Doporučujeme


20. června 2007

Žena & Muž

Redaktor: Tom

Aktualita

Ženská mírumilovnost anebo

Věk zdivočelých čarodějnic?

Autorka uvádí na pravou míru jednu z nejhloupějších tézí historie.
Totiž, že kdyby vládly ženy, nebyly by války a nezabíjelo by se. Ve skutečnosti je ženská krutost horší než mužská, protože bývá hysterická, iracionální, často mstivá a vynalézavější. A těmto vlastnostem skutečně nebylo dáno se naplno rozvinout, v tom mají feministky pravdu.

…„Tohle je válka a ty jsi žena,“ řekl Achilleus.
„Válka,“ odpověděla Briseovna hořce,“ je záležitostí mužů. Ženy jsou její oběti, stejně jako jsou obětmi mužů“.
„Války“, odporoval pobaveně, „byly stejně časté, když vládly ženy a Matka. Vládkyně byly stejně ctižádostivé a hrabivé jako kterýkoliv dnešní král. Válka není věcí pohlaví, je to součást lidské existence“.
Odmlčela se. Tomu se nedalo odporovat.


V rozhovoru slavného řeckého hrdiny a zajaté princezny z románu Colleen Mc Culloughové Píseň o Tróji uvádí autorka na pravou míru jednu z nejhloupějších tézí historie.
Totiž, že kdyby vládly ženy, nebyly by války a nezabíjelo by se. Ve skutečnosti je ženská krutost horší než mužská, protože bývá hysterická, iracionální, často mstivá a vynalézavější. A těmto vlastnostem skutečně nebylo dáno se naplno rozvinout, v tom mají feministky pravdu.

Nedávno mi padl v knihovně do ruky skvělý román Mary Renaultové Král musí zemřít, s neobyčejnou invencí vyprávěný příběh antického hrdiny Thesea. Příběh se odehrává jaksi na rozhraní zanikajícího matriarchátu a rodícího se patriarchátu, přičemž autorka dosti přesvědčivě zobrazuje a domýšlí obskurní, krvavou hrůzovládu a triky, které umožňovaly ženám udržet si moc nad silnějšími muži. Jedno z nejpůsobivějších líčení je ale návštěva ostrova Naxu a reminiscence na smrt bájného pěvce Orfea, kterého roztrhaly na kusy běsnící účastnice náboženských mysterií.
Renaultová ústy reka Thesea popisuje návrat zdivočelých žen:
¨.. měly na sobě skvrny jako leopardi, krev na nahých pažích, na cárech šatů, na prsou. Na nohou ji bledý prach jakoby pocukroval, ruce od ní měly slepené v jeden chuchvalec…
A pak se vyvětluje proč se Théseus vzdal Ariadny, kterou miloval, proč jí utekl do Atén; uvidí ji na káře, kterou táhne za menádami jeden z kněží Velké matky.
…rozhozené vlasy připomínaly vlasy spícího dítěte až na ty slepené konečky. Z pootevřených úst jsem ucítil starou krev, smíšenou s pachem starého vína, měla ji zaschlou i na zubech. Zvedla ruku v gestu spícího dítěte, s krví slepenými prsty… Dlaň se otevřela a já spatřil to, co si tiskla na prsa jako dítě, které si do postýlky vzalo hračku…
A hrdina, který už sám v čestném boji prolil krve dost si uvědomí, že Ariadna je dcera Pasifaé, a že jí přes mládí a krásu i zůstane, a vytratí se ze scény.
Samozřejmě jde o literární licenci, ale neuvěřitelně invenční a navíc vyprávěné ženou, ženou neobyčejně nadanou a vzdělanou a přitom schopnou poodhalit něco z obskurních zákoutí ženské duše.
A ještě jedno líčení, tentokráte z druhé poloviny předminulého století. Hrdina, tehdy asi dvanáctiletý chlapec, sleduje ukázku moci ženské čarodějnické smečky na dvoře legendárního afrického mocnáře Čaka, moci, které se bál i sám absolutistický král.

