Doporučujeme


04. září 2006

Feminismus

Redaktor: ker

Aktualita

Feminismus a násilí ze strany mužů

Část šestá

Ve skutečnosti existuje velké množství dobře provedených výzkumů dokazujících, že muži rovněž trpí domácím násilím, a to dokonce častěji než ženy. Názor, že většinu násilí působí muži ženám, jednoduše nelze podepřít faktickými údaji. Nicméně oficiální literatura se o této obrovské a stále rostoucí množině důkazů téměř vůbec nezmiňuje.

Ukázka z připravované knihy od autorky Melanie Phillipsové s názvem The Sex − Change Society, Feminised Britain and Neutered Male - která vyjde na jaře roku 2007 v nakladatelství TRITON.
Část šestá


Mýty o domácím násilí
Ve skutečnosti výzkum nic takového nedokazuje. Dnes již existují desítky výzkumů potvrzujících, že ženy jsou přinejmenším stejně agresivní vůči svým partnerům, ne-li dokonce agresivnější než muži. Samozřejmě že je kolem těchto výzkumů řada diskusí včetně silných feministických kritik tvrdících, že jsou scestné. Místo ověření skutečnosti feministky iniciují a podporují další výzkumy s jediným cílem – prokázat, že ženy jsou oběťmi a muži agresory. Tyto feministické studie však nahlížejí na předmět výzkumu již z pevně dané perspektivy. Tak např. feministická socioložka Kersti Yllövá konstatovala, že feministická analýza domácího násilí je zasazena do širšího rámce, v němž je násilí viděno jako způsob, kterým muži udržují své dominantní postavení uvnitř patriarchálního manželství.54 Z této ideologické víry nutně vyplývá, že muži musí být násilní vůči ženám ve stejné míře, jako jsou ženy neschopné násilí vůči nim. Jinými slovy: patriarchát činí ženy neschopnými agrese. Badatelé, kteří se ztotožňují s touto myšlenkou, mají tedy sklon vynášet soudy nad důkazy, které nashromáždili. Feminističtí výzkumníci R. Emerson Dobash a Russell P. Dobash například napsali: „Muži, kteří napadají své manželky, ve skutečnosti naplňují kulturní předpisy, na něž západní společnost nedá dopustit.“55

Feminističtí akademici zde nacházejí spojence mezi sociobiology. To je ironické, zvláště když zvážíme, že kdekoliv jinde jsou tyto dvě disciplíny intelektuálními protipóly – jedna věří v sociální konstruování genderu, druhá v genetický determinismus rozdílů mezi pohlavími. Nicméně pokud jde o domácí násilí, obě skupiny se shodují na tom, že muži jsou v zásadě násilnické povahy, zatímco ženy ne. A tak Dobash a Dobash spojili síly se sociobiology Martinem Dalym a Margo Wilsonovou, aby odmítli tvrzení, že ženy jsou stejně agresivní ke svým manželům jako muži k manželkám.56 Závěry takových studií mají velký vliv a slouží k podpoře dalších výzkumů a k ovlivnění veřejné politiky. Je proto důležité si uvědomit, že jejich kritika má k dokonalosti velmi daleko.
Jejich hlavním argumentem vždycky bylo, že studie dokazující stejnou míru násilí mezi pohlavími užívaly chybnou metodologii. Avšak stejná metodologie byla použita i ve studiích ukazujících ženy jako výhradní oběti domácího násilí.

Podobně zpochybňují hodnotu údajů poskytnutých samotnou tázanou osobou, které mohou být „nedostatky paměti či upřímnosti“, neboť neexistovala shoda ohledně použití termínů jako „udeřit“ nebo „chytit“ nebo „použít nůž“ nebo co vlastně násilí znamená. Přesně tytéž výrazy nicméně používají i badatelé, kteří tvrdí, že ženy jsou zneužívány muži. Takže jak již bylo řečeno, jejich kritika byla vysoce selektivní. Vzhledem k neschopnosti vyvrátit údaje o násilí žen vyřešili problém argumenty, které byly evidentně scestné. „Existují obrovské rozdíly ve významu a důsledcích, srovnáme-li dvě situace: ženu bušící do smějícího se manžela ve snaze vyjádřit své silné pocity a muže bušícího do své plačící manželky, aby ji potrestal, protože přišla pozdě“, napsali. Domněnky, že ženy jsou neschopné skutečného násilí, zůstaly neprokázány i přes pečlivě vypracovaná srovnání, v nichž výzkumníci srovnávali nesrovnatelné. Ti tvrdili, že pohlavní symetrie v partnerském násilí je proti intuici a proti faktům, neboť výzkumníci „příliš často pracují bez rozumné (nebo vůbec jakékoli) teoretické vize manželských vztahů“. Tato „rozumná“ vize byla − jak se později ukázalo − „zvláštním kontextem vnímaného oprávnění a institucionalizované silové asymetrie“. Jak se ukázalo, mělo to znamenat, že se manželství mělo vyznačovat mužskou sexuální žárlivostí a vlastnickými postoji, mužským očekáváním poslušnosti a domácích prací a ženskou snahou opustit manželství. Podivné je vynechání ženské žárlivosti, která vlastně těmto badatelům nestojí ani za zmínku. Celé zdůvodnění svědčí o tom, že mají-li badatelé „správný“ soubor předsudků, pak násilí žen nemůže být výzkumem prokázáno.57

Průzkumy, které tvrdí, že násilí je mužskou charakteristikou, mají jeden zajímavý společný rys. Činí své závěry na základě otázek položených pouze ženám a nikoliv mužům − ohledně toho, zda kdy byly oběťmi násilí ze strany svého partnera nebo zda k němu daly podnět. Pak už samozřejmě není tolik překvapující, že se jako oběti objevují pouze ženy. Přesto se výsledky těchto studií hodně šíří a opakují v médiích, aniž si kdokoli uvědomuje jejich křehkou věrohodnost.
Studie, kterou napsala profesorka Elizabeth Stanková, britská hlavní expertka v oblasti domácího násilí, byla částečně založena na studii z čekárny ordinace všeobecného lékaře v Hackney ve východním Londýně. I tato studie omezila dotazy pouze na ženy. Bylo osloveno 485 žen, z nichž 163 souhlasilo s účastí ve výzkumu a z nich 79 % vrátilo vyplněný dotazník. Studie potom uváděla, že některé měly agresivního partnera a nechtěly o tom hovořit; jiné nechápaly, o co jde, neboť ani předchozí, ani současný partner vůči nim nebyl násilnický. Vzorek tedy trpěl značným stupněm nereprezentativnosti již v předvýběru. Navzdory tomu výsledná studie uváděla, že výběr respondentek byl „široce reprezentativním“ vzorkem dospělé ženské populace v Hackney. Autorka tvrdila, že 60 % ze 129 žen, které vyplnily dotazníky, již prožilo nějaký druh napadení. „Nemůžeme se ubránit překvapení, jak velké procento žen vypovídalo o zneužití“, napsala autorka. Dokonce i kdyby tento poměr byl snížen předpokladem, že ty, co neodpověděly, neprožily žádné domácí násilí, nijak to nesnižuje všeobecný závěr: podstatná část žen, které navštívily ordinaci všeobecného lékaře v Hackney, měla nějakou zkušenost s domácím násilím nebo ho v současnosti prožívá.58 Ve skutečnosti se vlastně nic takového neprokázalo. I ostatní části tohoto výzkumu prošly totiž selekcí, neboť byly poskytnuty organizacemi pracujícími se ženami, které ohlásily domácí násilí, a pocházely z kazuistik obsahujících domácí násilí. Závěr výzkumu byl formulován tak, že dominantní formou domácího násilí je „násilí muže k ženě v rámci partnerského svazku nebo dřívějšího partnerského svazku.“59

