Doporučujeme


06. února 2007

Rovnoprávnost

Redaktor: lubob

Aktualita

Platová diskriminace ve školství?

V září loňského roku uvedla MF Dnes dva články s emotivními titulky “Učitelé berou až o pět tisíc víc než učitelky” a “Kdo je víc? Učitel, či učitelka?“. A aby nebylo pochyb, navíc s podtitulkem “Muži-kantoři dostávají vyšší platy než ženy. Ukazuje to nová studie o odměňování ve školství”. Autorka článků Pavla Kubálková, která vycházela ze zmíněné studie pak klade velice sugestivní otázku “Proč muži berou více za stejnou práci a ženy jsou finančně diskriminovány?“. Podívejme se, zdali jsou takové taková tvrzení oprávněná a zda vyřčené otázky mají nějaké opodstatnění.

Z iniciativy neziskové organizace Otevřená společnost vznikla studie “ Analýza odměňování žen a mužů ve školství”, jejímiž autory jsou Petr Pavlík a Irena Smetáčková. Co nám tedy zmíněná analýza říká a co nám neříká?

Z odborného hlediska lze analýzu považovat za nepříliš zdařilý počin. Velkým nedostatkem je používání vpravdě elastické terminologie a s tím souvisejícím používáním dvojího metru. Hned v poměrně a zbytečně rozsáhlém úvodu, který je jakousi samopropagací vlastního specifického pohledu na sociální konstrukci genderu, se autoři dopouštějí závažné chyby. Účelově nerozlišují mezi pojmy nerovnost a odlišnost. Výsledkem je pak třeba tvrzení, že vertikální segregace je příčinou nerovnosti v odměňování. To je ale paradoxní pokud si uvědomíme, že ze stejných aktivistických kruhů vycházejí iniciativy pro slaďování rodinného a pracovního života formou vyššího umožnění zkrácených pracovních úvazků. Je nasnadě, že kratší pracovní úvazek znamená i nižší mzdu, tudíž ve stejném pracovním segmentu by tím vznikaly pozice s nižším platovým ohodnocením. Znamená to snad tedy, že prosazováním zkrácených pracovních úvazků se zároveň prosazuje i nerovnost?

Vzhledem k tomu jaký cíl si studie klade je zvolená metodologie přinejmenším pochybná. Ta je v malé míře kvantitativní a v mnohem větší míře kvalitativní, přičemž právě kvantitativní části studie měla být věnována mnohem větší pozornost. Studie správně říká, že pro detailní posouzení rozdílů v odměňování není dostatek statistických údajů, protože ty nejsou členěny podle pohlaví. To ale staví do rozporuplné pozice sugestivní náznaky Pavly Kubálkové ohledně diskriminace; ty totiž stojí na zmíněném nedostatku informací. (Stejný nedostatek relevantních statistik je i v jiných resortech než jen školství, a přesto tvrzení o diskriminaci nejsou v mediích nijak výjimečná).
Přestože autoři studie provedli i detailní šetření o struktuře mezd v pěti základních a pěti středních školách, ve studii se o těchto konkrétních výsledcích nedočteme vůbec nic. Proč? Nebyly dost průkazné nebo neukázaly to, co chtělo být ukázáno?

Namísto toho se kvantitativní část studie povrchně zabývá dostupnými statistikami z ročenek Českého statistického úřadu, případně z údajů Ústavu pro informace ve vzdělávání. Ale ani u těchto snadno dostupných statistik není využito jejich informačního potenciálu. Zmíněná analýza říká, že část platového rozdílu vzniká tím, že disproporčně větší část mužů pracuje ve vedoucích funkcích, jako ředitelé či jejich zástupci. Poměrně triviálním výpočtem se dá ukázat, že jenom tento fakt má na základních školách “na svědomí“ rozdíl mezi průměrnými platy mužů a žen okolo 2600 korun. Dalším významným faktorem je přesčasová práce, kdy muži odpracují 2.9 krát více přesčasů a za to berou právě přesně tolikrát více. Přesčasy pak z celkového platového rozdílu “ukrojí“ dalších bezmála 900 korun. Původně pětitisícový rozdíl se najednou zmenšuje na rozdíl 1500 korun (tj. 8.3% celého průměrného platu) a o platové diskriminaci zatím nemůže být řeč.

