť. Veľké rozhorčenie tiež vyvolal fakt, že Clintonovci svoje ex-prezidentské sídlo zariadili lukratívnymi darmi (napr. striebornou sadou príborov v hodnote 18 000 dolárov) od podozrivých darcov, ale požiadali o odpis daní za to, že na charitatívne účely venovali svoju obnosenú bielizeň...

Ženy cítia sociálne
So ženami v politike vraj konečne začne platiť aj súcit so slabšími a chudobnými. Nie tak v prípade „Železnej lady“ Thatcherovej, ktorá brutálne rozdrvila štrajk britských baníkov bez ohľadu na dopad na ich rodiny. Útlocit u už spomínaných dám (Imelda, Hillary a i.) je tiež zjavne vec neznáma a neužívaná.

Ženy skoncujú s vojnami
Golda Meirová – preslávila sa aj výrokom „Utneme ruky všetkým, kto zabíjajú naše deti.“ Utrpenie a zabíjanie tisícok palestínskych detí ju zanechalo dokonalo chladnou. Na jej bezohľadnú politiku tvrdej ruky dodnes dopláca celý región a cez terorizmus aj svetové spoločenstvo vďaka súhlasu s nezmyselnými okupáciami palestínskych území proti rezolúciám OSN a aj pôvodným plánom.

Indíra Ghándiová – platí pre ňu „kto s čím zachází, tím i schází“, jej vláda nebola ani zďaleka pokojná vrátane stanného práva, ktorým porušila základné demokratické zásady štátu.

Thatcherová – bez mihnutia oka nariadila vojenskú kampaň za zabudnuteľné Falklandské ostrovy.

Albrightová – Riceová – Obe iniciovali a presedili smrtonosné vojnové kampane. Prvá je autorkou bombardovania Srbska a Kosova, ktorým zďaleka najviac trpelo práve civilné obyvateľstvo a ktoré pod zámienkou zabránenia humanitárnej katastrofe, túto katastrofu naopak spôsobilo (vrátane vybombardovania konvoja albánskych utečencov s prevahou detí, žien a starých ľudí). A to všetko, aby pomohla Clintonovi prekonať krízu s jeho neovládateľným libidom a tým aj stratou prezidentskej autority. Pritom srbská armáda sa stiahla víťazne s minimom strát. V stopách Albrightovej pokračuje Riceová s jej vlastnou vojnou v Iraku, za návrh ktorej Albrightovú pôvodne na jednej z amerických univerzít vypískali. Ale po 9/11 sa už obetný baránok hodil. Opäť sú obeťami tisíce nevinných civilistov. Kým Albrightová neprejavila žiadny cit pre obete, od Riceovej to už vôbec nikto neočakáva. Veď čo je na nej ženské okrem toho, že nemá fúzy?

Aké je z toho všetkého poučenie? Snáď je očividné, že byť ženou v politike neznamená voliť automaticky len dobré (alebo len zlé) riešenia. V kritických okamihoch politických rozhodnutí sú ženy rovnako na vážkach ako muži a rovnako ťažko sa (a aj protichodne) rozhodujú. Bude to asi tým, že politika nemá pohlavie. A pohlavie tým pádom nezaručuje správne politické rozhodnutia...

Tak teda ako?
Vyššie uvedené príklady majú pochopiteľne aj pozitívne kontrapunkty. Oproti skorumpovanej Imelde Marcosovej hneď Corazón Aquinová, oproti nešťastnej Indire Ghándiovej naopak umiernená Sonia Gándhiová. Ženy prirodzene vstupujú do politiky aj s dobrými výsledkami. Po prvý raz sa kancelárkou Nemecka stala žena, Angela Merkelová. V roku 1992, po 600 rokoch, mal po prvý krát britský parlament predsedníčku, Betty Boorthroydovú. Nórsko malo úspešnú premiérku Gro Harlem-Brundlandtovú (v jej vláde bolo 40% žien). Prvou premiérkou Kanady sa stala Kim Campbellová. Po prvý krát zasadla do izraelského Knesetu aj Palestínčanka Husnija Džeberová. Dokonca v roku 2003 aj Afrika zaznamenal prvú náčelníčku kmeňa Balete v Botswane, Mosadi Seboko. Ale to nie je všetko. Európa má dokonca do sto ministeriek v rôznych vládach! Nehovoriac o poslankyniach, ale aj starostkách (Česko ich malo za Zemana až 150!). Feministické bludy o „patriarcháte“ sú zoči-voči týmto faktom ešte obludnejšie.