Jiné studie nejen že se rozhodly rovněž oslovovat pouze ženy jako oběti domácího násilí, ale vykazovaly ještě jednostrannější přístup k výběru zkoumaného vzorku. Autoři jedné studie v hrabství Surrey rozdávali dotazníky ženám procházejícím obchody nebo stánky. Tvrdili, že doufali, že získají reprezentativní vzorek žen z domácnosti; sami však připustili, že se vyhýbali oslovování starších žen a že vzorek pravděpodobně slabě reprezentuje ženy v placeném zaměstnání nebo na školách, takže vlastně nebyl ani trochu reprezentativní . Nicméně výzkumníci zahrnuli do své definice domácího násilí „psychický útlak“ jako například bránění v návštěvách určitých osob, zesměšňování názorů žen nebo dokonce výraz „být pod kontrolou“. Nejen že tyto výrazy nemají nic společného s násilím, ale výraz „být pod kontrolou“ je natolik vágní, že vlastně postrádá smysl. Přesto výzkumníci dospěli k přesvědčivému závěru, že 31 % žen trpělo domácím násilím.60

Jedna z autorek studie ze Surrey, Dr. Lorraine Radfordová, se rovněž podílela na zpracování zprávy pro Britskou lékařskou asociaci (BMA), která uváděla, že vlna domácího násilí vůči ženám vzrůstá. Tvrdila, že jedna ze tří žen již zakusila domácí násilí a že čtvrtina žen byla nucena k pohlavnímu styku proti své vůli.61 Tento poměr 1 : 3, resp. 1 : 4 u žen, které již měly nějakou zkušenost s domácím násilím, je nyní pravidelně používán v oficiální či vládní literatuře, ačkoliv jeho původ je ve studiích s metodologií přinejmenším chatrnou.

Navíc zprávu pro BMA kritizoval pro „nepřesnost a nereprezentativnost“ jiný badatel, jehož práci tato zpráva odmítala. Dr. Malcolm George, profesor v oblasti neurologických věd, publikoval výsledky studie reprezentativního vzorku britského obyvatelstva. Ta ukázala, že to jsou častěji muži než ženy, kdo uvedli, že byli napadeni svým heterosexuálním partnerem, a že u žen je dvakrát větší pravděpodobnost, že napadnou muže než ženu.62 Jako odpověď na zprávu BMA George popsal, že vzhledem k tomu, že domácí násilí je nahlíženo jako výhradně patriarchální záležitost, jakákoliv genderově neutrální studie bude kritizována. Napsal, že zpráva pro BMA „sledovala pokřivenou stezku klamné sofistiky“ zdánlivě připouštějící, ale ve skutečnosti odmítající možnost, že by muž mohl být obětí. Tento nedostatek, jak napsal George, „v nás bohužel vyvolává velmi závažné pochybnosti o vědecké platnosti, akademické integritě, intelektuální přísnosti a morální úrovni této zprávy jako celku.“63

Ve skutečnosti existuje velké množství dobře provedených výzkumů dokazujících, že muži rovněž trpí domácím násilím, a to dokonce častěji než ženy. Názor, že většinu násilí působí muži ženám, jednoduše nelze podepřít faktickými údaji. Nicméně oficiální literatura se o této obrovské a stále rostoucí množině důkazů téměř vůbec nezmiňuje. Tak například brožurka Výboru pro ekonomický a sociální výzkum (Economic and Social Research Council, ESRC) vysvětlující Program výzkumu násilí, financovaný částkou 3,5 milionů liber a řízený profesorkou Stankovou, uvádí, že projekt je zaměřen na „rozšíření a posílení“ porozumění různým druhům násilí a nabízí „informace podložené důkazy“, jak lze násilí předcházet, jak by mohlo být redukováno nebo eliminováno. Opakuje, že nejčastější formou domácího násilí je násilí mužů vůči ženám a naprosto ignoruje násilí, kterého se dopouštějí ženy na mužích či významnou řadu výzkumů, které tomu nasvědčují. Jiný materiál vysvětlující tento program říká, že předběžný výzkum sexuality a násilí „se shoduje s dalšími feministickými výzkumy, které poukazují, že pouhá přítomnost ženy na veřejnosti může být podnětem k násilí.“64

Feministické výzkumy samozřejmě předpokládají, že ženy jsou oběťmi mužů. Mnoho seriózně provedených studií, které byly možná neúmyslně opomenuty v závěrech projektu ESRC, nicméně prokázalo, že tento obraz domácího násilí je zcela falešný. Podstatnou charakteristikou těchto studií totiž je, že byli dotazováni jak muži, tak i ženy, zda se někdy dopustili(y) násilí vůči svému partnerovi nebo zda jej z jeho (její) strany naopak utrpěli(y). Tyto studie jsou tedy nejen podstatně vyváženější, než studie vyptávající se pouze na násilí vůči ženám, ale jsou také spolehlivějšími indikátory než oficiální statistiky, které mohou být ovlivněny faktory zkreslujícími udávaný poměr – například případy, kdy ženy používají tvrzení o domácím násilí jako zbraň při soudních sporech o svěření dětí do výchovy anebo případy mužů, kteří mají zábrany nebo se stydí otevřeně se přiznat a popsat, že byli napadeni ženou.

Mnoho lidí je překvapeno závěry, které tyto zprávy přinášejí, a jsou vůči nim skeptičtí. Myšlenka, že ženy jsou stejně agresivní jako muži, je v rozporu s naší intuicí a prostě jí nechceme věřit. Většina lidí však nemá ponětí o velkém množství studií, které došly k tomuto závěru. Je proto důležité prezentovat celou šíři poznání a význam těchto výzkumů.