„…Vzápětí se ozvala řada divokých skřeků a do středu kruhu vhopkaly tři postavy… když se přiblížily poznal jsem, že to jsou ženy, pokud lze toto slovo tak pokroutit. Byly to obludy, hrůzné karikatury ženství, čarodějnické zmetky . Byly zmalované pruhy bílé hlinky, ze zápěstí jim visely hadí kůže, každá držela v ruce oháňku z pakoně a při každém poskoku jim povadlé prsy pleskaly o žebra jak pytlíky vyschlé kůže…Celou dobu při tanci syčely skrze zuby a vymršťovaly se s nezemskými skřeky do výše.
Ä pak za naprostého ticha začaly vyzpěvovat.“ Jsme ingosamy, vymítačky čar. Máme čich jako šakal.. Větříme veliké a zlé čáry v naší zemi“.

Zaklínačky tančí a dostávají zhypnotizovaný dav pod svou kontrolu. Promyšleně, mstivě, vychutnávající svou zlobu a moc, si ženy vybírají své oběti, aby několik katanů v jejich stopách provedlo rozsudek.
Popravy započaly. Některé utloukli, jiné mučili až k smrti a jednoho rolníka, který namísto kupování kouzel od zaklínaček začal hnojit pole, uvázali ke sloupu a uškrtili koženým řemenem.
Působivý je popis, jak zapůsobila hlavní čarodějka na evropsky vychované hrdiny. Jakou mocí se asi musela opájet nad pověrčivými a nevzdělanými soukmenovci?
Babizny teď stály nad námi, a vzduch byl plný odpuzujícího pachu jejich těl. Zblízka představovala Nobela skutečné vtělení zla. Oči měla rudé a šílené. Celé tělo bylo pokryto prachem a jak se přede mnou otáčela pleskaly mne groteskně její vyschlé prsy do tváře. Chtělo se mi utíkat, uniknout těm šílícím černým tělům a planoucím očím. Purpurové zornice vyplňovaly celé oční důlky, zdály se bezedné a když je na mne upřela, zdálo se mi, že padám do samého středu té propasti…
Autor románu Velký slon Alan Scholefield, znalec Afriky, musel něco takového, alespoň v náznaku zažít, taková přesvědčivost se nedá vycucat z palce. Moc kterou mohou ženy získat díky hypnotizaci davu do iracionálna, hysterie, strachu, přičemž paradoxně využívají vlastní odpudivosti k zneschopnění mužů se nedá vymyslet. To byl zřejmě jediný nástroj, kterým mohly, pokud kdy silnějším, schopnějším a racionálnějším mužům vládnout. (Zajímavé je, že pokusy oživit jakési ženské čarodějnické tradice se opakují - pro mladé ženy se vysílají televizní čarodějnické seriály, které jsou plné iracionálních situací a návodů a ve kterých jsou mladé ženy všemocné, na rozdíl od bezradných kluků.)

Dílčí příběh popisuje jen matriarchální situaci, motiv, většinu exekucí vykonává králova garda, a král má plnou moc nad všemi, i když si dává dobrý pozor, aby čarodějnice nepohněval. Babizny jen využívají absolutismu k vyřizování svých účtů. Ale představme si, černý světadíl a konec konců dávnou historii všeho lidstva tisíciletí předtím se vší hrůzou nevědomosti a zaslepeného šamanství - oč větší hrůzovládu a zvůli měly staré dámy tohoto typu možnost vytvořit a pak pochopíme i to, že se jimi nechali zastrašit i sebevědomí bojovníci, kteří teprve likvidací této teokracie mohli hledat cestu k prvním náznakům lidské rovnosti a demokracie.
Toto byl asi jediný způsob, jak mohly ženy udržet svou vládu nad muži, pokud nějaký matriarchát existoval. I při vší snaze feministek o něm lze najít jen indicie – všechny funkční společnosti od počátku lidské civilizace, které měly tolik kultury aby byly schopné zaznamenávat dějiny byly tzv. patriarchální, tedy spíše odpovídající požadavkům na rostoucí efektivitu, potřebám logistiky rodících se států a rozdělení sil a invence.
Ne náhodou chtějí feministky zlikvidovat logiku a racionalitu, poukazem na další nesmyslnou tézi, že obě existují jaksi v ženském vydání. Racionalita, přehlednost, skutečná rovnost a demokracie bude omezovat jejich působnost. Ne náhodou můžete bloudit feministickými litaniemi jak dlouho chcete – pro všechny klíčové slovo demokracie zde bude tak časté, jako lidový název zadní části těla v Katolickém věstníku.
Pokud by ovšem někdo toužil po nadvládě žen za uvedenou cenu, ať si jich pár zaangažuje a odveze do džungle. Lidstvo mohou i bez toho zničit i povýtce racionálnější zhovadilosti současného světa.

