Doporučujeme


04. června 2007

Žena & Muž

Redaktor: Tom

Aktualita

Proč mít děti?

Dnes se například má za to, že feminismus volby - idea, že každá žena by si sama pro sebe měla určit správný poměr mateřství a kariéry - selhal a ženy si stěžují, že byly svedeny iluzí, že mohou "mít obojí".

V průběhu několika posledních let se v centru pozornosti ocitla nová demografická krize: nejbohatší, nejvyspělejší a nejsvobodnější společnosti na světě nemají dost dětí na to, aby zachovaly samy sebe. Mnoho nedávno vydaných knih - mezi nimi například The Empty Cradle od Philips Longmana (2004) nebo Fewer od B. J. Wattenberga (2004) - popisuje potenciálně tragické důsledky poklesu porodnosti. V rámci nářků nad pádem míry porodnosti jsme se ocitli v situaci, kdy tak rozdílné přední světové osobnosti jako Vladimír Putin nebo papež Benedikt XVI. obhajují státní politiku na podporu porodnosti. Časopisy a noviny, které byly kdysi plné obav z hrůz "populační exploze" - masového hladovění v rozvojových zemích, ekologických katastrof, porobení žen drcených nadměrným břemenem neustálých porodů a mateřství - se dnes ptají, zda mají vůbec svobodné společnosti v úmyslu zachovat samy sebe.

V současnosti je, až na několik výjimek, odpověď záporná. Data, která prezentují Longman a Wattenberg, mluví sama za sebe. Od 50. let poklesla celková úroveň porodnosti v Evropě z hodnoty 2,7 na 1,38 - což je úroveň, která je o ohromujících 34 % pod úrovní 2,1, což je zase průměrný počet dětí na jeden pár potřebný k tomu, aby se společnost alespoň reprodukovala. Míra porodnosti v Japonsku dosahuje hodnoty 1,32 a průměrný věk Japonců dosáhl již 42 let a stále roste. (Pro srovnání, světový průměr se pohybuje kolem 25 let.) V mnoha státech, mezi než patří například Rusko, Španělsko, Itálie, Jižní Korea nebo Česká republika, se pohybuje průměrná míra porodnosti mezi hodnotami 1,0 a 1,3. Některé z těchto států již zažívají rychlý úbytek populace - zejména Rusko. Generace dětí vyrůstají jako jedináčci a v nejvyspělejších státech je značné procento mužů a žen, kteří nemají a nebudou mít děti.

Ve srovnání se stejně vyspělými zeměmi jsou Spojené státy pořád ještě v dobré demografické kondici a míra porodnosti se zde pohybuje okolo míry nutné pro reprodukci společnosti, byť existují značné rozdíly mezi jednotlivými regiony, jakož i mezi přistěhovalci a starousedlíky. Nicméně i Spojené státy, podobně jako ostatní vyspělé společnosti, jsou na cestě k masové společnosti starých lidí, s více starými lidmi odkázanými na pomoc druhých a menším počtem jejich dětí, které by se o ně staraly, a vnoučat, která by je nahradila.

Důsledky nízké porodnosti
Důsledky nízké porodnosti dnes začínají zneklidňovat zástupce všech možných politických, náboženských a ideologických směrů. Jedna z hlavních obav se týká ekonomiky. Ve studii z roku 2004, vypracované na podnět Evropské komise, varuje Rand Corporation, že pokles lidského kapitálu je pravidelně doprovázen poklesem produktivity, z toho plynoucím zatížením systémů sociálního a penzijního zabezpečení a vzhledem k menším domácnostem také snižující se schopností starat se o rostoucí populaci starých lidí. Jinými slovy, méně pracujících, více důchodců a rozpočtová krize evropského sociálního státu.

Tím ale ekonomické problémy nekončí. Starší populace bude pravděpodobně méně inovativní a podnikavá a také stěží vytvoří onu spotřebitelskou poptávku, která je nezbytným motorem jednotlivých ekonomik. Státy, které zvýší daňové zatížení mladých, aby mohly financovat programy pro starší populaci, tím pouze mladým lidem ztíží situaci, když ti už i tak zvažují, zda si mohou děti dovolit. Výsledkem je začarovaný kruh ekonomické stagnace a stárnutí populace směrem k jejímu úpadku nebo i vymření.

Ještě závažnější jsou kulturně-demografické obavy. Pro Longmana je hlavním budoucím problémem to, co nazývá - ve shodě s názvem svého nedávného článku ve Foreign Policy "The Return of Patriarchy" - návratem patriarchátu. Protože na rozdíl od sekulárních liberálů náboženští fundamentalisté děti stále mají, obává se Longman nového "období temna", demografického zvratu osvícenství, v němž horliví křesťané doma a radikální muslimové v zahraničí nakonec ovládnou (přesněji řečeno zdědí) zemi. Naléhá proto, aby se z liberálů stali zastánci politiky na podporu porodnosti a vyzývá demokratické společnosti, aby zavedly sociální a ekonomické programy na podporu mladých párů s dětmi. Domnívá se, že pokud si budou moci lidé děti dovolit, pak jich budou mít štěstí hledající dospělí s omezenými zdroji více.

George Weigel, který se z velké míry opírá o data shromážděná Longmanem, staví svůj argument přesně opačně. Ve své knize The Cube and the Cathedral (2005) tvrdí, že příčinou populačního úpadku je zrušení křesťanské Evropy, kolébky lidských práv a lidského pokroku. Křesťanská obroda naopak podle Weigela nabízí tu největší naději na záchranu západu před dvojím nebezpečím liberálního sekularismu a zhoubné plodnosti radikálně islámských států. Podobný argument vznesl v New Criterion i fejetonista Mark Steyn, který přičítá nízkou porodnost západu na vrub jeho "nedostatku civilizační sebedůvěry". Podle Steyna je hlavní chybou modelu sekulárního sociálnědemokratického státu to, že ke svému zachování potřebuje míru porodnosti na úrovni nábožensky založených společností.

Objevují se nicméně i další kulturní nebezpečí. Jakmile zestárnou dnešní bezdětné generace, budou čelit svému vlastnímu umírání bez dětí, které by se o ně staraly, utěšovaly je a oplakávaly. Osobní svoboda mládí tak končí izolovaností stáří a může nastat situace, kdy za nejracionálnější nebo i jediné možné řešení slabosti stáří bude považována eutanazie. Staří lidé budou umírat jen s malou jistotou, že víra jejich otců bude žít i po jejich smrti, v dalších generacích.

Tři unikátní aspekty
Je samozřejmé, že při uvažování o volbách svobodných lidí ve svobodných společnostech se musí postupovat obezřetně. Ostatně mezi odborníky ani neexistuje jednomyslnost ohledně toho, jak jsme se do stávající složité situace dostali a co to může přinést. Nezdá se, že by jedno vysvětlení mohlo uspokojivě objasnit rozdíly v míře porodnosti v různých částech světa, a neexistuje ani nějaká přímá a zřejmá korelace mezi ekonomickými podmínkami na straně jedné a porodností na straně druhé nebo, chcete-li, mezi náboženským založením příslušné společnosti a plodností.

Určité subkultury v nejbohatších státech - jako například haredim Židé v New Yorku nebo mormoni v Utahu - mají jedny z nejvyšších úrovní porodnosti na světě, ačkoliv jejich sousedé jsou na tom přesně naopak. Také mezi současnými demokratickými státy i mezi těmi nejbohatšími státy, např. ve Spojených státech nebo ve Francii, lze nalézt vyšší míru porodnosti než u států méně bohatších jako např. v Polsku nebo Maďarsku. Pokud jde o notoricky známé islámské státy s vysokou mírou porodnosti, řadí se Saúdská Arábie nebo Afghánistán k zemím s nejvyšší mírou porodnosti na světě, ale např. Írán se řadí ke státům s nejnižší mírou porodnosti. (V 80. letech volal íránský režim po více "vojácích islámu", zatímco dnes trestá ty, kteří mají tři a více dětí.)

Skutečností také je, že naše doba a civilizace není rozhodně první, která zažívá demografickou krizi. "Za našich časů," psal Polybios kolem roku 150 př. n. l., "prožívá celé Řecko období nízké porodnosti a všeobecný pokles populace, díky čemuž pustnou města a země přestala být obdělávána." Podle něj byla příčinou tohoto úpadku dekadence. "Protože muži propadli takému snobství, lakotě a lenosti, že se nechtějí ženit, a pokud se už ožení, nechtějí se starat o své děti nebo maximálně o jedno až dvě z nich - a toto zlo se rychle šíří."

Z historického hlediska se ale v současnosti zdají být v nejrozvinutějších částech světa tři aspekty unikátní a zásadní. Za prvé, nemít děti s sebou nenese žádné stigma. Pokud se žena rozhodne nemít děti, není její hodnota posuzována nijak negativně. Za druhé, děti již nejsou ekonomickým statkem, jak tomu bylo v agrárních a raně průmyslových společnostech. Jsou spíše ekonomickou zátěží, nenasytnými konzumenty, kteří v podstatě až do období kolem svých dvaceti let nic neprodukují. Za třetí, kontrola porodnosti je nyní nenahodilá a v podstatě absolutní. Ti, kteří děti mít nechtějí, toho mohou snadno dosáhnout, aniž by museli omezit svůj přirozený sexuální pud, ohrožovat své fyzické zdraví nebo byli nuceni uchylovat se k zabíjení novorozeňat nebo potratům.