Tak například v roce 1994 Michelle Carradová s kolektivem realizovala studii, která dotazovala 1800 britských mužů a žen s heterosexuálními partnery. Zhruba 11 % mužů, ale jen 5 % žen připustilo, že se jejich partner(ka) na nich dopustil(a) aktů násilí, a to od strkání přes úder až po bodnutí. Pět procent ženatých mužů (nebo mužů žijících ve společné domácnosti s neprovdanou partnerkou) popsalo dva nebo více aktů násilí proti sobě ze strany současné partnerky. Pro srovnání: stejnou odpověď dalo pouze 1 % žen. Dalších 10 % mužů, ale 11 % žen se přiznalo, že oni(y) sami(y) se dopustili(y) násilných aktů vůči svým partnerům.65

Existuje mnoho dalších studií, které potvrzují, že ženy jsou stejně častými agresorkami při domácích hádkách jako muži. Jedna studie amerických badatelů Terrie Moffitta a Avshaloma Caspiho říká: „V každé epidemiologické zprávě se uvádí, že ženy se dopouštějí stejného počtu útoků na muže při každém zkoumání partnerského násilí.“66


( pokračování další části 4. kapitoly příště )

Autorka: Melanie Phillipsová
(Kapitola 4 z knihy The Sex − Change Society, Feminised Britain and Neutered Male. Londýn, The Social Market Foundation, 1999)

Zdroje:
54 Yllö, Kersti: Current Controversies on Family Violence; Sage, 1993.
55 Dobash, R.E. and Dobash, R.P.: Violence Against Wives: A Case Against the Patriarchy; Free Press 1979.
56 Dobash, R.P., Dobash, R.E., Wilson, M. and Daly, M.: The Myth of Sexual Symmetry in Marital Violence; Social Problems, Vol. 39, No. 1, February 1992.
57 The Myth of Sexual Symmetry, above.
58 Stanko, Elizabeth A. et al: Counting the Costs: Estimating the Impact of Domestic Violence in the London Borough of Hackney; Crime Concern 1998.
59 Stanko, above.
60 Domini, Nicola and Radford, Lorraine: Domestic Violence in Surrey: Developing an Effective Inter-Agency Response; Surrey County Council, January 1996.
61 Domestic Vilence: A Health Care Issue? BMA, June 1998.
62 George, Malcolm: A Victimisation Survey of Female-Perpetrated Assaults in the United Kingdom; Aggressive Behaviour, Vol. 25, 1999.
63 George, Malcolm: Beyond All Help; Dewar Research, 1998.
64 Violence, Sexuality and Space; ESRC Violence Research Programme, 1998.
65 Carrado, Michelle et al: Aggression in British Heterosexual Relationships; Aggressive Behaviour, Vol. 22, 1995.
66 Moffitt, Terrie E. and Caspi, Avshalom: Annotation: Implications of Violence Between Intimate Partners for Child Psychologists and Psychiatrists; Journal of Child Psychology and Psychiatry, Vol 39, No 2, 1998.


Zdroj: Český svaz mužů 4.9.2006

Přečtení článku: 282485x

Tisknout článek

Průměrná známka článku: 2.9

Pošli článek kamarádovi

Oznámkuj článek (1 - nejlepší): 1 2 3 4 5


Související články

20.05.2017, 15:44   Žen v podnikání přibývá výrazně víc než mužů
10.05.2017, 09:43   Druha někdo pobodal na ulici, oznámila žena policii. V cele nakonec skončila ona
03.05.2017, 18:53   Matka hodila kojence do vroucí vody. Zatmělo se mi, řekla soudu
02.05.2017, 03:12   Žena v Chebu se vplížila do bytu spícího expřítele a brutálně ho zbila
23.04.2017, 11:42   Je lepší být žena?


Diskuse ke článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

 

Melanie, Melanie...

Autor: jjj Muž

Založeno: 04.09.2006, 12:40

Odpovědí: 4

...asi ani netušíš jaká smečka chytrolínů se tady na tebe teď vrhne, protože máš tu drzost říkat pravdu, když feministky to nutně potřebují mít zcela jinak!!!

----
Když jsem nedávno citoval reportéra německé veřejnoprávní TV, že muži jsou "minimálně stejně často obětmi domácího násilí jako jeho pachateli", byl jsem Sobím Hnuscem prohlášen za hlupáka a ten reportér za lháře. 170 studií z Kalifornské uni, které prokazují stejnou agresivitu žen jako mužů jsou "nedůvěryhodné"
, (a to hlavně proto, že feministka Olga zná jednu statistiku, která nejspíš říká něco jiného), rakouský "Gewaltbericht"
, který konstatuje, že je "empiricky prokázáno, že rozdíl v počtu pachatelů domácí násilí variuje max. o jednu třetinu, jednou vyjde více násilníku u žen, jindy u mužů." (to nám pak feministka Olga vymyslela nejen novou definici toho, co znamená o jednu třetinu více, ale hlavně konstatovala, že to není pravda (tím je to pro některé "jasnozřivé myslitele" mezi námi naprosto jasná záležitost - to je přece důkaz všech důkazů, když něco tvrdí Olga!!! :-))), .......

.....
Abych to řekl s klasikem z Pelíšků: "Dávám feministkám, co se domácího násilí týče, maximálně dva roky." I když budou dál lživě ovlivňovat celý sociologický výzkum, už jenom zkoušejí zalepit všechny díry, kterými se z jejich lživé konstrukce valí pravda na světlo: kniha Melanie Phillipsové by měla být povinná četba místo těch zvrhlých feministických pohádek!

Odpovědět na příspěvek

 

Zdeno, uznejte, copak

Autor: Olga Žena

Založeno: 04.09.2006, 16:53

takového draka tady můžu nechat volně poletovat? :-)

Takže:
1. Pane jjj, nevím, proč by studie ukazující symetrii pachatelů DN 50:50 měly být "nedůvěryhodné"
. Jenom prostě nejsou jediné. Existují i jiné studie, které přinášejí odlišné výsledky (což konstatuje i Vaše "Gewalt in der Familie"). V takové situaci nelze hovořit o "prokázanosti", nelze zavřít jedno oko a vidět jenom ta data, co se nám hodí. To je přístup, který na jiných kritizujete, a přitom ho standardně používáte.

2. Nedůvěryhodný jste Vy, neboť poté, co jste na těchto stránkách tři měsíce vyskakoval jako čertík z krabičky s tvrzením, že "neexistuje srovnávací studie, kde by v jakékoliv formě vyšlo, že muži jsou fyzicky agresivnější než ženy" a na upozornění, že to není pravda, odpovídal urážkami, se najednou - poté co vyšlo najevo, že jste se celou dobu blamoval - tváříte, že jste nikdy nic takového nevypustil z pusy. V tomto ohledu jsou Vaše výroky o "dírách, kterými se z lživých konstrukcí valí pravda na světlo" obzvláště pikantní.

3. Že jedné třetině odpovídá 33% a nikoliv 20% není žádná "Olžina nová definice třetiny", to ví každý, kdo umí počítat.

4. Zjištění, že tvrzení o maximálně třetinovém rozdílu naměřeném ve všech studiích DN na světě není pravda, si lze lehce ověřit třeba tady: ojp.usdoj.gov/bjs/pub/pdf
/vbi.pdf . Vy ta čísla už dávno dobře znáte, tak proč předstíráte, že neexistují a mluvíte o nějakých jasnozřivcích?