Autor: Jan Plummer


Zdroj: Český svaz mužů 20.6.2007

Přečtení článku: 105638x

Tisknout článek

Průměrná známka článku: 2.9

Pošli článek kamarádovi

Oznámkuj článek (1 - nejlepší): 1 2 3 4 5


Související články

20.05.2017, 15:44   Žen v podnikání přibývá výrazně víc než mužů
03.05.2017, 18:53   Matka hodila kojence do vroucí vody. Zatmělo se mi, řekla soudu
23.04.2017, 11:42   Je lepší být žena?
21.03.2017, 11:32   Děti jedly omítku. Za týrání dětí dostala žena nakonec podmínku
13.03.2017, 14:14   Rus (66) doplatil na lásku k brněnským tanečnicím. Udaly jej za znásilnění


Diskuse ke článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

 

Dovolávat se

Autor: dulcibelka Žena

Založeno: 20.06.2007, 10:12

Odpovědí: 1

jedním dechem racionality a zároveň si brát za svědky staré řecké báje a pověsti - to je teda síla.
Ještě mi tam chybí Ctirad a Šárka.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Dovolávat se

Autor: Tess Žena

Založeno: 21.06.2007, 13:42

Opravdu "racionalni". Autor se zrejme pomatl, neda mi nez to rici, protoze tzv. a radob "vedecky argumentuje" a pritom pouziva jako DUKAZ scholefielda, "znalce Afriky".

http://w
ww.fantasticfiction.co.uk
/s/alan-scholefield/

S
cholefield ale pise fantazii a fikci. To je opravdu delova rana. Fikce nejsou fakta. Zda se ze zadna nemate. Kdyz je mate tak je uvedte. Zadne pohadky.
JSTE TRAPNI SASCI.

Odpovědět na příspěvek

 

hmm

Autor: Mic Muž

Založeno: 20.06.2007, 14:34

Odpovědí: 8

Mnohem lepsi nez ty "blitky" co maji "akcentovat" zenske radoby prava na Idnesu, Novinkach a jinych feminama koupenych (z mych penez placenych)serveru.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: hmm

Autor: Ramiréz Muž

Založeno: 20.06.2007, 14:42

Ale jděte, sračky to jsou všechno. Tyto zde však konvenují Vašemu názoru.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: hmm

Autor: zaz Muž

Založeno: 20.06.2007, 14:54

A ty máš nějaký?

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: hmm

Autor: Ramiréz Muž

Založeno: 20.06.2007, 14:56

Každý má nějaký, ty snad taky.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: hmm

Autor: * Žena

Založeno: 20.06.2007, 15:22

Jo jo. Každý má nějaký, někdo chytrý, někdo blbý

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: hmm

Autor: Ramiréz Muž

Založeno: 20.06.2007, 15:26

Toho jsem si tady už všimnul.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: hmm

Autor: zaz Muž

Založeno: 20.06.2007, 20:56

A jaký konkrétně máš názor na dané téma /event. i jiná/, z tvých příspěvků to nijak nevyplývá?