Z kulturního hlediska jsou děti dobrovolné, z ekonomického tíživé a z technologického hlediska se lze vyhnout tomu je zplodit. Nicméně mít možnost nemít děti stále není tím důvodem, proč je nemít, a pro mnohé je, zdá se, ono ekonomické zatížení docela snesitelné. Otázkou tedy stále zůstává: proč dnes tolik mužů a žen v nejbohatších společnostech v dějinách chce mít tak málo dětí?

K tomuto problému dnes již existuje malá knihovna. Ve své studii "What Do Women Really Want?" (Public Interest, Winter 2005) navrhl Neil Gibert poněkud subjektivní typologii sahající na jedné straně od tzv. "tradicionalistů" - tzn. žen se třemi a více dětmi, které odvozují většinu smyslu své osobní identity a úspěchů z tradiční odpovědnosti za výchovu a plození dětí a z výkonu domácích prací, k tzv. "postmoderním" ženám na straně druhé, které jsou na "základě své volby" bezdětné a soustředí se na sebe a své kariéry. Uprostřed se nacházejí "moderní" ženy s jedním dítětem a "neotradiční" ženy se dvěma dětmi, jejichž způsoby života se do určité míry liší, ale ne tolik jako v případě velké rodiny u tradicionalistů a žádné rodiny u postmodernistů.

Gilbert podotýká, že v průběhu několika posledních desetiletí je znatelný trend směrem k "modernímu" a "postmodernímu" konci spektra, což má předvídatelné demografické důsledky. Ve Spojených státech se počet bezdětných žen téměř zdvojnásobil na 18 % a počet žen s jedním dítětem (nyní 17 %) roste rychleji než počet žen se dvěma dětmi (nyní 35 %). V roce 1976 mělo 59 % žen starších 40 let tři nebo více dětí, dnes je to 29 %. V Evropě a Japonsku jsou data vychýlena ještě více ve prospěch bezdětných rodin nebo rodin s jedním dítětem.

Jistě, pro některé muže a ženy je fakt, že nemají děti nedobrovolným trápením. Jak ale ukazují Gilbertovy kategorie, jde u většiny případů bezdětných lidí o zcela záměrný stav - výsledek sledování jiných sociálních a morálních cílů, než jsou děti. Při definování a ospravedlňování tohoto velkého kulturního trendu hrály rozhodující úlohu spojené síly moderního feminismu a individualismu.

Kořeny dnešního "bezdětného hnutí" lze podle Elaine Tyler Mayové (Barren in the Promised Land, 1997) vysledovat již v době, kdy se ve Spojených státech chýlil ke konci poválečný baby boom. Cituje ironický článek z roku 1958 nesoucí titulek "Pity the Childless Couple":

Není nic smutnějšího než bezdětný pár. Vyvede vás až z míry, když je vidíte natažené a odpočívající u bazénu, celé opálené a nešťastné nebo jedoucí do Evropy jako osamocení blázni. Je to prázdný život. Není v něm nic než peníze na utrácení, více času, kterého si lze užívat, a o hodně míň věcí, o které si musíte dělat starosti.

Koncem 60. a počátkem 70. let se "přemítání o dobrých matkách majících špatný den" stalo celoživotní filosofií. Její součástí byl radikální obrat proti mateřství. "Narození dítěte," psala Ellen Pecková v The Baby Trap (1971), "znamená konec dobrodružství, růstu, sexuality a života samého." Toto redefinování smyslu života má nyní za sebou již tři desetiletí, ve kterých byl i sám feminismus stále znovu definován. Dnes se například má za to, že feminismus volby - idea, že každá žena by si sama pro sebe měla určit správný poměr mateřství a kariéry - selhal a ženy si stěžují, že byly svedeny iluzí, že mohou "mít obojí". V nedávno publikované eseji v American Prospect tvrdí feministka Linda Hirshmanová, že ženy, které se pokusily vyvážit práci a rodinu, skončily tím, že obětovaly první druhému a jejich život začal být tyranizován plenkami a závislostí na mužích kvůli prostředkům na životní potřeby. Proto místo této falešné "volby" obhajuje návrat k radikálním kořenům feminismu - ženě nemilosrdně ambiciózní, zaměřené na sebe a peníze a s nezájmem o děti. Pokud žena musí mít dítě, pak by se měla podle Hirshmanové zastavit u jednoho. (Poněkud uštěpačně uznává, že "pokud se budete tímto pravidlem řídit, nebude se vaše společnost schopna reprodukovat".)

Feministky tohoto ražení nalézají ve své argumentaci proti dětem nadšeného spojence v ekologickém hnutí. Podobně jako feminismus má i enviromentalismus mnoho podob, ale většina jeho přívrženců se shodne na hlavní zásadě, že čím méně lidí, tím méně znečištění. Z tohoto hlediska není člověk mírou všech věcí a sebekontrola, včetně odřeknutí si sebereprodukce, je v zásadě povinná pro dobro planety. Klasickým vyjádřením tohoto postoje je pojednání Paula Ehrlicha z roku 1968 The Population Bomb, kde se píše: "Musíme zavést kontrolu populace, nejlépe prostřednictvím systému podnětů a pokut, ale pokud systém založený na dobrovolnosti selže, pak i na základě nátlaku." V knize Maybe One: A Personal and Environmental Argument for Single-Child Families (1998) vyjádřil Bill McKibben stejný jemnocit mnohem umírněnějším způsobem, když tvrdí, že rodiny s jedním dítětem nejsou pouze ctností z hlediska ekologického, ale jsou také často tím nejlepším pro dítě.

Jak je patrné z McKibbenovy formulace, je ekologický zápal sám o sobě jen zřídka tím, kvůli čemu se lidé rozhodnou nemít děti nebo omezit své potomky na jedno dítě. Je to spíše jakási patina sebeobětování aplikovaná na rozhodnutí, která jsou učiněna na základě zcela jiných důvodů - většinou s ohledem na sebe sama nebo rodinu.

Tyto důvody nejsou samy o sobě nutně triviální a nedůstojné. Výchova dětí je náročná, vyžaduje neustále množství času a energie, nese s sebou břemeno nových a rostoucích výdajů a omezuje osobní svobodu jedince na dvě desetiletí nebo i více. Mnoha lidem se mohou zdát tyto ekonomické anebo psychické náklady příliš vysoké a existuje bezpočet expertů, kteří tento dojem lidem potvrzují. Podle autora jednoho článku v New Yorkeru mají "manželské páry s dětmi dvakrát větší pravděpodobnost zbankrotování než páry bezdětné. A je u nich také mnohem vyšší pravděpodobnost, že jim bude zabaven dům pro neplacení hypotéky". Podle jiné nedávné studie je rodičovství často spojeno s vyšší mírou deprese.

Není potom divu, že mnoho lidí se rozhodne mít pouze jedno dítě nebo možná dvě. Pro mnoho lidí - kteří ani nejsou sami o sobě nějak přehnaně sobečtí, ideologicky přesvědčení o nutnosti bezdětnosti nebo ovládaní pouze ambicemi - je nejpádnějším důvodem k tomu, aby měli pouze jedno dítě, to, že se chtějí maximálně věnovat dítěti, které již mají - zajistit mu nejlepší školy, nejlepší zdravotní péči a nejlepší lokalitu pro bydlení. V tomto postoji se skutečnost, že lidé mají jedno, maximálně dvě děti, transformuje do úsilí rodičů o odpovědné jednání ve světě vysokých ekonomických očekávání a emocionálního tlaku. Ačkoliv jsou ve výsledku jejich postoje "proti dětem", jsou jejich záměry přesně opačné.

Jedno dítě a dost?
Zde také nacházíme největší dilema, přinejmenším na straně společnosti. Rodina s jedním dítětem může ekonomicky vzkvétat, nicméně jak jsme viděli, může vést společnost rodin s jedním dítětem k "selhání trhu" s nedozírnými následky, zejména když je systém nastaven jako ten náš, kdy se od mladých čeká, že budou platit na staré. Soukromé bohatství tak může vést k veřejnému ochuzení.

Je ovšem nesporné, že vztah mezi demografickými poměry a ekonomickou prosperitou je velmi komplikovanou záležitostí. V nefunkčních státech bez tržního hospodářství může být udržování nízké porodnosti z krátkodobého hlediska humanitárním opatřením, které omezuje rozsah všeobecné bídy. Je také docela možné, že dramatické snížení porodnosti v zemích jako Indie nebo Čína mělo pozitivní ekonomické dopady tím, že omezilo počet závislých dětí, umožnilo ženám zapojit se do výrobního sektoru a dočasně zvýšit podíl pracujících v populaci. I v takových společnostech ale bude muset být tato "demografická dividenda" splacena, jakmile se podíl věkových skupin v populaci, resp. poměr mladých pracujících a starých lidí závislých na pomoci obrátí.

V Americe, Evropě a dalších vyspělých demokratických částech světa k tomuto demografickému posunu již došlo a situace se stále zhoršuje. Dnešní nápravná opatření - zvýšení příspěvků na péči o děti ve Švédsku, daňové úlevy pro páry s dětmi ve Francii, nové příspěvky na předepisování léků v Americe - jsou přespříliš skromná. Jsou příliš malá na to, aby přesvědčila potenciální rodiče k tomu, aby měli dítě (nebo děti), a pravděpodobně pouze zvýší náklady na již tak bobtnající sociální systém. A to jsou přitom dnešní starosti jen slabým odvarem toho, co téměř jistě nastane, až do důchodu odejdou lidé z baby boom generace.