A pak jsou tu samozřejmě další faktory, které ovlivňují výši platu. Délka praxe, vzdělání, pracovní zařazení, aprobace, současně vyučované předměty, další školní i mimoškolní aktivity. Každému je jasné, jakou cenu má pro školu například lektor angličtiny s porovnáním s vyučujícím prvouky. Přestože autoři analýzy měli tyto detailní informace k dispozici, ve studii nejsou vůbec uvedeny. Místo toho se ve studii objeví zarážející tvrzení, že pokud vyloučíme vedoucí pracovníky a porovnáme platy běžných vyučujících, zůstávají rozdíly v řádu několika desítek procent. Jak prosím? Několika desítek procent? Běžné chápání významu slova několik bude určitě ve smyslu více než dvě, ale to je v diametrálním rozporu nejen s výše uvedenými osmi procenty, ale i v rozporu s rozdílem mezi platy všech žen a všech mužů ve školství, tedy včetně vedoucích pracovníků (průměrná mzda všech žen ve školství činí 76.6% průměrného platu všech mužů). Je velice pravděpodobné, že nevysvětlená část rozdílu mezi platy žen a mužů by se započítáním všech relevantních faktorů dále výrazně zmenšila.

Studie dál pokračuje v podobném duchu. Velice manipulativní se zdá pokus o vysvětlení rozdílů tzv. nenárokové složky platu – osobních příplatků a odměn, která tvoří necelých 11% mzdy. Autoři věnují velký prostor vysvětlení, že ředitelé a ředitelky škol mají poměrně velké manévrovací pole pro to co a jak do této položky zahrnout či nezahrnout, a tím ovlivnit výši platu. Ovšem zcela opomíjejí zdůraznit, že tato subjektivní část ohodnocení se liší mezi jednotlivými školami, ale je vždy konzistentní a “bezpohlavní“ v rámci té které a každé školy, má svá předem daná pravidla, o kterých mohou spolurozhodovat třeba i odbory, širší vedení nebo je předmětem kolektivní smlouvy. Rozdělování nenárokové složky se tedy odehrává bez ohledu na pohlaví a tudíž nemůže být považováno za platovou diskriminaci.

V souvislosti s tím není nezajímavé zmínit i tu skutečnost, že pokud by z celkového platu zůstalo objektivními faktory nevysvětleno třeba 100 korun měsíčně, pak případné direktivní paušální vyrovnání tohoto rozdílu by se díky silné početní převaze učitelek u nich projevilo nárůstem o pouhých 13 korun měsíčně. Nicméně konstrukce sociálního problému podloženého částkou pět tisíc korun vypadá mnohem hrozivěji a vytváří tak prostor pro - ve feministických kruzích velmi oblíbenou - mentalitu chronického obležení. V každém případě, analýza postuluje urgentní nutnost shromažďování statistických dat podle pohlaví, jen zůstává záhadou, proč tyto detailní informace, které autoři studie získali a měli k dispozici, nezveřejnili.

Oč střídmější na fakta je kvantitativní část analýzy, o to bohatší na dohady je část kvalitativní. Bohužel, i tady se objevují podobné neduhy. Cílem této části studie bylo odhalit mechanismus vzniku rozdílů ve mzdách, ale stejně jako byly opomenuty příčiny objektivně a kvantitativně zjistitelné v části kvantitativní, tak v kvalitativní části studie se autoři soustředí pouze na jediný faktor genderové stereotypy. S pojmem genderový stereotyp opět zacházejí více než pružně. Je jasné, že každé hodnocení nějaké skupiny bude stereotypní, vždy se najdou jedinci, kteří stereotypní definici neodpovídají. Důležité tedy je, jak velká část stereotypizované skupiny je vlastní generalizací postižena. Studie například uvádí, že častým stereotypem je spojování žen s mateřstvím a péčí o děti a s tím kontrastuje případy, kdy jsou ženy, které děti nemají či muži, kteří se o děti starají. To údajně může vést k tomu, že mužům jsou pak častěji přidělovány přesčasové hodiny. Tato hypotéza ale musí být konfrontována se skutečností - kolik žen a kolik mužů se věnuje péči o dítě nebo ještě lépe, kolik mužů a kolik žen o přesčasovou práci opravdu stojí? Z analýzy vyplynulo pouze konstatování, že muži o přesčasovou práci aktivně usilují, ale konkrétní dotazy na toto téma vyučujícím položeny nebyly. Apriorní přehlížení specifických rozdílů může pak vést k přesnému opaku – člověk, který kvůli svým osobním důvodům přesčas nechce nebo odmítá, do něj v zájmu neosobní neutrality bude nucen. Platová “rovnost“ je zde upřednostněna před platovou spravedlností.