(Ono zjištění ovšem rakouským kolegům, kteří "Gewalt in der Familie" zpracovali, nijak neubírá na cti - jste to totiž pouze Vy, kdo tvrdí, že jejich publikace zahrnuje "veškerý datový materiál, který je v současné době celosvětově k dispozici", nikoliv oni.)

5. "Gewalt in der Familie" je solidní publikace, a proto na rozdíl od Vás o prokázanosti genderové symetrie nehovoří. Naopak výslovně - a v souladu se mnou -uvádí, že výsledky výzkumů o DN se významně liší. Fakt, že si z tohoto jejího závěru opět vytrhnete jenom ty studie, které naměřily 50:50 a ostatní nonšalantně pominete, je dalším pěkným důkazem Vašeho vztahu ke statistice a číslům obecně. Ne že by to člověka až tak překvapovalo, po těch úletech s procenty nebo poté, co jste 552 stránkový Gewaltbericht popsal jako "bichli o mnoha tisících stranách".

Odpovědět na příspěvek

 

Tak jsem se mýlil-

Autor: jjj Muž

Založeno: 05.09.2006, 08:46

myslel jsem si, že bude někdo reagovat věcně na tvrzení Melanie v tomto článku a už ji litoval, jak budou její tvrzení "rozcupována". Ale už bych to tu měl znát: na fakta z kvalitního článku se zásadně nereaguje, jen se trochu demogoguje (jinde se zase bloguje, že, tak to je vlastně něco obdobného).

Odpovědět na příspěvek

 

Ano, správně jste si všiml,

Autor: Olga Žena

Založeno: 05.09.2006, 09:47

nereagovala jsem na článek, reagovala jsem na to, co jste napsal Vy. Pořád stejné nesmysly, pořád stejné chyby v počtech. K tomu pár plivanců na moji adresu - a nakonec útěk od odpovědnosti. Zase nic překvapivého.

Odpovědět na příspěvek

 

Já si nemůžu pomoct,

Autor: Zdeno Muž

Založeno: 05.09.2006, 13:17

ale v diskusi vás dvou podle mě nejde o data z výzkumů ani o feminismus. Nemám čas a vlastně ani chuť prohledávat vaše spory dozadu, ale zdá se mi, že se mezi vámi rozproudil nějaký osobní spor, pro který jsou zdejší témata spíš záminkou a který probíhá někde mezi řádky, nebo hlouběji (či jak to říct). Je to vidět i podle toho, jak se vlastně nebavíte o článku, ale o svých sporech. Samozřejmě v tom pokračujte jak je libo, žijeme koneckonců ve svobodném internetovém království, ale nikam to nepovede. Líp uděláte, když si od sebe dáte na nějakou dobu pohov a vychladnete.

Ozývám se jen proto, že mě Olga řečnicky oslovila. Ta kniha o feminismu se mi zdá zajímavá. Pokouší se identifikovat a popsat odvrácené stránky tohoto hnutí (a že jich je), a v tom je i záslužná. Ostatně mám pocit, že žádná z přítomných přívrženkyň feminismu nemá proti zde zveřejněným výňatkům z knihy ani námitky, ani argumenty. :-)

Odpovědět na příspěvek

 

Autor: Belisarius Muž

Založeno: 04.09.2006, 22:59

Odpovědí: 5

Doporučil bych řešení domácího násilí mimo euroatlantický svět, kde se staví na svobodě jednotlivce. Co řešíte, když celý okolní svět žije v kultuře
podřadného postavení ženy - tam nejde o facičky....Nicméně náš euroatlantický svět vymírá (mimo jiné) , a kde má žena podřadné postavení tak populačně expanduje. Zapomeňte na výzkumy (obvzláště sociologické, antropologické - prostě tam kde nemusíte být vědec, ale politik) - používejte zdravý lidský rozum - pokud bude žena naprosto stejná muži tak vymřeme. Za pár desetiletí povedou na NETU v EURÁBII diskusi muslimové (viz MAHDI), bohužel pouze muži - to mě se*e i protože mám dceru. Vaše žabomyší války ve stylu řeckých městských států v předvečer MAKEDONIE a ŘÍMA, ale to je typické.

Odpovědět na příspěvek

 

Fascinuje mě,

Autor: Alizon Žena

Založeno: 05.09.2006, 00:14

jak zjednodušujete - rovnoprávné postavení ženy = vymřeme a bude muslimská nadvláda.

Opravdu myslíte, že nám hrozí katastrofa, které lze předejít jedině tak, že každý pár bude mít aspoň šest (deset?) dětí, a že k tomu dospějeme jen tehdy, když znovunastolíme podřadné postavení ženy?

Já se domnívám, že za prvé to s tou muslimskou expanzí zdaleka není tak horké, a za druhé, že nám do vymření zaplaťpánbůh ještě dost schází.

Odpovědět na příspěvek

 

Autor: Belisarius Muž

Založeno: 05.09.2006, 06:59

Když neberu v potaz cikánské etnikum, tak jsme okolo 1,0 - 1,1 dítěte na ženu - není třeba komentáře.. Lze vidět , že kste výrazně humanitně zaměřená což Vám neumožňuje vidět prvotnost biologických pochodů. My jednoduše vymíráme - opouštíme naši ekologickou niku -a zákonitě bude dříve či později obsazena a obsazována. Doposud Evropa těží z populačních explozí mezi lety 1950 - 1985 (záp. dřív, východní později) - poté přijde údobí první krizičky - skokově přibude důchodců a ubyde obyvatel v produktivním věku . Nicméně v naší době není možné mít šest dětí - v dnešním náročném světě není tolik času ani peněz.
V Nizozemí je dnes spousta škol a školek , kde převládají děti imigrantů a to je špatně. Starší žáci učitelky neberou v potaz a napadají je (doporučuji pročíst www.pravdaoislámu.cz). Jako žena velmi riskujete pokud v Nizozemí, Belgii nebo ve ˇFrancii projdete některou imigranskou čvrtí - očkávejte nadávky, fyzické útoky a znásilnění (s oblibou to vykonává více muslimských mladíků na jedné ženě)(doporučuji pročíst www.pravdaoislámu.cz).
T
o se ovšem nedozvíte, poněvadž v této oblasti platí tzv. měkká cenzura. Vševhno co píši jsou spíše nesouvisející střípky, ale události, které přinesou ve vašich názorech opomíjíte.

Odpovědět na příspěvek

 

Domnívám se,

Autor: Alizon Žena

Založeno: 05.09.2006, 08:04

že jednodušší lidé potřebují mít jasného nepřítele - ve středověku to byli pohani, na počátku minulého století světové židovstvo, potom zlí kapitalisté - na kterého by se daly svést všechny nešvary dané doby. No a dneska je takovým strašákem islám.