Je pravdou, že ti, kteří mají jen jedno nebo žádné dítě, jsou obvykle po celý život bohatší než ti, kteří po celý svůj život nesou ekonomické náklady spojené s výchovou dětí a mají tak dostatečnou schopnost naspořit si na svůj vlastní důchod. Pravdou je ale také to, že bezdětné společnosti, kde lidé v průběhu svého mládí nahromadí majetek, který utratí, když jsou staří, a nic po sobě nezanechají, mohou zřejmě hladce provést přechod ke svému konci. Lze si také představit obrodu prostřednictvím imigrace, kdy by se mladí pracující narození v období vrcholu africké nebo jihoamerické porodnosti vydali do Severní Ameriky a Evropy, aby si pro sebe zajistili živobytí a při tom pomáhali stárnoucím domorodcům.

Pouhé předložení tohoto "řešení" znamená odhalit, že je to řešení pouze částečné - v nejlepším případě. Neschopnost a neochota nahlížet na sebe sama jako na staré a pomoc potřebující jedince nebo představit si svět, který bude žít dál i poté, co zemřeme, může spíše zabránit než zvýšit akumulaci náležitých zdrojů potřebných pro stáří, a to stejným způsobem, jakým tento nedostatek představivosti potlačuje vytváření lidského kapitálu ve formě dětí. Zatímco některé páry ze střední vrstvy disponující dvěma příjmy a mající pouze jedno nebo žádné dítě budou schopny platit za svoji zdravotní péči až do smrti, přičemž použijí peníze, které jejich sousedé utratili za to, že svým třem dětem zaplatili studia, mnozí nebudou o svých potřebách ve stáří přemýšlet, dokud tato situace nenastane. A je téměř jisté, že pak uplatní svoji nadměrnou politickou moc, aby dosáhli zachování svých osobních nároků na státní dávky, když přijde čas na jejich výplatu. Pokud jde o imigraci, pak i přes americké úspěchy v integraci nově příchozích vzniká již dnes kolem této otázky velké napětí, jak ostatně ukazují nedávné debaty. Vyspělé evropské státy, s malou úspěšností v integraci přistěhovalců a rostoucí a radikalizující se muslimskou populací, začínají pociťovat potřebu zavřít novým imigrantům dveře přesně v okamžiku, kdy jejich ekonomické přežití závisí na tom, aby je naopak nechaly otevřené.

Je ironií osudu, že dokonce i náhlý vzestup evropské a americké míry porodnosti by neposkytl okamžitý nástroj na řešení stávající demografické krize. Děti přicházejí na tento svět jako bezbranná nemluvňata, nikoliv jako high-tech podnikatelé nebo pečovatelky. (Pokud jde o oblast činnosti posledně jmenované profese, pak je paradoxem, že bezdětní dospělí mají více času na to, aby se starali o svoje stárnoucí rodiče, i když neexistuje nikdo, kdo by se na oplátku staral o ně.) Státní programy mající za cíl zvýšení porodnosti nebo snížení ekonomické zátěže výchovy dětí jsou velmi nákladné a pouze zhoršují rozpočtovou situaci - přinejmenším dočasně. Ať již tedy podnikneme cokoliv, jsou určité krátkodobé bolestivé ekonomické náklady prakticky nevyhnutelné.

Pohled nazpět
Daleko větší význam má ale dlouhodobá perspektiva a tím, co z dlouhodobého hlediska předurčí osud současných demokratických států, není ekonomika, ale kultura. Nikdo se nerozhodne mít děti jen proto, aby vylepšil rozpočtovou bilanci národního penzijního systému. Pouze odlišný přístup k plození a výchově dětí mezi mladou generací může zaručit, že západní civilizace v té podobě, v jaké ji dnes známe, bude mít vůbec nějakou budoucnost.

Zde nám může být nápomocna historická zkušenost, abychom viděli, co je na naší situaci unikátní a co je naopak podobné minulosti. Ani drastické snižování míry porodnosti, ani regulace porodnosti nejsou v dějinách lidstva ničím novým. Pro nás jsou obzvláště zajímavé hlavně důvody a příčiny obou jevů, jak je uváděli antičtí autoři, a také jimi zmiňované důvody, proč mít děti.

Jak v antickém Řecku, tak v Římě se na regulaci porodnosti pohlíželo jako na prozíravou praxi, které by se měly rodiny v dobrém postavení držet. Šlo především o to, aby nebylo bohatství při přechodu z generace na generaci rozmělněno mezi mnoho dědiců, ale současně bylo nutné zajistit zachování jisté nesmrtelnosti jednotlivce prostřednictvím zachování rodinného jména. Jak napsal Hesiodos, člověk "doufá v jednoho syna, který bude pečovat o otcovský dům, protože tak bude přibývat rodinného bohatství". Aristoteles navrhoval, že "tou správnou věcí, kterou je třeba udělat, je omezit velikost každé rodiny, a pokud je počato dítě, které je nad stanovený limit, je třeba vyvolat potrat, a to dříve, než se v zárodku zrodí smysl a život".

Celkově vzato, nebylo na děti ve starém Řecku a Římě pohlíženo jako na požehnaný dar, ale jako na výtvor přírody - někdy chtěný, jindy ne; někdy s potenciálem vzkvétajícího člověka, jindy polozvířete; někdy jako na něco užitečného pro své předky a jindy jako na jejich přítěž. "Zrůdné potomky zabíjíme," napsal Seneca, "a topíme nemluvňata, která jsou slabá nebo nějak nenormální." Přirozená láska matek a otců k jejich dětem jistě nechyběla, ale řídila se (přinejmenším mezi elitou) patrilineárním ideálem nebo hledáním požitků - ať už sexuálních nebo jiných. Jak vysvětluje Argus McLaren ve své vynikající studii A History of Contraception (1991), "římskou elitu nijak netěšila představa toho, že by jejich městský civilizovaný styl života měl být ohrožován tlupou dětí". Ale i v oněch dobách nesloužilo vždy dobro rodiny a štěstí jednotlivce obecnému prospěchu. V určitém okamžiku se římská kombinace dědického systému a požitků zhroutila a podnítila strach z úbytku obyvatelstva, což dalo vzniknout zákonům, které trestaly svobodné a bezdětné, a naopak veřejně byli odměňováni ti, kdo měli tři a více dětí. Na podporu těchto "manželských zákonů" prý císař Augustus citoval ze slavné řeči, kterou přednesl cenzor Quintus Caecilius Metellus Macedonicus v roce 131 př. n. l.:

"Občané Říma, kdybychom mohli přežít bez žen, každý z nás by se bez této mrzutosti obešel, ale jelikož příroda rozhodla tak, že bez nich nemůžeme jakýmkoliv způsobem přetrvat, musíme mít na mysli naše zachování a nikoliv jen naše dočasné potěšení."

Přeneseme-li se z Atén a Říma do světa Bible, setkáme se s dosti odlišným pohledem na rození dětí. Stručně je tento postoj vyjádřen ve slavné pasáži v Genesis: "Buďte plodní a množte se." Když Bůh hovoří po potopě k Noemu, jeho řeč začíná a končí právě těmito slovy - nejprve jako božské požehnání a poté jako boží přikázání.

Bůh usiloval o to, aby se znovu naplnil svět zničený povodní a nastal nový věk práva a spravedlnosti spravovaný člověkem, který sám je řízen bohem. Nicméně narozdíl od jiných zvířat, musí být člověku nařízeno, aby měl děti. Člověk sám je sváděn iluzí soběstačnosti nebo je náchylný k tomu, aby momentální blaho nebo bída potlačily jeho touhu k výchově nové generace. Lze skoro říct, že Bible zde předjímá kritiku sociobiologie - tedy teze, že předávání genů je nejdůležitějším pudem pohánějícím lidskou existenci - a to dávno předtím, než se tato nová věda stala módou (a také předtím, než se ukázalo, že sociobiologie není schopna vysvětlit stávající úpadek porodnosti).

Pokud jde o problém bezdětnosti, je užitečné srovnat dva zdánlivě analogické starověké citáty. "Nezplodím žádné syny, kteří by přispěli ke slávě Říma; žádný historik nebude moci psát o mých synech," psal jeden římský básník své milence. "Nechť jsem tvojí jedinou radostí; když jsi po mém boku, nepotřebuji žádné syny, kteří by byli zdrojem mé hrdosti." V knize Samuelově nalézáme jiný proslov muže věnovaný bezdětnosti. Elkanah promlouvá k Hannah, své milované, avšak neplodné ženě: "Hannah, proč pláčeš a proč nejíš? Proč jsi tak smutná? Copak ti nejsem oddanější než deset synů?"

Jistě, víme, že Elkanah už má vlastní syny a dcery s jinou ženou, což může vysvětlovat jeho utěšující postoj. Jeho neschopnost pochopit utrpení, které prožívá Hannah, bohem zapomenutá a krutě zesměšňovaná svojí plodnou rivalkou, možná odráží mužskou slepotu k její ženské touze po dítěti. Ať již je to ale jakkoliv, nemohla Hannah, narozdíl od onoho římského básníka, nikdy prohlásit: "Necítím žádnou potřebu mít syny!" A základní důvod její touhy po dítěti je v naprostém protikladu ke " zvyšování vlastní hrdosti a pýchy". Ve skutečnosti vidí dítě, které tolik chce, jako dítě, které chce pro Boha. Spoléhá na to, že Bůh otevře její dělohu. Bůh sám závisí na plodu její dělohy, aby si uchoval svoji božskou přítomnost ve světě proti "hříšníkům, kteří zmizí v temnotách".