Za velice problematický závěr analýzy považuji tvrzení, že samotný koncept spravedlnosti závisí na úhlu pohledu, protože nedává smysl jen v omezeném kontextu světa placené práce a přehlíží rozdíly v objemu energie a času, které ženy vynakládají na neplacenou práci v domácnosti a v rodině. Za prvé, právě omezený kontext světa placené práce - navíc zde omezený ještě silněji uvažováním jen v kategoriích aritmetických průměrů - je přesně to, z čeho tato studie vychází, co vnímá jako primární nešvar. A za druhé, jako argument pro přijetí této koncepce globálnější spravedlnosti je použit právě ten stereotyp (ženy stráví více práce v domácnosti), který je na jiném místě zároveň vytýkán.

Studie se nevyhýbá ani spekulacím. Dotazníky ukázaly, že všichni dotazovaní ředitelé a ředitelky jednoznačně odmítli, že při stanovování nenárokové složky platu dělají rozdíly mezi muži ženami. Ale tato jejich odmítnutí jsou autory studie hned zpochybněna předpokladem, že pokud je dán prostor pro subjektivitu, je pravděpodobně dán i prostor pro stereotypní představy o ženách a mužích, a tím je i pravděpodobné, že se tyto představy promítnou do finančního ohodnocení. Na můj vkus příliš mnoho předpokládaných pravděpodobností tam, kde měla nastoupit konfrontace s tzv. tvrdými fakty. S daty, která studií získána byla a získána být mohla.

Celá studie na mě působí rozpačitým dojmem. Kdybych ji měl k něčemu přirovnat, tak mi připadá jako nákladná “vědecká” expedice, která si dala za úkol najít příčiny nebezpečné a zhoubné choroby a tyto příčiny nakonec s minimem erudice ale s maximem vůle skutečně najde. A vůbec jí přitom nevadí, že nenalezla to podstatné. Nemocné.

Cílem této mé úvahy není bagatelizovat negativní společenské jevy jako jsou diskriminace či nespravedlnost. Právě naopak, s těmi je nutno důsledně bojovat. Jenže skutečně efektivní řešení problému musí zahrnovat i jeho co nejpřesnější, solidní a věrohodnou diagnózu a pokud možno z respektovaného a nezávislého zdroje. Úmyslná inflace problému z reálných proporcí pak může mít stejný následek jako jeho bagatelizace – nepříznivý dopad pro ty, kteří jsou skutečnými oběťmi těchto nespravedlností, protože jejich problém, který zůstává neřešen v uměle vytvořené a neřešitelné komplexitě se stává jen politickým nástrojem osobních nebo skupinových zájmů.

Autor: lubob


Zdroj: Český svaz mužů 5.2.2007

Přečtení článku: 73332x

Tisknout článek

Průměrná známka článku: 2.6

Pošli článek kamarádovi

Oznámkuj článek (1 - nejlepší): 1 2 3 4 5


Související články

29.08.2014, 17:32   Ženy mají vyšší mzdy než muži
25.07.2014, 16:03   Rozdíly v platech neexistují
07.05.2014, 09:10   O jakou rovnost kritikům údajné diskriminace jde?
20.03.2014, 15:12   Už je to venku: I feministky v tichosti přiznávají, že tvrzení o rozdílu v platech jsou nepravdivá
14.03.2014, 17:40   "Platová diskriminace" ? Lež a fikce


Diskuse ke článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

 

Hm,

Autor: tajtrlík Muž

Založeno: 06.02.2007, 01:10

Odpovědí: 2

a proč je tu samá věc třikrát?