Ľudská spoločnosť je dynamický systém, ktorý len vo vzácnych chvíľach (a aj to len dočasne) dosahuje rovnováhu. Väčšinu času je na ceste k jednej z možných krajností. Len čo muži pripustili, že riadenie vyspelej krajiny sa bez žien nezaobíde, už je celá spoločnosť pod tlakom feministiek, ktoré sú priam posadnuté mocou. Ak teda v roku 1681 istú Londýnčanku verejne zbičovali za to, že sa angažovala v politike, dnes to vyzerá, že feministky budú bičom hnať do politiky aj tie ženy (a je ich väčšina), ktorým sa angažovať jednoducho nechce. Demokracia (ako princíp vychádzajúci z Prírody) stojí na možnosti voľby. To neznamená, že niekde (ako napríklad vo Švédsku) nemôžu prísť s nápadom povzbudiť účasť žien v politike. Podstatné ale je neurobiť z toho totalitný diktát bez šance voľby, čo je obecne tendencia euro-úradníkov. Zároveň (a to je pre totalitné ideológie typické) sme svedkami toho, že ak sa dostane do politiky žena, ktorá si zachováva svoj nestádový, feministkami nepredpísaný názor, okamžite je nemilosrdne napadaná a snažia sa ju z politiky vyštvať. Príkladom je slovenská euro-poslankyňa Anna Záborská, ktorá sa stala predsedkyňou jedného z Výborov Európskeho parlamentu. Vyslúžila si za to tie najsurovejšie osobné útoky feministiek, pretože jasne deklarovala, že v tejto funkcii si zachová kritický postoj k umelo glorifikovaným homosexuálnym párom a ich výchove cudzích detí.

Treba však zároveň jasne povedať, že ženy samotné sa nehrnú do politiky a ich účasť na politickom dianí kolíše. Napríklad v dekáde 1985 – 1995 ich zastúpenie v parlamentoch 54 štátov Európy a Severnej Ameriky kleslo zo 16% na 11%. Demokratické zmeny vo východoeurópskych krajinách paradoxne priniesli ešte drastickejší prepad účasti žien z 26,6 % na 11,7% (teda ešte stále vyšší než západoeurópsky priemer v tom období). Tieto tendencie sú však dlhodobé a prirodzene premenlivé. A najväčším nezmyslom by bolo riešiť ich komunisticky direktívne nanútenými kvótami. Feministkám sú komunistické „revolučné“ praktiky veľmi blízke. O to dôležitejšie je uvedomovať si známe komunistické príklady, vrátane toho hasičského, aby sme znovu (pod inými, falošnými heslami) neopakovali staré chyby...

Autor: Gustáv Murín

O autorovi:
RNDr. Gustáv Murín, CSc., (*1959) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě. V Ústavu buněčné biologie UK se zabývá reparací DNA a bioindikací genotoxicity v znečištěném životním prostředí. Napsal knihu esejů s biologickou tematikou Náhradný koniec sveta (1994), podle níž byla připravena televizní relace Kto príde po nás, ak nie potopa (1995). Dále vydal knihu o vplyvu biologických objevů za poslední štvrtstoročí na náš každodenní život Tak ako bohovia (slovensky v r. 2001) a knihu esejů s podobnou tematikou A stanete se bohy (česky v r.2002), ktorá dostala Cenu E. E. Kische. V roce 2004 vydal (spolu s Petrem Weissem) knihu Abeceda tělesné lásky.


Zdroj: Český svaz mužů 30.8.2006

Přečtení článku: 103651x

Tisknout článek

Průměrná známka článku: 2.8

Pošli článek kamarádovi

Oznámkuj článek (1 - nejlepší): 1 2 3 4 5


Související články

24.11.2016, 09:30   10 důvodů, proč by Hillary Clintonová neměla být příští americkou prezidentkou
30.10.2016, 22:01   Prezidentka Jižní Koreje čelí skandálu, její poradkyně zasahovala do státních záležitostí
10.03.2015, 19:58   Bývalá senátorka čelí obvinění kvůli zakázce na čištění příkopů
23.02.2015, 17:48   V Thajsku obžalovali bývalou premiérku, hrozí jí až deset let
31.12.2014, 14:56   Dívky (15) umlátily dva psy kladivem


Diskuse ke článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

 

Velice vyvážený článek.