Starověké civilizace nám ve vztahu k plození dětí zanechaly tři odlišné ideje. První je patrilineární pýcha - touha učinit vlastní jméno nesmrtelným prostřednictvím vlastních dětí, ale při omezení jejich počtu kvůli ekonomickým výhodám rodičů i jich samotných. Druhou myšlenkou, která přesahuje koncepci omezení počtu dětí, je svoboda od dětí, včetně svobody sexuální, kterou na naši pomoc odkázaná nemluvňata narušují. Tou třetí je pak pokračování rodu jako akt oddanosti - ať již městu, bohu nebo mladým samotným, do kterých je vložena naděje do budoucna.

Tyto tři touhy - po zajištění dědictví, po požitcích a po záchraně lidského rodu - se spolu neustále potýkají v často tragických rozporech a soupeří o naši oddanost. Mohou nám dnes sdělit něco poučného o našem budoucím směřování v rámci sekulární a vysoce individualistické civilizace? Možná, že jednou ze skutečností, kterou mohou naznačovat svým vyzvedáváním kultury nad ekonomiku, je to, že i daňový systém zaměřený na podporu porodnosti, jak si jej představuje Phillip Longman, pravděpodobně nepřiměje ty, co záměrně nemají děti, aby změnili své plány. Stejně tak ale asi není pravděpodobné, že bychom prodělali masovou náboženskou obrodu a stali se tak zbožnými, jak si to možná přejí George Weigel a další. Jakkoliv potřebujeme generace hnané mateřskými touhami Hannah, nemůžeme se spoléhat na její neotřesitelnou víru jako na podnět pro takový posun. Pokud má mít dnešní Západ nějakou naději, potřebujeme přesvědčivou, humanistickou odpověď na otázku, proč mít děti - děti, nikoliv dítě. Odpověď bude muset souznít s těmi, kteří jsou otevřeni náboženské víře, ale nejsou si jisti, zda Bůh chce, aby měli děti. Musí také apelovat na ty, kteří si váží materiálních výhod dnešního života, ale nejsou ještě uchváceni současným přesvědčením, že mít více dětí než jedno nebo dvě znamená obrat toto dítě (nebo tyto dvě děti) o příležitosti, jež by jinak mělo. Tedy na ty, kteří jsou ochotni pochopit, že svým úsilím o perfektní nebo naprosto šťastné dítě možná svému potomkovi upírají ten největší užitek: bratry a sestry, se kterými může vyrůstat.

Filosof Gabriel Marcel hovořil v sérii přednášek z počátku 40. let o "nerozdělitelném propojení věcí minulých a budoucích", které charakterizuje "tajemství rodiny". "Tajemství, jehož jsem součástí na základě prostého faktu, že existuji." Stejně jako jsme ztělesněním minulých generací, spočívá na našich ramenou budoucnost našeho rodu. I jedinec nejvíce oddaný současným idejím může zjistit, že sám o sobě není obdařen absolutní existencí a že jeho osobní štěstí je spojeno se schopností dalších generací hledat své štěstí poté, co on sám odejde z tohoto světa. Prostřednictvím našich dětí je potenciálně zachována nebo zachráněna minulost, kterou ztělesňujeme, sladká hojnost současnosti je opětovně zhodnocena a budoucnosti - našich rodin, lidí, hodnot - je přinejmenším dána šance.

Podle nedávného průzkumu Gallupova ústavu plných 70 % bezdětných žen starších čtyřiceti let lituje toho, že nemají žádné děti. Takové statistické údaje jsou sice důvodem pro velký smutek, ale také možná skromnou nadějí.

Autor: Eric Cohen
je šéfredaktorem čtvrtletníku New Atlantis a ředitelem programu Bioethics and American Democracy působícím v rámci Ethics and Public Policy Center ve Washingtonu D.C.


Zdroj: Revue Politika 3/2007

Přečtení článku: 482197x

Tisknout článek

Průměrná známka článku: 2.8

Pošli článek kamarádovi

Oznámkuj článek (1 - nejlepší): 1 2 3 4 5


Související články

20.05.2017, 15:44   Žen v podnikání přibývá výrazně víc než mužů
22.12.2016, 11:16   V podnikových službách převažují ženy
20.10.2016, 11:36   Mezi soudními nováčky je 24 žen a 9 mužů
19.04.2015, 10:06   Česko má největší počet učitelek
28.12.2014, 20:10   Skoro 98 procent pedagogů na českých školách jsou ženy, je to nejvíc v EU


Diskuse ke článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

 

Je to nebezpečené.

Autor: Milan Muž

Založeno: 03.06.2007, 23:16

Odpovědí: 7

Když muž má s nějakou ženou dítě, počká ta do doby, než bude moct nastoupit znovu do práce, a pak ho vyhodí z domu. Rozvede se s ním, od dětí ho izoluje a udělá z něho jenom plátce alimentů.
Dnešní ženy jsou moc špatné a pro muže nebezpečné.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Je to nebezpečené.

Autor: Sid Muž

Založeno: 04.06.2007, 00:32

Vedomi tohoto nebezpeci (50% manzelstvi se rozvadi, 85% navrhu podavaji zeny, 90% z nich ma pravni zastoupeni) se jiste na male porodnosti podili.
Pokud by stat chtel zvysit vlastni porodnost, dal by vetsi sance muzum (stridava pece, svereni do vychovy otci...)

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Je to nebezpečené.

Autor: dulcibelka Žena

Založeno: 04.06.2007, 10:04

A tak by se muži zasloužili o vyšší porodnost...

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Je to nebezpečené.

Autor: pinpin Žena

Založeno: 05.06.2007, 10:18

:-)))) tady je to fakt lepší než v lunaparku :-))))) co říkáte?

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Je to nebezpečené.

Autor: jt Muž

Založeno: 06.06.2007, 16:55

Že obě dvě jste nepochybně největší atrakce.

Odpovědět na příspěvek

 

Podobnou životní skepsi

Autor: Saša Muž

Založeno: 05.06.2007, 08:18

vyjádřil pan Petr Bezruč básní:

"Víš co děl s antickým klidem
tragéd slávou ověnčen?
Bohové dát měli lidem
děti bez účasti žen.
Sám si cestu žitím klesti
zbrojným ostnem jako jež.
Zestárneš? Jdi ženám z cesty.
Mlád-li's? Jdi jim z cesty též!"

Jenomže osamělý život začne být dříve či později smutný a pocit zmaru se nemůže nedostavit.
Jak začnou postupně odcházet životní síly, jsou právě vlastní děti tím, co dává člověku pocit naplnění a pocit životní úspěšnosti. Vlastní děti a celá dlouhá a nekonečná řada vlastních potomků jsou tím pravým pomníkem kovu trvalejším.
Jen je v dnešní době mnohem obtížnější vybrat si správnou matku pro své děti. Člověk musí být mnohem obezřetnější, opatrnější ve výběru, a počet těch kvalitních, pro manželství a mateřství použitelných, se prudce snížil. To je žel smutná skutečnost - jako otec dospívajících synů si to uvědomuji velmi silně. Nicméně i přesto by neměl žádný mladý muž házet flintu do žita a nejméně do svých cca 35 let by se měl snažit dobrou matku pro své děti najít (samozřejmě mladší - svobodná 35 letá žena je jako matka naprosto neperspektivní). Při tom hledání ale musí být velice opatrný a uvážlivý, aby si špatným výběrem nezkazil celý zbytek života.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Podobnou životní skepsi

Autor: Ada Žena

Založeno: 06.06.2007, 20:23

Jasně, zato mladých a perspektivních mužů pro založení rodiny, kteří jsou ochotni něco ze svého života obětovat je v dnešní době přehršle :-)

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Podobnou životní skepsi

Autor: Stapouch Muž

Založeno: 06.07.2007, 14:25

Co bys čekala.V dnešní době máš mnohem zajímavější lákadla,než je výchova dětí.Nezlob se na mě,ale silná auta,rychlé motorky,počítače,kariera a podobně jsou rozhodně silnější konkurence,než vidina lítání kolem dětí.Jakmile se ti to narodí,nepořídíš si už téměř nic z toho,co do té doby pro tebe bylo životním smyslem...Děti jsou vlastně hračkou pro ženy,kterou muži,mnohdy nedobrovolně,financují.Zb
raní proti mužům,či jakýmsi rukojmím...Prostě,udělals mi dítě,které jsi ty sice nechtěl,ale já si to zařídila,tak teď se o mě a mé maličké musíš starat...A běda jak ne.Tak tě oloupu jak cizikrajné ovoce a budeš za toho špatného :o(((

Odpovědět na příspěvek

 

Reseni?

Autor: Sid Muž

Založeno: 04.06.2007, 00:29

Odpovědí: 38

Vyse duchodu bude odmerena podle poctu deti. Ti, kdo deti nezplodili a ani se o zadne nestarali budou mit radove mensi duchod nez ti, kteri maji deti.
Je to spravedlive, nebot jsou to ony deti, ktere zivi sve rodice.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Reseni?

Autor: Kristina Žena

Založeno: 04.06.2007, 11:58

No nevím, Side. Vy máte čtyři děti, ale existují skupiny obyvatel, které mají dětí mnohem víc a ty děti jsou pro ně zdrojem příjmu (např. soc.dávek), takže se dá říct, že v některých případech skutečně živí své rodiče. Myslíte, že tito rodiče by měli mít větší důchod, než Vy?
Ale nejspíš jste si asi dělal legraci, že?

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Reseni?

Autor: jjj Muž

Založeno: 04.06.2007, 12:42

Je skvělé, jak "diskriminované"
; ženy dokáží bez mrknutí oka argumentovat skutečnou diskriminací proti nějaké skupině lidí.