Počet obyvatelstva ČR se od roku 1950 mírně, ale plynule zvyšuje. (http://www.czso.cz/sldb/
sldb.nsf/i/673C8375A21F6E
83C1256E6700452376/$File/
tabulka1.xls)

Dovoluji si odhadnout, že stojíme na začátku "baby boomu" jaký nastal v 70. letech.

Skutečně se domníváte, že se veškeré problémy dnešního světa vyřeší, pokud bude počet původního obyvatelstva západního světa narůstat geometrickou řadou?

Odpovědět na příspěvek

 

Autor: Belisarius Muž

Založeno: 05.09.2006, 14:14

Já nemluvím o populační expanzi, ale o stavu těsně nad udržením reprodukce (2 až 2,1 dítěte na ženu - cokoliv pod tím je vymírání). Počet obyvatel se zvyšuje pozvolna (zhruba 40 -50let) v důsledku úspěchů lékařské vědy, lepší hygieny a celkové životní úrovně - tento posun je způsoben prodloužením průměrné délky života ale brzy bude vyčerpán. Pokud ráda nahlížíte do statistik spočítejte co znamená 1,1 až 1,5 dítěte na ženu (zhruba 20 let je počet narozených dětí na ženu pod 2). Znamená to že dva lidé za sebou zanechají průměrně 1,1 -1,5 dítěte, je to tak těžko pochopitelné?
Reakce na první dva odstavce -ale svět je boj o dobré partnery, socioekonomický status, atd - vždy je nějaký člověk, skupina lidí, stát, který se kříží se zájmy jiných lidí, skupin lidí, států. Na světě panuje boj o vše , byť může být přímý, nebo kultivovaný (tento způsob boje o něco sami realizujeme velmi často aniž si to uvědomujeme). To bylo obecně, ale ISLÁM je odzačátku válečnické náboženství, plné agrese. Pokud chcete vědět něco o vzniku a šíření ISLÁMU rád vám mnohé vysvětlím.

Odpovědět na příspěvek

 

Autor: Kristina Žena

Založeno: 05.09.2006, 09:28

"... používejte zdravý lidský rozum - pokud bude žena naprosto stejná muži tak vymřeme"

Žena stejná jako muž není a nebude, bez ohledu na to, co si o tom myslíme. Co má tahle moudrost společného s řešením demografické krize euroatlantické populace? Jak si to řešení konkrétně představujete Vy?

Odpovědět na příspěvek

 

Fyzické násilí

Autor: Skokman Muž

Založeno: 05.09.2006, 00:13

Odpovědí: 27

Nevím, nečetl jsem většinu příspěvků, ale furt se tady řeší jen fyzické násilí - nastrčené feministkami a věčně na něj reagujete. Ale většina tohoto tzv. domácího násilí je jen přirozená reakce muže na systematické psychické týrání ze strany žen, Většina chlapů si to ani neuvědomí, ale psychická podstata ženy je ať vědomě či nevědomě předělávat muže. Věčně něco komentovat, pomlouvat, kritizovat, zakazovat atd.atd. Moje žena mi narovinu přizná, že když má špatnou náladu, zlepší si jí zpravidla tím, že mě vytočí. A když už to ve měbublá tak, že bych jí třeba i zabil nebo aspoň praštil hodí brzdu a je spokojená. Ne kažká ženská má však cit na to kdy přestat a chlapi, který v sobě vrozenou agresivitu tlumí to odnášejí zdravotně. Kdy jste naposled četli studii o tom, jaký vliv má manželství na dlouhověkost. Moc se to dnešní feministické politice nehodí tak se o tom nemluví. SVOBODNÁ ŽENA SE DOŽIJE NIŽŠÍHO VĚKU NEŽ VDANÁ a u MUŽÚ JE TO NAOPAK ! Podstata ženy je vysávat mužovu energii, má to vrozené a je to zřejmě obrana proti jejímu od přírody danému podřadnému postavení. Většina dnešních studií je cíleně zaměřená na prokazování nerovnoprávného postavení žen, takže jen dokazují to k čemu směřují. Např. otázka:" Dal vám již někdy manžel facku?" Určité procento žen odpoví, že ano. Ale další logická otázka nenásleduje: Byl k tomu nějak vyprovokován? Nemluvě o tom, že by stejně ženský lhaly a výzkum by měl být vždy s oběma partnery. Mluvím o běžné rodině nemluvím o systematických násilnících nebo opilcích, které si některé slípky vezmou za muže za účelem je převychovat k obrazu svému a poté nemají odvahu odejít, protože by mohli o něco přijít a radši volají každý večer policii, která musí být bohužel svědkem jeich trapných domácích scén.
Většina rodičů když se jinak nedá občas dítěti jednu plácne. Je to možná nedostatkem našich znalostí o výchově, protože bohužel osvěta tohoto typu k nám ještě nezavítala. Takže víceméně z bezradnosti občas na nevhodné chování děcka reagujeme plácnutím. Bohužel ženské chování je z valné části chování dítěte - iracionální, bezradné, podbízivé, trucovité, kňouravé, vzteklé atd. a muž bohužel někdy z bezradnosti a vytočenosti zareaguje stejně. Je to jeho přirozenost. Bývala dívka mého švagra si stěžovala na to, že jí bije. Později jsme zjistili, že jí tlkoukli všichni muži, s kterými žila a dodnes zřejmě tlučou, protože je k tomu svým chováním vždy donutila. Byla schopná předvádět srderyvné scény jako kdyby ani nebyla běloška, sama se poškrábat po těle a svádět to na partnera. Což mě mimochodem připomělo představitelku strany zelených, která po zákroku policisty předváděla do televize škrábance. Ukázali to jen první večer, aby snad občany netrklo, že normální by byly podlitiny, ale škrábance si vědomě udělala až na služebně policie nebo doma, aby měla co ukazovat v televizi. A co lidí jí uvěřilo! A obdobné je to doma - přijede policie vidí slzící plačící křičící ženu, která povykuje že jí ten její chce nejspíš zabít, ten její s tojí v klidu opodál a jen konstatuje, že je škoda, že už to dávno neudělal, protože teď už by měl polovinu odsezenou a děti by viděl asi častěji, než když se s ní rozvede.
To jsem se nějak rozepsal, sorry

Odpovědět na příspěvek

 

Promiňte,

Autor: Alizon Žena

Založeno: 05.09.2006, 00:33

ale tohle je nesmysl na nesmysl, předsudek na předsudek.

Uvědomte si mimo jiné, že kdo má skutečně rovnoprávné postavení, bývá zpravidla spokojen a nemá potřebu dobíjet si baterky tím, že bude partnera úmyslně vytáčet.

Podstatou toho, proč s někým jsem, by mělo být to, že je mi s ním líp, než samotné/mu. Pokud mě někdo systematicky se*e, naskýtá se otázka, proč jsem si takového člověka vybral a proč s ním i nadále jsem.