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Hm,

Autor: mika Žena

Založeno: 06.02.2007, 04:24

Nejdřív je tu jen stručné oznámení, že muži učitelé berou víc. Pak přišlo vysvětlení feminazi, proč tomu tak je. A naposledy vysvětlení Svazu, že to vůbec není pravda. Všechny české učitelky jsou totiž mladé, bez praxe, vyučují předměty, které nejsou atraktivní a nemají zájem ani o přesčasy, ani o vedoucí funkce.
(protože jim chybí potřebný nadhled a velkorysost - viz článek 2)
Anebo jen chybí jiná témata?

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Hm,

Autor: Eric Muž

Založeno: 06.02.2007, 11:09

Nejprve si to přečtěte a pak zjistíte, že dva z těch tří článků jsou feministická lež a mlžení. Třetí článek přináší jednoznačné odhalení této lži..

Odpovědět na příspěvek

 

Na tyhle pomatené bláboly

Autor: richard Muž

Založeno: 06.02.2007, 14:24

Odpovědí: 2

si pamatuji ještě z doby socialismu, ženy byly také "prokazatelně" platově "diskriminovány"
;, v každém průzkumu se nad tím naříkalo, i ten výsledný koeficient jejich "podhodnocení" oproti mužům byl stejný:))).Bohužel, pokud měl člověk přístup ke mzdám kolegů, zjistil, že pokud dáma a pán pracovali na stejném místě, měli stejnou výkonnost, vzdělání i praxi , měli i stejný plat, tehdy i dnes.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Na tyhle pomatené bláboly

Autor: Vránolump Žena

Založeno: 06.02.2007, 14:35

Nevím, kde jste žil za dob socialismu, ale asi ne zde. Výše platu byla ovlivněna členstvím nebo nečlenstvím v partaji. Ostatní bylo nepodstatné.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Na tyhle pomatené bláboly

Autor: abc Muž

Založeno: 06.02.2007, 15:00

čili jenom povrzujete, že ženy a muži za stejnou práci stejnou odměnu /akorát že když nebyli v partii tak menší, ale oba/.

Odpovědět na příspěvek

 

Děkuji za primární data

Autor: Jarmila Žena

Založeno: 07.02.2007, 12:29

Odpovědí: 1

Lubobe, děkuji Vám za přístup k primárním datům, která jsou nekvalitní a proto činit z nich závěry...

Na základě druhé části se také domnívám, že o diskriminaci nelze mluvit. Spíše o rozdílných preferencích žen a mužů.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Děkuji za primární data

Autor: Kristina Žena

Založeno: 07.02.2007, 13:26

Souhlasím s tím, že v porovnání s dalšími materiály, které se tu objevují, tento určitě patří k té kvalitnější a objektivnější skupině.
Poznámka k přesčasovým hodinám: Podle toho, co slýchám mimo jiné i ve vlastní rodině, opravdu není o co stát. Nemám pocit, že by se o ně učitelé s učitelkami prali. Momentálně jsou dost přetížení z tvorby ŠVP podle RVP a přesčasovky je vysilují.

Odpovědět na příspěvek

 

Taky bych chtěla

Autor: Olga Žena

Založeno: 07.02.2007, 13:46

Odpovědí: 0

pochválit Luboba, že si dal práci nastudovat a zkritizovat konkrétní materál. A samozřejmě i za to, že svým článkem odvážně vyvrátil tvrzení, které se objevilo před pár měsíci přímo v prohlášení Svazu mužů ohledně kterési stínové zprávy - totiž že ve státním sektoru mají nutně všichni stejné platy, neb jde o platy tabulkové.

Odpovědět na příspěvek

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

Muž, Žena

E-mail:


(Vyplňte pouze tehdy, jestliže chcete být informování o odpovědích na váš příspěvek)

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola: 

Opište znaky z obrázku do spodního pole:

 

 


ROVNOPRÁVNOST.cz je kolektivni tvooený, nezávislý, svobodný, názorový web. Jeho posláním je komentovat a zviditeloovat spoleeenské problémy týkající se mužu. Stránky vznikly za úeelem osvity a dokumentace. Cílem je umožnit všem publikovat svobodné názory formou elánku nebo diskuzních poíspivku. Stránky dávají svobodný prostor i kontroverzním názorum a tabuizovaným tématum, o kterých se veoejni nemluví nebo se bojí mluvit. Nesnaží se nikomu vnucovat cizí názor a nechávají na každém, aby si vytvooil svuj vlastní.

Copyright © 2007 Rovnopravnost.cz                Tvorba www - Web & Media a.s.