Nezávisí přece na tom, jestli rodiče pobírají sociální dávky - když se stát chce vměšovat do přerozdělování, tak ať si to dělá. Ty jejich děti ale budou v budoucnu ti, kteří budou spravovat tuto zemi, budou produkovat HDP a budou živit jak důchodce tak pomáhat sociálně slabým. Proto je rozumné, tyto rodiče odměňovat za to, že tuto potřebnou činnost dělají! A důchod si, na rozdíl od vychcaných singlů, skutečně zasluhují, protože výchova dětí je plno společensky užitečné práce, za kterou se jinak peníze nedostávají.

A když se nad tím zamyslíte, zjistíte, že největší blbost co můžeme v současnosti dělat je poslouchat feministické hlody a pak nemít dostatek dětí, rozvracet normální manželství kvůli pseudoproblémům jako "domácí násilí", atp. Protože pak skutečně budoucí generaci našich spoluobčanů vyprodukují právě problémové sociální skupiny a cizinci a nebo v nejlepším výchovou přetížené svobodné matky.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Reseni?

Autor: pinpin Žena

Založeno: 04.06.2007, 12:48

Plodit děti za účelem vyššího důchodu???? stát se bohužel vměšuje do přerozdělování důchodu a když mi teď stát bere hodně, tak to pak po něm budu chtít zpět bez ohledu na to, jestli jsem "vychcaný singl" nebo matka pluku!

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Reseni?

Autor: * Žena

Založeno: 04.06.2007, 12:54

..."vychcaný singl" nebo matka pluku!----A co jsi? Na matku pluku se mi nezdáš.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Reseni?

Autor: pinpin Žena

Založeno: 04.06.2007, 13:06

to je tady irelevantní

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Reseni?

Autor: pinpin Žena

Založeno: 04.06.2007, 13:06

stát mi bere hodně, protože hodně vydělám, s počtem mých dětí to nemá moc společného

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Reseni?

Autor: jjj Muž

Založeno: 04.06.2007, 17:17

Co se vám teď z platu strhává jde na SOUČASNÉ důchodce.

Ty peníze, které jako důchodkyně budete chtít kasírovat se ale budou mít strhávat dětem jiných lidí, než jste vy! Když teda nemáte děti! Je snad logický, že jelikož dětem jiných matek jste u zadku, nebudou mít zájem dávat důchod právě VÁM. Osobně bych si myslel, že lidé nemající děti by si měli povinně spořit a nedostávat vůbec žádný důchod. A byl by klid.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Reseni?

Autor: Kytička Žena

Založeno: 04.06.2007, 20:30

to o čem mluvíte, souvisí jen a pouze s přerozdělováním, které dělá sociální stát. Funguje to totiž tak, že Vám mimo jiné jsou strhávány prostředky na tzv.pojistné na VAŠE důchodové pojištění (8% z vyměřovacího základu). A krom toho daleko větší část platí za Vás ze svého zaměstnavatel (26%).
Že v době důchodu může být prázdná kasa anebo ty peníze nemusí mít reálnou hodnotu, kterou teď mají, je věc jiná.

Krom toho mají lidé s dětmi menší vyměřovací základ (nejsem si jistá jak to bude po reformě), t.j. na důchod odvádějí méně. :-).
A to do toho nepletu, co se neodvádí na mateřské atp.

Takže platí, že lidé si povinně spoří a při určitém příjmu spoří tolik, že to beztak od státu nikdy nedostanou. je to k po*** ale tomu se říká sociální solidarita.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Reseni?

Autor: mant Muž

Založeno: 05.06.2007, 08:42

Ale kdepak, kytičko; odvody z Vašeho příjmu nejsou žádným pojistným na Vaše důchodové pojištění (i když se jim skutečně říká "pojistné"), ale příspěvkem do systému, ze kterého se platí důchody současných důchodců.
Žádné povinné spoření v tom není. Stát Vám pouze bere peníze, aby měl na výplatu dnes splatných důchodů, a nechává Vás žít v naději, že až přijde Váš čas, bude mít kde vzít na Váš důchod.
Konečně pak není důvod rozlišovat, co do systému odchází "z Vašeho" a co platí zaměstnavatel "ze svého". Oboje totiž platí "ze svého" ten zaměstnavatel a ani jedny ty peníze se Vám do ruky nedostanou; to rozlišení je jen zástěrka, aby míra skutečného zdanění na první pohled tolik nebolela...

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Reseni?

Autor: Kytička Žena

Založeno: 06.06.2007, 21:00

máte pravdu, měla jsem odkázat na tu povinnou solidaritu

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Reseni?

Autor: pinpin Žena

Založeno: 05.06.2007, 09:23

Principu "sociálně tržního" státu vůbec nerozumíte a "sociální" politice už vůbec ne. Něco si k tomu nastudujte, než bude mlít hovadiny.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Reseni?

Autor: Kristina Žena

Založeno: 04.06.2007, 13:00

Pane jjj, řeč nebyla o tom, zda odměňovat či neodměňovat lidi za to, že mají děti, ale o to, jestli mají nebo namají mít větší důchod než lidi, kteří mají dětí méně nebo žádné. Copak počet dětí má být jediné měřítko pro výpočet důchodu?

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Reseni?

Autor: dulcibelka Žena

Založeno: 04.06.2007, 14:04

Řekla bych, že pokud se odvody na důchodůvé pojištění odvíjejí od výše příjmu, jediným kritériem výše důchodu by měl být opět pouze příjem.
Stejně tak bych byla všemi deseti pro zrušení přídavků na děti a dalších socdávek - ať se to řeší pořádnou úlevou na daních. Pracovité to bude motivovat...

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Reseni?

Autor: mika Žena

Založeno: 04.06.2007, 14:46

'jediným kritériem výše důchodu by měl být opět pouze příjem.'

V teto problematice se prilis nevyznam, ale neni vychova deti a pece o ne - jedno, zda se na ni podili muz ci zena, take prinosem pro spolecnost?
Uz tak je uloha zeny/muze v domacnosti zlehcovana dost, tohle by ji, podle me uplne degradovalo.

S vasim druhym odstavcem ja souhlasim.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Reseni?

Autor: Robert-Antonio Muž

Založeno: 12.06.2007, 09:45

Překvapí vás, že výchova dítěte obecně nemusí být pro společnost užitečná?

Prvně děti, které budou po většinu života pobírat sociální dávky. Myslím tím samozřejmě ci....kurňa abych nebyl rasista...tedy děti ze sociálních skupin, kde je život ze sociálních dávek přímo tradicí. Tady není o čem diskutovat, takové děti jsou pro společnost jasnou přítěží.

Zobecněme to. Člověk je z finančního hlediska prospěšný pro společnost, pokud na daních odvádí více peněz, nežli sám od státu dostane. Nejde jen o sociální dávky, ale i o využití služeb, které stát prohlásil za veřejné. Mluvím pouze o daních, jelikož to je nejvýznamnější kanál, jímž se přerozdělují peníze ve společnosti - soukromé dary, sponzoring atd. jsou ve srovnání s daňovým transferem zanedbatelné. Kdybychom měli rovnou daň, bylo by počítání jednoduché - bohatší polovička lidstva financuje tu chudší polovičku. Jelikož máme progresivní daně, je ta část lidí, která svými daněmi financuje ostatní, menší - odhadem 30-40%.

Samozřejmě, užitečnost člověka pro společnost není jen finanční. Někteří lidé svojí činností vytvářejí významné pozitivní externality. Jde zejména lidi pracující ve výzkumu a vývoji, vědce, umělce, moudré politiky. Přestože jejich práce je vysoce oceňována díky patentům a autorskému právu, je společenský užitek nového poznatku, vynálezu či uměleckého díla výrazně vyšší, nežli peníze, který autor utrží. Toto je tedy další skupina lidí, kteří jsou pro společnost objektivně užiteční.

A to je vše. "Běžný" člověk, např. dělník, učitel či úředník je z celospolečenského hlediska na nule - sice svojí prací vytváří hodnoty, ale za tyto hodnoty mu musíme zaplatit. Výchovou nového člověka zvýšíme nabídku statků a služeb, ale zároveň také poptávku po nich. Mezní užitek je nulový.

Pouze v malých společnostech je přírůstek populace užitečný, protože usnadňuje dělbu práce a specializaci. V 6miliardové světové populaci je tento efekt mizivý. Dělník, učitel i úředník je snadno nahraditelný. Nenahraditelní jsou pouze specialisté zmínění o odstavec výše.

Takže ano, výchova dítěte je pro společnost užitečná, pokud je pravděpodobné, že dítě v dospělosti bude nadprůměrně bohaté, nebo bude specialistou pracujícím v nějakém tvůrčím oboru. Jak to zjistit? Genetika i praxí podložené přísloví o tom, jak daleko padají jablka od stromu, mne utvrzují, že takové vlastnosti jsou obvykle vidět i u rodičů. Podporujme tedy rození dětí v bohatých a vysoce vzdělaných rodinách!
Zajímavé je, že současný sociální stát podporuje děti z přesně opačné strany společnosti.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Reseni?

Autor: Vránolump Žena

Založeno: 12.06.2007, 09:53

Troufám si tvrdit, že s tímto lze souhlasit. Alespoň z mého pohledu cynika ano.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Reseni?