Předělávat kohokoliv je kravina a spousta ženských i chlapů to naštěstí ví. Je potřeba si hned na počátku vybrat partnera, se kterým lze předpokládat určitou kompatibilitu, a počítat s tím, že se budeme oba muset tomu druhému trochu přizpůsobit, ale že ani jeden nemůžeme změnit své základní rysy.

A to domácí násilí jako reakce na provokace je nesmysl na entou- zkuste si o tom napřed něco přečíst. Pokud se partneři bijou navzájem, není to DN. Domácího násilí se dopouštějí magoři, kteří si úmyslně (podvědomě?)vybírají submisivní partnerky a pak je fyzicky i psychicky deptají - ty ženské je nijak neprovokujou, naopak se třesou strachy, jestli třeba zase nebude špatně umytý hrníček, aby se pán a vládce nerozzuřil.

To, co popisujete, je patologie, nikoli normální jednání normálního jedince. Jestli se setkáváte jenom (nebo převážně) s takovými, tak je mi vás docela líto.

Odpovědět na příspěvek

 

Alizon,

Autor: Sobý hnusec Muž

Založeno: 05.09.2006, 09:13

aniž bych se chtěl ztotožňovat s tvrzením o podřadnosti žen (o jinakosti ano, ale ne o podřadnosti), znám pár mužů, kteří psychické týrání ze strany žen zažili či zažívají. A ve srovnání s nimi Skokman ještě může být rád, že - cituji jej - "moje žena mi narovinu přizná, že když má špatnou náladu, zlepší si jí zpravidla tím, že mě vytočí". Jsou i takové, které to nepřiznají ani samy sobě.

Odpovědět na příspěvek

 

P.S.: A aby nedošlo k mýlce,

Autor: Sobý hnusec Muž

Založeno: 05.09.2006, 09:18

ti muži, o kterých mluvím já, NIKDY nesáhli k fyzickému násilí vůči ženě.

Odpovědět na příspěvek

 

Nemám důvod nevěřit,

Autor: Alizon Žena

Založeno: 05.09.2006, 09:21

že takové osoby existují, ačkoli v současné době kolem sebe o nikom takovém nevím.

Ale doufám, že se shodneme na tom, že se jedná o patologické jedince a situace, nikoli o "běžnou přirozenost žen".

Soukromě by mne zajímalo, jak konkrétně takové psychické týrání vypadá...

Odpovědět na příspěvek

 

Taky P.S.

Autor: Alizon Žena

Založeno: 05.09.2006, 09:22

to neříkám proto, že bych to chtěla zpochybňovat, jen nic takového ve svém okolí nepozoruji a Vy s tím máte zřejmě (byť zprostředkované) zkušenosti....

Odpovědět na příspěvek

 

Alizon,

Autor: Sobý hnusec Muž

Založeno: 05.09.2006, 13:07

projevuje se to úplně stejně, jak popsal Skokman: "Většina chlapů si to ani neuvědomí, ale psychická podstata ženy je ať vědomě či nevědomě předělávat muže. Věčně něco komentovat, pomlouvat, kritizovat, zakazovat atd.atd.". Ohradil bych se proti tomu, že je to psychická podstata všech žen, a proti tomu, že ono lamentování je vždy výsledkem snahy toho druhého předělat. Já bych to shrnul slovy, že jsou ženy, kterým není dobré vůbec nic a cítí potřebu toho druhého peskovat, mít nad ním vrch. Zkušenosti mám v tomto opravdu bohaté a bohužel nezprostředkované - jde totiž o moje rodiče, moje matka přesně tohle dělala mému otci. Nevím, jak a proč to začalo a zda to v tom vztahu bylo přítomno od počátku, zda to táta nějak vyprovokoval a pak už to nešlo zarazit nebo jestli to má máma prostě v krvi - občas má tendenci zkoušet to i na mně, ale já se proti tomu dokáži dost důrazně ohradit; otec to nedokázal, příliš ji miloval na to, aby dokázal být nad věcí a počkat, až ji to přejde. Také si vzpomínám na tetino věčné "já nevím, co ta ségra proti němu pořád má, dala bych nevím co za takového chlapa (rozumějte na místo toho "telete", co měla doma), a ona si furt jen stěžuje. Myslím si, že se dopustil jen toho, že byl příliš obyčejný, příliš klidný, nekladl si žádné vyšší nároky, sem tam zašel do hospody. Představte si byt 3+1, otce vykázaného do nejmenšího pokojíčku, jak tam celé dny sedí a kouří, protože už si netroufá vůbec nic říct. Ano, pil a hodně ... jen si nejsem dodnes jistý, zda to byla příčina nebo následek,. Léta jsem se je pokoušel smířit - byl jsem přesně ten typ dítěte, co se plete do hádek dospělých - vždy jen s krátkodobým úspěchem. Možná jsem měl tátu víc podpořit, ale vysvětlujte čerstvě náctiletému, že ne všechno je tak, jak se to na první pohled jeví. Mně se tehdy taky jevil jako viník, byl to on, kdo chodil do hospody (já dnes taky a nic špatného na tom nevidím :-)), byl to on, kdo se vracel a měl upito a pak dělal scény. Časem bylo zřejmé, že smír je nemožný, že oba se tak zabetonovali na svých pozicích, že ani kdyby jeden vzal všechno odevzdaně na sebe, tomu druhému by to už nestačilo, natož pak nějaký kompromis. Když to bylo už pro všechny nesnesitelné, včetně mladšího bratra, byl jsem to tedy já, kdo rodiče "dokopal" k rozvodu a kdo tátovi vyběhal náhradní byt. On tehdy totiž zaujal postoj "já se stěhovat nechci, jsem tady zvyklý, mně stačí jen stůl a židle, nechte mne chcípnout". Po čase jsem začal chápat, že ani máma není svatá, že má potřebu neustále někoho peskovat. Otec se tedy odstěhoval, já za ním obden jezdil, byť matce se to ani trochu nelíbilo. Na nějaký čas to vypadalo na zlepšení, táta se dokonce začal v 50ti přeškolovat na jinou práci a vypadalo to, že ho to i baví. V 53 letech ale náhle zemřel, pravděpodobně ho ranila mrtvice.

Stačí Vám to? Nerad bych rozebíral detaily, raději bych na ně naopak zapomněl, a na tyto stránky jsem určitě nepřišel foukat si bolístky a kopat do žen, měl jsem úplně jiný důvod.

Obecně si kladu otázku, co k tomu vede, že někteří lidé se takhle ve vztahu zaseknou a nejsou schopni se ani vrátit, ani jít dál. Je za tím neschopnost uvažovat ve vypjatých situacích logicky? Nemají se už rádi? Nebo se naopak rádi mají, ale z nějakého důvodu si to neumějí říct? Proč Skokmanovi jeho žena nebo proč Kristina dokáží bez problému přiznat, že jim občas něco ujede a proč nad tím jejich protějšky dokáží mávnout rukou, a proč to jiní nedovedou přiznat ani sobě? Pak je ten spor totiž neuzavřený, případný smír je jen zdánlivý, zůstává pod povrchem, konflikty se městnají a při každém dalším samozřejmě vyplavou na povrch všechny stejně. A i ten, kdo má vůli se smiřovat, ztroskotá na tom, že je to vždy on, kdo toho druhého musí potupně odprosit.