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: hmm

Autor: Ramiréz Muž

Založeno: 21.06.2007, 08:40

Můj obecný názor je ten, že se člověk má řídit zdravým rozumem nebo alespoň rozumem a nepodléhat davovým hysteriím jakéhokoliv druhu. Osoba vnitřně vyrovnaná se obvykle nezmítá v emociálních vlnách a je celkem schopná problémy řešit a ještě lépe se ani do nich nedostat navzdory okolí. Na vyrovnanosti se ale musí tvrdě a celoživotně pracovat. Nic není zadarmo, ale vnitřní klid za to stojí.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: hmm

Autor: zaz Muž

Založeno: 21.06.2007, 09:57

Jaké davové hysterie máte na mysli? Zejména mě zajímají ty, které jste objevil na tomot webu.

Odpovědět na příspěvek

 

příspěvek

Autor: edusa010 Muž

Založeno: 20.06.2007, 16:30

Odpovědí: 1

V románě M.Rieda Doly krále Šalamouna je popsán podobný tanec jedné takové hrozné čarodějky s následky mnohých smrtí.
Skrytější záhyby ženské psychiky jsou dobře popsány v románě Medojedky a také v Aristofanově Ženském sněmu.
První kroky k likvidaci racionality a logiky byly již vykonány zrušením matematiky jako maturitního předmětu na gymnáziích.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: příspěvek

Autor: Ramiréz Muž

Založeno: 20.06.2007, 16:36

Zajímavej výběr...

Odpovědět na příspěvek

 

příspěvek - oprava

Autor: edusa010 Muž

Založeno: 20.06.2007, 18:12

Odpovědí: 0

Ve svém předchozím příspěvku jsem omylem uvedl jiného autora u románu Doly krále Šalamouna. Správný autor je Rider Haggard.Omlouvám se.

Odpovědět na příspěvek

 

možná OT

Autor: Kytička Žena

Založeno: 20.06.2007, 21:14

Odpovědí: 2

tanec a jednoduchá rytmická hudba větší skupiny lidí mají samy o sobě schopnost uvést takovou skupinu do tranzu.
Mám pocit, že už staročínské texty (tisíc a více let p.K.) doporučují vládcům při náboženských obřadech takové produkce pro navázání spojení s předky.

O scchopnostech některých lidí přenášet informace zcela mimo naše chápání už asi také není sporu.

Ke krvi : viděla jsem zajímavý pořad o Čachtické paní (Discovery ?) kde popisovali, proč na ni mělo pití krve (ale to je mám pocit praktikováno i nějakými primitivními národy) tak dobrý vliv. Myslím, že šlo o to, že měla nedostatek železa (nebo hemoglobinu?) a proto se jí vždy udělalo po pití krve na nějakou dobu lépe a zrůžověla ačkoli byla jinak velmi bledá.

jinak k mocichtivosti, krutosti apod. se nevyjadřuji. Tyhle věci jsou v každém člověku zakódovány. A každý se s tím musí nějak poprat.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: možná OT

Autor: NTPT Muž

Založeno: 21.06.2007, 00:59

No, neslyšel jsme o tom že by čachtícká paní trpěla porfyrií (lidově vampýří nemocí) tedy neschopností těla syntetizovat určité komplikované organické látky nutné k výstavbě krevního barviva. Ale možné to je..

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: možná OT

Autor: Ottokar II. Muž

Založeno: 21.06.2007, 14:21

Pití lidské krve - původně z živých válečných zajatců - je jeden z pradávných rituálů symbolizující převahu vítěze nad poraženým nepřítelem, nemá a nemělo to nic společného s jakoukoliv chorobou, tu spíš naopak dlouhodobým požíváním člověčiny získáte (viz "nemoc šílených krav" obdoba onemocnění "kuru" diagnostikovaného u novoguinejských kanibalů). Čachtická paní si pouze užívala moci nad poddanými, stejně jak když se např. Římané vrhali do arén chlemstat čerstvou krev umírajících obětí, nebylo to kvůli "prevenci padoucnice", ale šli si užívat pradávný rituál.