Autor: Sid Muž

Založeno: 04.06.2007, 16:24

Legraci jsem si rozhodne nedelal.
Predstavte si, ja mam opravdu 4 deti. Dane platim skoro jako vy (tech par korun odectu je opravdu zanedbatelne), ale musim se VYZNAME omezovat, protoze ty deti spotrebuji muj cas a me penize.
A tyto deti potom budou zivit Vas, singly, co si cely zivot uzivali, sporili si k duchodu a porizovalili si majetek?
Tak kdyz nechcete mit detim tak si setrete, protoze Vas duchod bude maly. A je to!

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Reseni?

Autor: Kristina Žena

Založeno: 05.06.2007, 09:06

Proč mě nazýváte singlem? Myslela jsem si, že Vy se podpásovek nedopouštíte. Nenakazil jste se tu od někoho?

Neodpověděl jste mi na otázku: souhlasíte s tím, abyste měl menší důchod, než, dejme tomu, člověk, který sice daně neplatí žádné, ale zato má dětí jako smetí?

Mimochodem, já se nízkého důchodu neobávám, protože si jako každý realisticky uvažující člověk platím už teď, v aktivním věku, důchodové připojištění.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Reseni?

Autor: Sid Muž

Založeno: 05.06.2007, 22:34

Ja Vas konretne singlem nenazyvam, vzdyt ani nevim,, kolik mate deti...
Ne, duchod by se mel pocitat podle prijmu (a tedy odvedene dane) a zaroven podle poctu vychovanych deti.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Reseni?

Autor: Kristina Žena

Založeno: 06.06.2007, 10:02

Side, jestli nechcete budit oprávněný dojem, že svého oponenta oslovujete, vynechte zájmeno "Vy" a jeho pády. To jen tak na okraj.
Jinak děti mám dvě a ve výpočtu důchodu se nevyznám. Jen čistě teoretické úvahy: V jakém poměru by ten výpočet podle příjmu měl být vůči tomu výpočtu podle dětí? Připočtu-li k tomu argumenty, které níže předkládá Vránolump (např. v případě rozvodu: měl by se "důchod podle počtu dětí" započítávat biologickému rodiči, který platí, ale s dětmi nebydlí, nebo novému partneru-rce, která s dítětem bydlí a podílí se na jeho výchově? atd...) byl by takový kombinovaný výpočet realizovatelný?

Proč tedy vůbec daně nezrušit? Bezdětní lidé by mohli namítat, že když oni tedy nebudou mít žádný, nebo menší důchod než lidé s dětmi, proč by oni měli přispívat cizím dětem na bezplatné školství, zdravotnictví atd...,? Ať tedy každý má dětí kolik chce, ale ať jim sám platí veškeré vzdělání a lékařské ošetření. Důchod podle počtu dětí by pak byl logickým a spravedlivým řešením.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Reseni?

Autor: pinpin Žena

Založeno: 05.06.2007, 09:24

Vy jste opravdu padlý na hlavu:-))))))

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Reseni?

Autor: pinpin Žena

Založeno: 05.06.2007, 09:25

Ještě by mě zajímalo, koho jste volil ....

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Reseni?

Autor: Sid Muž

Založeno: 05.06.2007, 22:47

Konzervativni pravici...

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Reseni?

Autor: Vránolump Žena

Založeno: 06.06.2007, 08:40

Žádná konzervativní pravice u nás reálně neexistuje.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Reseni?

Autor: Vránolump Žena

Založeno: 05.06.2007, 09:30

Ten Váš nápad, to je ale blbina.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Reseni?

Autor: pinpin Žena

Založeno: 05.06.2007, 09:32

... a do takových rodin jdou daně, které mi stát sebere .... já se picnu:-)))

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Reseni?

Autor: Sid Muž

Založeno: 05.06.2007, 22:46

Prominte, ale nejsem si jist, ze vite, o cem mluvite...
Vase dane (stejne jako moje dane) jdou hlavne na SOUCASNE duchody. Teprve dane nasich deti pujdou na NASE duchody. A tak volam po spravedlnosti - vy si uzivate zivota, deti nemate a ani neplanujete, prosim, je to Vase rozhodnuti. Ale pak jste si neudelala nikoho, kdo Vas bude zivit. Musite se tedy o to postarat jeste dnes - treba jako Kristin, ktera si plati duchodove pripojisteni...

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Reseni?

Autor: pinpin Žena

Založeno: 06.06.2007, 10:11

Děti mám, a nechápu o jaké "spravedlnosti" to tady píšete, Vaše děti jsou Vaše věc. A jen tak na okraj, rozhodně nepotřebuji, aby mě mé nebo číkoliv děti živily!

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Reseni?

Autor: Sid Muž

Založeno: 07.06.2007, 14:27

Za prve bych se ohradil proti tomu, ze: "...Vaše děti jsou Vaše věc" Nejde mi tak o slovo "vec" jako o chybny nazor, ze deti "patri" rodicum.
Deti "patri" statu! A ten deti rodicum sveril do VV (Vychovy a Vyzivy). A pokud rodice nedelaji to, co od nich stat ocekava, tak jim je kdykoliv muze sebrat a dat je nekomu jinemu (opatrovnik) nebo instituci, aby se o dite starala.
Na to, ze se podle pravidel statu o "jeho" deti staram, za to je pridavek na deti (pro socialne slabe) a absolutne naklady nepokryvajici danovy bonus (500Kc/mes na dite).
My, co mame deti tedy vychovavame generaci dalsich zivitelu pro vas, co deti nemate.
A pokud nepotrebujete, aby vas cikoliv deti zivily, konkretne pro Vas je odobna diskuze zbytecna - vy asi duchod narokovat nebudete...

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Reseni?

Autor: Vránolump Žena

Založeno: 05.06.2007, 09:34

Kdo by ten důchod dostával? Matky oněch dětí? Ploditelé? Co například rozsévači svých genů, kteří oplodnili, co mohli, ale nestarali se - ti by měli mít také důchod podle počtu dětí? Jako příklad by mohl sloužit manžel mé kolegyně. Je jeho 4. ženou a předtím uplácal 6 dětí. Kromě několika stovek, které občas poslal, se o ně nijak nezajímal. Bože, to jsou nápady.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Reseni?

Autor: Sid Muž

Založeno: 05.06.2007, 22:42

Ach ano, to se dalo cekat...
Vite, dite ma jednoho otce a jednu matku. Podle jakehosi zakona (Zakon o rodine) jej maji vychovavat a starat se o nej. Pokud to nedelaji, hrozi jim za to tresty.
A protoze kriminalni ciny by mely byt marginality, nebudu se jimi zabyvat.
Takze budu predpokladat, ze se o deti oba rodice staraji. Nekdy si k tomu prizvou soud a ten jim rekne, kdo se bude starat a kdo bude platit. Ale v ramci uvedeneho ZOR se o sve deti rodice staraji. A tak maji adekvatni narok na na vetsi duchod, protoze ti nezodpovedni, co si deti neudalali nebo maji jen jedno dite, ti budou muset byt ziveni temi Vasimi 6 detmi.
Predpokladam, ze mi namitnete, ze budou nezmestnane a tudiz se take povezou v socialni siti. Ano, je tu jiste nebezpeci, ale to je procentualne vyjadreno cca 6-10%. To je marginalita.
A pokud jste si deti neudelal, sorry, od koho ocekavate v duchodovem veku penize? Od mych deti? To me nenaplnuje stestim, verte mi...

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Reseni?

Autor: Vránolump Žena

Založeno: 06.06.2007, 08:37

Já si děti skutečně neudělal, protože jsem ženská a ne hermafrodit. Děti mám. A s důchody podle počtu dětí nesouhlasím. Je to naprostý nesmysl. A v dnešní době četných a mnohonásobných rozvodů si ani neumím představit, kdo a jak by si ty důchody nárokoval. A přesně, naši milý spoluobčané, kteří se živí plozením dětí, které pak podle potřeby odkládají do různých ústavů, by měli mít důchody podle jejich počtu? Takže jim vlastně platíme několikrát. Různé dávky, náklady na sociální ústavy a nakonec i ten důchod. Jak geniální.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Reseni?

Autor: Sid Muž

Založeno: 06.06.2007, 20:41

Jak by si je narokoval? Jsou Rodne listy, a tam jsou otec i matka (obvykle) uvedeni.
Podle Vaseho komentare "naši milý spoluobčané, kteří se živí plozením dětí" tusim, ze si myslite, ze njvice deti maji neprizpusobivi nemakacenkove.
Statistik
a ukaze, ze to tak neni.
Od ceho se myslenka "vyse duchodu podle poctu deti" odviji? Vite, duchod byl vynalezen v prvni polovine 20. stoleti s prichodem socialistu. Do te doby ten, kdo nemel deti nemel nikoho, kdo se o nej postaral ve stari.
No my jsme si zvykli, ze (socialisticky) stat tu ulohu prevezme. A ti nekteri prisli na to, ze neni treba mit deti vubec.
Muj navrh je navrat k tradicnim korenum filialni zodpovednosti.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Reseni?

Autor: Kytička Žena

Založeno: 06.06.2007, 21:11

ok - souhlasím, od Vašich dětí nevezmu kačku :-) důchod představující existenční minimum oželím. Ale ty vaše 4 děti newsmí dostávat z mého :
přídavky, bezplatnou lékařskou péči a vzdělání. A zrušme Vaše úlevy na daních.
Pak jedeme na férovku :-)

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Reseni?