Je za tím jen paličatost, pocit ponížení spojený s přiznáním chyby, nebo je v tom něco víc?

Odpovědět na příspěvek

 

Reaguji na ten úplně první odstavec

Autor: jjj Muž

Založeno: 05.09.2006, 13:55

ve vašem příspěvku, že jako jsou ženy, které nechtějí muže "zlepšovat". Jistě takové jsou, ale jsou taková rarita jako bílá velryba.

Má to co dělat s rozdílným vnímáním a postojem ke světu mezi mužem a ženou. Psychologové, kteří nemají ideologické brýle a píšou proto zajímavé a hlavně prakticky POZITIVNĚ upotřebitelné knihy jako "ženy jsou z Venuše, muži z Marsu" atp., to popisují tak, že muž prostě zásadně nemění nic, co ještě funguje, ale žena zásadně VŠECHNO vylepšuje (přestaví několikrát za rok i v malinkém bytě nábytek, když se jí během dne změní nálada, půjde se klidně převléknout, aby se zase dobře cítila, atd.). Prostě normální duševně zdravá žena je takový neúnavný každodenní optimalizátor.

Problém
em je, že když se jí za její (z jejího hlediska pozitivní) snahu nedostane pochvaly, je naštvaná.

A problém je, že muži se dají optimalizovat jen do určitého bodu a pak vnímají další snahy o optimalizaci už jenom jako buzeraci (což vy, jak jsem pochopil, taky :-).

Důležité pro muže je, aby si uvědomili, co k tomu píše naše kapacita prof. Bakalář, že muž se může během života se ženou změnit, žena ale během života s mužem NIKDY.
(A to je nejspíš odpověď na vaši otázku, kterou si kladete, čím bylo motivováno chování vaší matky k vašemu otci: mohlo to být cokoliv, ale on na to neměl žádný vliv svým chováním, ona už taková byla když si ji bral.)

Odpovědět na příspěvek

 

Překvapil jste mne.

Autor: Sobý hnusec Muž

Založeno: 05.09.2006, 14:42

Ne že bych s Vámi ve všem souhlasil, zejména s tím závěrem ne, pořád si myslím, že za tohle mohou vždy nějak oba, jen se neumějí domluvit, ale je to snad poprvé, co mluvíte normálně a ne v záštiplných heslech.

Odpovědět na příspěvek

 

Přečtěte si toho Bakaláře...

Autor: jjj Muž

Založeno: 07.09.2006, 07:47

... ty knihy mají v průměru 100 stránek - za hoďku to máte přečtený.
On je totiž natolik dobrý, že prostě v klidu popisuje jak to je a nemá potřebu na tisíci stranách ocitovat všechno co kdy kde přečetl aby pak sdělil, že to je tak komplikované, že vlastně není možno říct nic konkrétního!

----
A jinak s tím tónem: jenom pointuju skutečné poznatky z "druhé strany barikády", protože ať se podíváte do jakéhokoliv média, pravdivý popis např. DN tam nenajdete ani s krumpáčem a lopatou: prostě tam systematicky zamlčují polovinu pravdy, tedy ve skutečnosti lžou.

Odpovědět na příspěvek

 

Váš otec si prostě špatně vybral.

Autor: Saša Muž

Založeno: 05.09.2006, 14:19

Dejte si pozor, ať se Vám nestane totéž, protože muži velmi výrazně tendují k výběru manželky, která je téměř věrným obrazem jejich matky. A pak samozřejmě často dopadají jako jejich otcové.
To jsem nevyčetl, ale vypozoroval.

Odpovědět na příspěvek

 

To máte těžké Sašo,

Autor: Sobý hnusec Muž

Založeno: 05.09.2006, 14:39

mne puťky nepřitahují. A protože mám spočítáno, že chcípnu v devětatřiceti, jsem vlastně bezva partie (se zvláštním zřetelem k § 473/1 OZ :-)

Odpovědět na příspěvek

 

A abych byl spravedlivý,

Autor: Sobý hnusec. Muž

Založeno: 05.09.2006, 14:49

já nepřitahuju puťky, jak jsem si kdysi ověřil na jedné nádherné, tiché, všech se stranící sekretářce, které mi přišlo líto, chtěl jsem ji vytáhnout mezi lidi a zamiloval jsem se do ní až poté, co jsem od ní dostal tvrdě košem. Vyká mi a všech se straní dodnes.
A teď se pro zbytek dne omluvím, jdu si dělat "dobře" nad jednou europrávní srač.ou a mám s tím už dva dny zpoždění, jak strašně moc se mi do toho chce :-(

Odpovědět na příspěvek

 

Ženy jsou poněkud v nevýhodě.

Autor: Saša Muž

Založeno: 06.09.2006, 13:17

Asexuální nebo homosexuální muž ženy nebalí. Asexuální i homosexuální ženy jsou však často muži baleny. A že je jim to nepříjemné, o tom netřeba pochybovat.

Odpovědět na příspěvek

 

proč v nevýhodě?

Autor: helena Žena

Založeno: 06.09.2006, 14:06

Ono je to sice jedno, ale proč by byly ženy v nevýhodě, když obráceně je to stejné. Asexuálním a homosexuálním mužům je zřejmě také nepříjemné, když je balí ženy. Pokud to někdo nemá napsané na nose, tak se s tím musí srovnat.

Odpovědět na příspěvek

 

Pokud se ta sekretářka

Autor: Saša Muž

Založeno: 06.09.2006, 17:09

účastnila později nějaké ankety, nepochybně uvedla, že byla na pracovišti objektem velmi nepříjemného sexuálního harašení zvrhlých mužů v nadřízené posici.
Uvědomujete, co jste svým chováním způsobil a jak jste napomohl přijetí té absurdní úpravy v zákoníku práce?
Do konce života byste se měl stydět.
---
Ale teď vážně: co je v domě, není pro mě.
To je velmi hluboká moudrost, toho je třeba se držet.

Odpovědět na příspěvek

 

Ale Sašo,

Autor: Sobý hnusec Muž

Založeno: 06.09.2006, 17:26

jsem si naprosto jist, že nic takového nikam neuvedla ani si to nemyslela, kromě toho jsem vůči ní nikdy nebyl v nadřízené pozici. A jeden dům to taky nebyl - pak bych ji totiž potkával denně a ne jen jednou za 14 dní. Btw, byla z jižní Moravy, byla a asi stále je věrná svému dlouholetému příteli, pravděpodobně poctivě věřící (jistě to nevím, nikdy svou víru nikomu necpala, je to opravdu skromná holka). Pravda, při zaměstnání studovala speciální pedagogiku a posléze se stala bakalářkou - tím by u vás pravděpodobně skončila. U mne tím získala.