Odpovědět na příspěvek

 

re článek

Autor: Kamil Muž

Založeno: 21.06.2007, 15:42

Odpovědí: 1

Článek byl o tom, že základní ideologické feministické tvrzení , že kdyby vládly ženy nebyly by války a zabíjení je nesmysl, protože za vlády žen by to bylo stejné, možná ještě krutější. Tak o tom se bavte, husy kapitolské.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: re článek

Autor: NTPT Muž

Založeno: 21.06.2007, 17:56

tal zaprvé, kapitolskými feministky nejsou, neboť svým kejháním nikdy nic nezachráíní. Zadruhé , matriarchát tady uř byl a když skončil začala civilizace :o)

Odpovědět na příspěvek

 

Jedno vyprávění

Autor: Lapil Muž

Založeno: 27.06.2007, 14:14

Odpovědí: 0

Než začnu - spolu s autorem se mi opravdu nezdá, že by prostý fakt, že má člověk prsa a ne penis, nějak zásadně měnil jeho podstatu. Argumentovat ale literaturou mi taky přijde pitomost a slovy "něco podobného musel zažít" může jen ten, kdo považuje co já vím Chandlera (detektivky "drsné školy") za rváče a div ne masového vraha. Snad jediný argument - jestli taková líčení čteme s vyvalenýma očima, znamená to, že je někde v hloubi považujeme za možná čili "v prapodstatě" pravdivá.
Ale k tomu vyprávění. Terry Pratchett, takto slavný až módní autor fantasy, vypráví, jak pro nějakou skupinu dětí pořádal hry na hrdiny, zatímco maminky si zašly na kafe nabo nakoupit nebo tak něco. A dětičky chodily domů a vyprávěly o horách mrtvých skřetů a hordách nemrtvých ghúlů a maminky dostaly strach, jestli náhodou nejsou dětičky indoktrinovány brutálním násilím.
I pravil slavný spisovatel: "Dobrá, vaše obavy chápu. Příští týden půjdou nakupovat dětičky a vy zajdete ke mně a nějakou hru si zahrajeme." Následovalo líčení, kterak něžné maminky vybíjely vesnice a vraždily nevinné draky na potkání, brutálně umučily pohádkového dědečka, jehož úkolem bylo za kus buchty a milý úsměv poradit cestu k pokladu, aniž se ho na cokoliv zeptaly a nakonec odcházely naprosto spokojeny a uklidněny, že se jejich dětičky žádnému nadměrnému násilí neučí.
A přátelé, tento příběh je pravdivý, já na té přednášce byl. Samozřejmě - pan Pratchett je nejenom skvělý spisovatel, ale i skvělý vypravěč, takže kdoví jak to PŘESNÉ bylo, ale to jen tak podotýkám, abych vzal glanc námitkám.
(Technická poznámka a vlastně dotaz: pro odeslání příspěvku je třeba zadat oněch pět písmen, což je v pořádku. Co ale v pořádku není - když mi někdo odpovíte a já chci reagovat, přes těch pět písmen se ne a nedostanu; nemáte někdo ponětí, co s tím? Díky. Lapil)

Odpovědět na příspěvek

 

 

Odpověď na příspěvek:

jedním dechem racionality a zároveň si brát za svědky staré řecké báje a pověsti - to je teda síla.
Ještě mi tam chybí Ctirad a Šárka.


Jméno:

Pohlaví:

Muž, Žena

E-mail:


(Vyplňte pouze tehdy, jestliže chcete být informování o odpovědích na váš příspěvek)

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola: 

Opište znaky z obrázku do spodního pole:

 

 


ROVNOPRÁVNOST.cz je kolektivni tvooený, nezávislý, svobodný, názorový web. Jeho posláním je komentovat a zviditeloovat spoleeenské problémy týkající se mužu. Stránky vznikly za úeelem osvity a dokumentace. Cílem je umožnit všem publikovat svobodné názory formou elánku nebo diskuzních poíspivku. Stránky dávají svobodný prostor i kontroverzním názorum a tabuizovaným tématum, o kterých se veoejni nemluví nebo se bojí mluvit. Nesnaží se nikomu vnucovat cizí názor a nechávají na každém, aby si vytvooil svuj vlastní.

Copyright © 2007 Rovnopravnost.cz                Tvorba www - Web & Media a.s.