Autor: Milan Muž

Založeno: 30.08.2006, 23:51

Odpovědí: 1

Rozumně napsaný. Ani ti pomatenci, co sem tolik píší, ho nedokázali napadnout.

Odpovědět na příspěvek

 

Autor: yahya Muž

Založeno: 31.08.2006, 08:51

Vyvážený... - je v něm obsažen legitimní názor, že "kvóty ne", jinak je to ale takové pel-mel zajímavostí - proč se tam řeší pečení koláčů nebo baronka Thatcherová? Abychom si dali pozor na ženské v politice, jinak místo vládnutí budeme kontrolovat plechy s cukrovím a napadat Falklandy?
( - to aby Vás nemrzelo, že článek ještě nikdo nestihnul "napadnout":-))

Odpovědět na příspěvek

 

A proč by to ti pomatenci dělali?

Autor: Sobý hnusec Muž

Založeno: 31.08.2006, 00:12

Odpovědí: 8

Vy vážně nedokážete vidět svět jinak než prizmatem boje s někým/něčím? Jste úplně první, kdo na to zareagoval, a přesto se hned musíte o jiné otřít, že jsou pomatenci. Bez těch invektiv to neumíte?

Btw, váš výrok "je nepochybné, že když muž dělá kariéru, pracuje tím pro svou rodinu a materiální zabezpečení manželky i dětí a tvorbu dědictví pro potomky, zatímco když žena dělá kariéru, tak na úkor rodiny a její údržby a zabezpečení potřeb potomků", jste myslel jako nadsázku, nebo vážně? Já se ptám proto, že kdosi, kdo se vydává za akademika, je hluboce přesvědčen, že jste to vážně nemyslel, že jste si dělal jenom legraci, já se vás naopak zastávám a tvrdím, že v tak vážné věci byste si legraci určitě nedělal. Tak jak to tedy je?

A ještě jedna věc. Kdesi jste napsal, že to, komu připadne dítě po rozvodu, záleží hlavně na tom, kdo rozvod zavinil. Zklamu vás. Existuje cosi, čemu se říká úmluva o právech dítěte, č. 104/1991 Sb., a tam se hned zkraje píše, že "hlavním hlediskem při všech rozhodováních týkajících se dítěte je vždy zájem dítěte." Takže soud se v tomto nebude a nemá řídit tím, kdo rozvod zavinil, ale tím, co bude pro to dítě lepší, bez ohledu na jeho rodiče.

Odpovědět na příspěvek

 

Určeno Milanovi.

Autor: Sobý hnusec Muž

Založeno: 31.08.2006, 00:15

Opravdu nechápu, proč když reaguji na nějaký příspěvek, v 1 případě z 10 se uloží jako příspěvek samostatný. Takže to nahoře je reakce na úplně první vstup Milanův.

Odpovědět na příspěvek

 

Dobře jste tu pomatenost vztáhl na sebe.

Autor: Milan Muž

Založeno: 31.08.2006, 00:30

Když si nějaký psychiatr přečte vaše diskuzní vstupy u posledních dejme tomu 8 - 9 článků, třeba vám pomůže.
Ale já jsem vás nejmenoval. Přihlásil jste se sám.
Co vašemu chování říká manželka? S ní se taky tak hádáte do krve o blbostech?
No, teď jdu spát, přišel jsem z hospody dlouho. Tak snad zítra o půlnoci tschüss.

Odpovědět na příspěvek

 

Aha.

Autor: Sobý hnusec Muž

Založeno: 31.08.2006, 08:43

Takže vy na svých slovech "je nepochybné, že když muž dělá kariéru, pracuje tím pro svou rodinu a materiální zabezpečení manželky i dětí a tvorbu dědictví pro potomky, zatímco když žena dělá kariéru, tak na úkor rodiny a její údržby a zabezpečení potřeb potomků", trváte. Nebude vám tedy vadit, když napíšu článek do novin - těch tištěných - a váš výše uvedený názor tam uvedu, s odvoláním na Svaz mužů?