Autor: Sid Muž

Založeno: 07.06.2007, 11:54

Vite, ze uleva na danich je 500Kc mesicne na 1. dite?
Pridavky berou jen socialne slabi, ja tedy ne.
Bezplatna lekarska pece - tak zrusme tedy solidaritu jako takovou - ja jsem nebyl nemocnej poslednich 20 let ani jednou. Jo, kdyz jste byla dite a onemocnela jste, to Vam to platila maminka? Nebylo to nahodou zadarmo?
Vzdelani - jsem velky bojovnik za skolne na univerzitach. Na ZS a SS bych nesahal...
A vy jste studovala? A za co? Za sve?

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Reseni?

Autor: Kytička Žena

Založeno: 07.06.2007, 15:29

nebyl jste to Vy, kdo navrhoval finální zodpovědnost ? :-) já jsem to jen chtěla dotáhnout
já takové návrhy nedávám, protože jsem se sociální solidaritou smířila. Vadí mi, jak se plýtvá, ale nemíním se nějak více angažovat.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Reseni?

Autor: Vránolump Žena

Založeno: 07.06.2007, 12:12

a ja byste si představoval řešení následující situace v duchu Vašich návrhů. Milované děti dají sbohem své rodné hroudě a natrvalo se usadí na hroudě(hroudách) jiné(jiných). V dnešní době nic neobvyklého. Budete požadovat svůj důchod v zemích, kde platí ony děti daně?

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Reseni?

Autor: Sid Muž

Založeno: 07.06.2007, 14:17

Okrajova zalezitost. Jine deti z jinych kraju prijdou do nasi krasne zeme a budou nas zivit. To jsou proste nezajimave detaily...

Odpovědět na příspěvek

 

myslím, že sekulární sociální stát

Autor: Kytička Žena

Založeno: 04.06.2007, 02:25

Odpovědí: 40

a jeho limity předurčují společnost (kterou tento princip ovládá) k vymření.
Jaký smysl má v takové společnosti mít děti ?

Odpovědět na příspěvek

 

Re: myslím, že sekulární sociální stát

Autor: mika Žena

Založeno: 04.06.2007, 09:17

Jaky smysl melo mit deti za valky... za komusismu... za draveho kapitalismu... Jaky ma vubec smysl mit deti? :-)))

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: myslím, že sekulární sociální stát

Autor: * Žena

Založeno: 04.06.2007, 09:28

Já bych nikdy nevyměnila děti za kariéru. V dětech je moje pokračování. Moje děti je to nejkrásnější
a nejdražší co mám, je to sice starost, ale krásná starost. Ten, kdo je nemá, to nikdy nepochopí.
Ovšem někomu vyhovuje, že po něm zůstane jen majetek a peníze - a to zase nechápu já.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: myslím, že sekulární sociální stát

Autor: pinpin Žena

Založeno: 04.06.2007, 10:33

a pak jsou tady takoví, co mají děti i majetek a peníze a budují kariéru :-)

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: myslím, že sekulární sociální stát

Autor: dulcibelka Žena

Založeno: 04.06.2007, 10:45

To je nelidské :-)

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: myslím, že sekulární sociální stát

Autor: Mic Muž

Založeno: 04.06.2007, 10:51

Pokud jde o chlapy...tak je to samozrejmne v poradku :-)

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: myslím, že sekulární sociální stát

Autor: * Žena

Založeno: 04.06.2007, 11:13

A z jejich dětí vyrostou citový mrzáčci, které nepoznají mezi "tetama na hlídání" vlastní matku.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: myslím, že sekulární sociální stát

Autor: pinpin Žena

Založeno: 04.06.2007, 11:17

děti movitých a vzdělaných rodičů jsou obvykle také potom vzdělané a movité

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: myslím, že sekulární sociální stát

Autor: * Žena

Založeno: 04.06.2007, 12:13

To jsem nevyvracela. Jsou z nich tedy vzdělaní movití citový mrzáčci.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: myslím, že sekulární sociální stát

Autor: mant Muž

Založeno: 04.06.2007, 12:38

jen si rejpnu - jak vypadá nemovitý rodič?

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: myslím, že sekulární sociální stát

Autor: pinpin Žena

Založeno: 04.06.2007, 12:43

taky si rejpnu, požádej * o fotku:-)))

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: myslím, že sekulární sociální stát

Autor: * Žena

Založeno: 04.06.2007, 12:49

Chyba, já jsem movitá-bohatá svými třemi dětmi.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: myslím, že sekulární sociální stát

Autor: mika Žena

Založeno: 04.06.2007, 13:03

Hazky receno. Kazdy mame jinak nastavene chapani toho, co nas dela bohatymi. Nekomu dava pocit spokojenosti deti nebo partner, jinemu nejnovejsi BMW.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: myslím, že sekulární sociální stát

Autor: * Žena

Založeno: 04.06.2007, 13:09

Tak tak. Děti se mi učí dobře, ale i vzdělaná matka může mít např. syna, co se pouze vyučí, zase např. zedníkem. Myslíte, že ho má kvůli tomu míň ráda?

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: myslím, že sekulární sociální stát

Autor: mika Žena

Založeno: 04.06.2007, 13:24

Vim co chcete rict. Rodice sve deti vetsinou miluji, at uz maji talent ci intelekt jakykoli ci nijaky.
Nekdy se ale stava, ze rodice vysokoskolaci nedokazi akceptovat fakt, ze jejich dite na vysokou proste nema a jsou ditetem zklamani.
To je ovsem problem jen jejich, ne deti, na ktere se to pak ale prenasi.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: myslím, že sekulární sociální stát

Autor: * Žena

Založeno: 04.06.2007, 13:46

Ano, napsala jste to přesně. Znám dva mladé doktory, jejichž otcové jsou primáři. Oba jsou nešťastní.
Jeden je na antidepresivech, druhý má na uklidnění zahrádku. Jsou chytří, ale nejsou šťastní.
VŠ pro ně byla, ale rodiče jim nenechali vybrat ani obor. A taky máte pravdu v tom, že středoškolák může mít děti studující na VŠ. Ale i obráceně, vysokoškolsky vzdělaný člověk jistě dává dítěti dobré podmínky ke studiu, ale nedává mu to záruku, že na to to jeho dítě "bude mít". Může a nemusí.

Odpovědět na příspěvek

 

Co ze s nima nesedite u obeda?

Autor: Tess Žena

Založeno: 10.06.2007, 09:34

Nebo jsou u nejake cizi tety?

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: myslím, že sekulární sociální stát

Autor: Vránolump Žena

Založeno: 06.06.2007, 08:42

Nemovitý rodič je nepohyblivý, slovensky nehnutelný. S movitým se dá šoupat a mohovitý je za vodou. :-)

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: myslím, že sekulární sociální stát

Autor: pinpin Žena

Založeno: 06.06.2007, 10:15

Správně, tak nějak jsem to myslela, protože ona * se ani nehne od zrcadla, kam na sebe celé dny čučí:-)))

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: myslím, že sekulární sociální stát

Autor: * Žena

Založeno: 06.06.2007, 10:25

Mě stačí u zrcadla pouhá chvilka. Za to ty už s tím svým starým ksichtem nic nenaděláš. Ohol si vzadu vlasy a namaluj si nový.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: myslím, že sekulární sociální stát

Autor: Vránolump Žena

Založeno: 06.06.2007, 10:31

Když jste byla batole v 60. letech, tak už to s tím oroseným mládím nebude až tak horké. Asi budete mladá duchem. Jak říká teta Kateřina: "Kůň je jednou hříbětem, člověk 2x dítětem."

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: myslím, že sekulární sociální stát

Autor: * Žena

Založeno: 06.06.2007, 10:39

A feministická píča byla, je a zústaně píčou.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: myslím, že sekulární sociální stát

Autor: Vránolump Žena

Založeno: 06.06.2007, 10:42

Já se Vám divím, taková slušná a veselá holka a má slovník jako "sociální pracovnice". Co by tomu řekly Vaše 3 ratolesti?

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: myslím, že sekulární sociální stát

Autor: pinpin Žena

Založeno: 06.06.2007, 11:09

Nic, ty jsou určitě zvyklé ...

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: myslím, že sekulární sociální stát

Autor: Kristina Žena

Založeno: 06.06.2007, 11:10

Autor: *
Založeno: 26.03.2007, 13:50
Zase jen potvrzuješ moje slova - jen primitiv se uchyluje k vulgarizmům, protože na nic lepšího se nezmůže.

Autor: *
Založeno: 30.03.2007, 12:32
... už ti zase chybí slova, tak opět ujíždíš k vulagarizmům?...

:-)

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: myslím, že sekulární sociální stát

Autor: * Žena

Založeno: 06.06.2007, 12:26

Konkrétní "osoby" tu jsou takový odpad, že slušně to nejde. A ani se nechce. Račte si povšimnout,
že jsou příspěvky ve kterých vykám a jsem slušná - ty však nejsou a nebudou nikdy určeny vám.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: myslím, že sekulární sociální stát

Autor: Kristina Žena

Založeno: 06.06.2007, 14:14

Ve své sebestřednosti si stále ještě neuvědomujete, že svým selektivním uplatňováním tzv."slušnosti" a "neslušnosti" podle momentálních sympatií a nálady, zejména ale vybíjením vzteku, ke kterému se přiznáváte v jiné diskuzi (viz "rozšlapávání červů"), svého oponenta ani nevyznamenáváte, ani nepoškozujete. Naopak tím velmi poškozujete svůj vlastní image: nejenže se přiznáváte k velké argumentační bezmocnosti, ale i ke značné citové labilitě. Vaše výbuchy zuřivosti, popírání nevhodného chování po ataku, nedostatek lítosti za špatné chování po ataku, časté výkyvy nálad a značná iritabilita vykazují silnou podobnost se symptomy některých duševních poruch. Na přesnější diagnózu
tohle fórum samozřejmě nestačí.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: myslím, že sekulární sociální stát

Autor: * Žena

Založeno: 06.06.2007, 14:22

Jaké je skóre, Jirásku ? Jste směšná.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: myslím, že sekulární sociální stát

Autor: mika Žena

Založeno: 04.06.2007, 12:43

Je cilem plodit pouze vzdelane a movite deti? ;-)

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: myslím, že sekulární sociální stát

Autor: * Žena

Založeno: 04.06.2007, 12:51

Vidíte Miko, jaký jsou tu i hlupáci? Ať mi ukáží např. vzdělaného movitého lékaře, jak si sám staví dům,
spravuje auto,...