Podívejte se, já vím, že je vám to nepříjemné. Chci na vás být nepříjemný, zasloužíte si to. A především se nechci dočkat toho, aby nějaký soudce se tím vaším "názorem" začal řídit v praxi. Až zatím možná sem tam měli stále tendenci dávat děti automaticky ženám, ale vždycky to museli nějak zdůvodnit. Vy jim poskytujete univerzální zdůvodnění a já bych se nerad dočkal toho, aby se tím soudy začaly řídit, notabene s odvoláním na Svaz mužů. Takže si vážně myslím, že byste ten svůj výrok měl vzít zpět, a pokud to neučiníte, měla by se od něj distancovat redakce.

Odpovědět na příspěvek

 

Autor: Akademik Muž

Založeno: 31.08.2006, 09:59

I kdyby ses postavil/a/o na hlavu, nikdy mě nemůžeš urazit. Tvá hloupost je tak veliká, že si přes ní nevidíš ani na špičku nosu. Jsem rád, že obhajobu nesmyslným principům dnešního pseudofeminismu provádí právě tvor/věc, jako jsi ty - opravdové hloupé nic.

Odpovědět na příspěvek

 

Autor: Akademik Muž

Založeno: 31.08.2006, 10:09

A nezměníš to, ani kdyby ses 100x schovával/a/o za můj nick, ty NIC, k takové ubohosti se může uchýlit jenom opravdový internetový úchyl.

Odpovědět na příspěvek

 

Tak na mně nereaguj

Autor: Sobý hnusec Muž

Založeno: 31.08.2006, 10:10

a zavři klapačku, a budeš mít po problému.

Odpovědět na příspěvek

 

Autor: Akademik Muž

Založeno: 31.08.2006, 11:09

Ty a problém? Ale kdeže, ty jsi přece takový férový rovný inteligentní panáček, jen s trochu nevyrovnanou psychikou.

Odpovědět na příspěvek

 

No výborně,

Autor: Sobý hnusec Muž

Založeno: 31.08.2006, 11:30

spadla maska a jsme doma. Až doteď jsem jen tušil, od této chvíle vím, který "hrdina" se tu na mně navěsil a snaží se do mne ze zálohy kopat. Vztekni se.

Odpovědět na příspěvek

 

Začátkem 70. let

Autor: Saša Muž

Založeno: 05.09.2006, 10:23

Odpovědí: 0

publikoval p.t. Jaro Křivohlavý výsledky svých experimentů v dyadické interakci a v teorii her, z nichž jasně vyplývalo, že většina žen se v politice v podmínkách svobodné společnosti s volnou hrou politických sil nemůže uplatnit. Psychické vlastnosti ženám obvyklé to neumožňují.

Odpovědět na příspěvek

 

Sobí hnusče,

Autor: Saša Muž

Založeno: 05.09.2006, 10:24

Odpovědí: 0

co to tady vyvádíte?

Odpovědět na příspěvek

 

Autor: kris Žena

Založeno: 07.09.2006, 23:01

Odpovědí: 0

Je hezké, že pan Murín tak často brojí proti feministkám, které za vším vidí mužské spiknutí a sám začne větou: "Jen co muži připustili, že ... Bravo, co dodat.

Odpovědět na příspěvek

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

Muž, Žena

E-mail:


(Vyplňte pouze tehdy, jestliže chcete být informování o odpovědích na váš příspěvek)

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola: 

Opište znaky z obrázku do spodního pole:

 

 


ROVNOPRÁVNOST.cz je kolektivni tvooený, nezávislý, svobodný, názorový web. Jeho posláním je komentovat a zviditeloovat spoleeenské problémy týkající se mužu. Stránky vznikly za úeelem osvity a dokumentace. Cílem je umožnit všem publikovat svobodné názory formou elánku nebo diskuzních poíspivku. Stránky dávají svobodný prostor i kontroverzním názorum a tabuizovaným tématum, o kterých se veoejni nemluví nebo se bojí mluvit. Nesnaží se nikomu vnucovat cizí názor a nechávají na každém, aby si vytvooil svuj vlastní.

Copyright © 2007 Rovnopravnost.cz                Tvorba www - Web & Media a.s.