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: myslím, že sekulární sociální stát

Autor: pinpin Žena

Založeno: 04.06.2007, 12:51

Cílem? To snad ne, hlavně, aby byly děti šťastné a spokojené, a to budou, když budou mít dobrou práci (na základě dobrého vzdělání) a budou zabezpečené, aby nemusely obracet každou korunu.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: myslím, že sekulární sociální stát

Autor: mika Žena

Založeno: 04.06.2007, 12:56

Ano, tentokrat souhlas.
:-)

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: myslím, že sekulární sociální stát

Autor: * Žena

Založeno: 04.06.2007, 12:57

pinpin, ty určitě nemáš děti. Šťastné a spokojené děti jsou především ty děti, které mají dostatek
rodičovské lásky.
Ostatní není na škodu, ale není to prioritou.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: myslím, že sekulární sociální stát

Autor: pinpin Žena

Založeno: 04.06.2007, 13:04

mám děti a mají se skvěle, studují obory, které si zvolily a jezdí po světě, aby se zdokonalily v jazycích, myslím, že jsou moc šťastné

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: myslím, že sekulární sociální stát

Autor: * Žena

Založeno: 04.06.2007, 13:14

"TY" myslíš, že jsou moc šťastné. Víš, co někdy znamená myslet..
To, že studují obory, které si zvolily a jezdí po světě, aby se zdokonalily v jazycích, nemusí být ještě důkazem štěstí.
Kdoví, jak by na tuto otázku odpověděly oni.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: myslím, že sekulární sociální stát

Autor: pinpin Žena

Založeno: 04.06.2007, 14:57

Myslím si, že není na světě síla, která by donutila dospělé lidi, když nemusí, dělat to, co nechtějí. Pokud tedy studují to, co si vždycky přály a cestují, tak asi proto, že to chtějí dělat. A člověk je šťastný tehdy, když dělá to, co ho těší. Chápete to? Pokud by je to netěšilo, tak by nestudovaly a necestovaly, ale zvolily by si něco jiného.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: myslím, že sekulární sociální stát

Autor: * Žena

Založeno: 05.06.2007, 13:32

No já svý děti taky nikam a do ničeho tlačit nebudu, a Vy jste ty svoje asi taky netlačila. Ale znám ze svého okolí dost lidí s VŠ, které svý děti vyloženě do konkrétního studia natlačili. Děti mají rády svoje rodiče a to kolikrát i tehdy když si to rodiče zrovna moc nezaslouží. Tihle rodiče to patrně mysleli dobře a děti je nechtěli zklamat, tak vyhověli. Ale takhle je to špatně, nebudou ve své profesi šťastné. Na děti se má dohlížet, aby nelajdali, ale vybrat si co a jestli budou studovat, by si měli děti sami, ne podle přání rodičů, ale podle svých zájmů.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: myslím, že sekulární sociální stát

Autor: dulcibelka Žena

Založeno: 04.06.2007, 14:16

pinpin, to jste zvolila špatnou odpověď.
Jo, kdybyste řekla, že máte na krku tři děti a manžela nekňubu, který musí ještě solit alimenty jinde, průměrné místo s mizerným platem a s bídou vyjdete, takže šťastným dětem můžete (někdy místo jídla?) nabídnout jen hooodně rodičovské lásky...:-)))

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: myslím, že sekulární sociální stát

Autor: * Žena

Založeno: 04.06.2007, 14:24

Dilinbelo, já jsem ve svém životě šťastná a pinpin nic nezávidím.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: myslím, že sekulární sociální stát

Autor: pinpin Žena

Založeno: 04.06.2007, 14:48

pravda, pravda :-))))))

Odpovědět na příspěvek

 

Re: dulcibelka

Autor: modryklokan@seznam.cz Muž

Založeno: 04.06.2007, 18:48

No ještě že tady máme Tebe jako tlumočnici, jinak bychom my jelítka nic nepochopila.

A když už Ti to dulci zase tak hezky žgryndá, pochlub se Ty. Parchanti už vyrazili do světa, že? A co manžílek, dá to práci ho uhlídat? Už je to dlouho, co? Má cukání, de na něho jaro, je čas na novej model. Chápu ale že náhradník už bude problém, první se recyklovat nedá, neb podruhé Ti na špek neskočí a ostatním asi nemáš co nabídnout. Zkus být moderní, dynamická singl žena. Bez práce to půjde těžko, ale za zkoušku nic nedáš.

Tak zlom vaz Puso, a napiš mi jak dopadlas. S láskou Tvůj věrný Klokan.

Odpovědět na příspěvek

 

Autor: Monte Muž

Založeno: 05.06.2007, 23:03

Odpovědí: 0

rad by som mal deti, rovno aj niekolko, ale pravdepodobne nikdy ziadne mat nebudem z tychto dovodov:

1/nemam na to, aby som slusne uzivil rodinu, hlavne v obdobi kedy by bola manzelka na materskej

2/dnesne pravo je tak nastavene, ze dava zene do ruk prevahu moznosti ako co najjednoduchsie uskutocnit rozvod a z muza spravit iba platitela alimentov.
A uz som prorokoval. bude stale menej novomanzelov, vidim to na svojom okoli, kazdy si to dobre rozmysli

Odpovědět na příspěvek

 

A v čem je tedy problém?

Autor: Robert-Antonio Muž

Založeno: 12.06.2007, 10:07

Odpovědí: 1

Pročetl jsem si článek vícekrát, aby mi něco neuniklo, ale stále mi není jasné, v čem spočívá ta katastrofa spojená s vymíráním. Našel jsem pouze tři "katastrofy":


1. Vzrůstající procento důchodců.
Tento fakt ukazuje nikoliv na problém vymírání, ale na neudržitelnost Bismarckova důchodového systému, který je založený na nekonečném růstu populace. Již dávno existuje řešení zvané průběžný důchodový systém.
Když si každý člověk spoří na svůj důchod, je systém stabilní i kdyby ze dne na den vymřeli všichni lidé mladší 40 let.

2. Převálcování cizinci
Ano, pokud bude imigrační politika tak vstřícná jako doposud, pokud bude získání českého občanství tak snadné jako doposud, budou-li humanrightisti stále prosazovat svoji multikulturní chiméru, budeme samozřejmě cizinci převálcováni.
Kterých cizinců se vlastně máme bát? Problémoví rychle-se-množící cizinci jsou většinou ti chudí, pobírající sociální dávky.
Zastavme nesmyslné dávky, zaveďme možnosti sterilizaci výměnou za peněžní podporu, zpřísněme podmínky pro získání občanství, podmiňme ho kulturní asimilací...řešení tu je spousta. Rozhodně účinnějších než podporovat nesmyslné závody v porodnosti, aby Češi nerostli pomaleji než cizinci.

3. Osamělí staří singlové
To problém samozřejmě je, ale ne celospolečenský. Každý se může rozhodnout, zdali obětuje námahu s výchovou dětí, aby pak ke stáru nebyl sám. Je to soukromé rozhodnutí a nezávisí na tom, zdali zbytek lidstva má v průměru jedno dítě nebo deset.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: A v čem je tedy problém?

Autor: Stapouch Muž

Založeno: 06.07.2007, 14:28

Hmmm.Jo.K tomu není co dodat.Pod to bych se podepsal i třkrát...

Odpovědět na příspěvek

 

Proč si já myslím, že je dobré mít děti...

Autor: Maart Muž

Založeno: 13.05.2009, 13:04

Odpovědí: 0

protože bych si přál, aby po mě zůstalo víc, než jen skládka věcí, které jsem si za peníze během své kariéry koupil a které už dávno zrezavěly. Chtěl bych, aby po mě zůstalo víc než jen několik sešrotovaných aut, hromada rozpadlých televizí, mikrovlnek a záznam v účetnictví bývalého zaměstnavatele.

Odpovědět na příspěvek

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

Muž, Žena

E-mail:


(Vyplňte pouze tehdy, jestliže chcete být informování o odpovědích na váš příspěvek)

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola: 

Opište znaky z obrázku do spodního pole:

 

 


ROVNOPRÁVNOST.cz je kolektivni tvooený, nezávislý, svobodný, názorový web. Jeho posláním je komentovat a zviditeloovat spoleeenské problémy týkající se mužu. Stránky vznikly za úeelem osvity a dokumentace. Cílem je umožnit všem publikovat svobodné názory formou elánku nebo diskuzních poíspivku. Stránky dávají svobodný prostor i kontroverzním názorum a tabuizovaným tématum, o kterých se veoejni nemluví nebo se bojí mluvit. Nesnaží se nikomu vnucovat cizí názor a nechávají na každém, aby si vytvooil svuj vlastní.

Copyright © 2007 Rovnopravnost.cz                Tvorba www - Web & Media a.s.