Odpovědět na příspěvek

 

Dochází vám,

Autor: Sobý hnusec Muž

Založeno: 06.09.2006, 17:29

že urážíte mou matku, o které jinak vůbec nic nevíte?

Odpovědět na příspěvek

 

Hnusče,

Autor: Alizon Žena

Založeno: 06.09.2006, 00:59

díky, jo, to stačí. Jestli máte takovéhle zkušenosti, pak vás o to víc šlechtí, že jste na rozdíl od mnoha jiných schopen snahy o nezaujatý pohled na věc.

Vůbec si netroufám soudit, co může vést k takovýmhle koncům, ale myslím, že jste dost přesně pojmenoval jednu věc - pokud bude mít někdo pocit, že je stále jen na něm, aby ustupoval, omlouval se a podřizoval se, je pravděpodobnější, že se zatvrdí a nebude ochoten ustoupit ani o píď. Je proto v našem vlastním zájmu prokazovat partnerovi maximální vstřícnost, kde to jen trochu jde, nebazírovat na kravinách a uznávat možnost, že můžeme mít na věc různé názory a že proto ještě není ani jeden z nás špatný. Myslím totiž, že se takto na svých pozicích "zasekne" ten, kdo cítí, že už je ohrožena jeho osobní integrita.

Odpovědět na příspěvek

 

Autor: Kristina Žena

Založeno: 05.09.2006, 09:55

Trochu se Vám zamíchám do dialogu, ale pokud jde o "vytočení", mám v tomto směru bohaté manželské zkušenosti. Patří k běžným odreagovávacím postupům, že člověk si trochu uleví od blbé nálady, když tomu druhému dobrou náladu trochu pokazí. Neříkám, že je to úplně košer, ale v soužití dvou lidí se takové věci prostě dějí, přičemž každý chvilku tahá pilku a nesmí to překročit únosné meze.

Já, když cítím, že se mě manžel občas snaží vytočit, to zkrátka vydržím, protože vím, že to přejde a pak se tomu oba zasmějeme.
Občas mě k nepříčetnosti také vytáčejí děti ale bít je nesmím, protože už jsou silnější než já a lehce by mě přemohly :-)

Odpovědět na příspěvek

 

A ještě něco,

Autor: Alizon Žena

Založeno: 05.09.2006, 01:08

pokud se k někomu budete chovat tak, že má "od přírody dané podřadné postavení", tak se pak nedivte, že on se k vám bude chovat podle toho - vysávání energie a pasivní agresivita jsou jen slabý odvar toho, co vám takový člověk může způsobit, a máte-li k tomu takový přístup, pak dobře vám tak.

Moudří lidé obojího pohlaví už dávno pochopili, že nejefektivnější strategií je slušně se chovat a slušné chování také bezpodmínečně vyžadovat. Samozřejmě to chce taky trochu lidského sádla a pokory, abych si byl/a schopen/schopna uvědomit, že jsem nesežral/a všechnu moudrost světa a že jak já, tak partner máme své subjektivní pravdy a že je blbost přít se o to, která z nich je pravdou absolutní. A že někdy musím ustoupit a někdy mohu ústupek vyžadovat. A že jako já nemám právo nikoho předělávat, tak nikdo nemá právo předělávat mě. A spoustu dalších věcí, které si nikde v knížkách nepřečtete, ale které musíte odkoukat a empiricky si na ně přijít.

Odpovědět na příspěvek

 

Autor: Kristina Žena

Založeno: 05.09.2006, 09:04

No Vy jste tomu dal, člověče. Někteří jedinci se tu celou dobu snaží dokázat, že obraz muže coby násilníka vytvářejí feministky a podívejme, oni si ho o sobě někteří muži vytvářejí sami! Násilí je zkrátka mužská přirozenost a přes to nejede vlak.

Mimochodem, pro lidi, kteří neumějí ovládat svou agresivitu jinak, než že fyzicky napadají ostatní, mají v psychiatrických ústavech zvláštní uzavřená oddělení. Tam mohou dát své přirozenosti přirozený průchod.

Další perly z toho příspěvku snad ani nemá cenu rozebírat (a že jich je...)

Tak snad jen upzornění pro ty, kteří se zde nedávno ptali mužů, jestli považují ženy za podřadné bytosti. Je tu jeden, který to tu říká naplno. Žena má podřadné postavení a je to prý dokonce posvěceno samou přírodou.

Odpovědět na příspěvek

 

ženy přirozeně využívají všech

Autor: jjj Muž

Založeno: 05.09.2006, 09:56

možností prosadit své zájmy.
Právě proto je neodpustitelné, že přibývá zákonů s "neostrými konturami", jako sexuální obtěžování, domácí násilí apod.. Vidíme to pak u našich sousedů v NSR a Rakousku - muži jsou systémově, cílevědomě diskriminováni (např. 40.000 mužů je ročně vykázáno ze svých domovů pro "domácí násilí", protože žena jednak ví a jednak se od státem financovaných femispolků dozví, že tak si při rozvodu nejlépe pojistí byt a dítě do své výlučné péče). Ale o to přece feministkám jde především: o diskriminaci mužů!

---
Nedá mi to, abych se nezastavil u té facky: vystihl jste to skoro přesně. Veškerý EU-výzkum, poplatný rozšířenému feminismu, je opravdu o tom, že se ptají výhradně žen: "dostala jste někdy facku?". Tak vznikne těch pár výzkumnických zmetků, které mají prokázat, že muži jsou agresivnější než ženy.
Ale: ve VŠECH studiích kde se pak zeptají "dala jste mu, milá paní, facku jako první?" jako mávnutím čarovného proutku: ANO, nadpoloviční většina těch, co si kdy šly postěžovat na násilí ze strany muže přiznává, že ho PRAŠTILY jako první.
A právě tento výzkum v azylových domech v USA v 80. letech 20. století, kdy se prokázalo, že více jak polovina "týraných žen", jsou ve skutečnosti fyzickým agresorem, nastartoval obrat ve vědeckém nazírání na násilí v partnerských vztazích (říkám vědeckých, ne feministických! ). Posléze dostaly ony ženštiny z azylových domů, které fyzicky napadaly své partnery na budku, protože se jednoduše přecenily a spoléhaly se na běžnou slušnost mužů, že ženy nebijou.
Jenže něco jiného je se neprat a něco jiného se nechat od ženy fyzicky týrat: tam přestává sranda!

Odpovědět na příspěvek

 

Autor: Kristina Žena

Založeno: 05.09.2006, 10:35

Jenže Skokman tvrdí přesný opak toho, co Vy. Většina fyzického domácího násilí je podle něj dílem mužů, kteří k tomu byli psychicky vyprovokováni ženami. Místo napadání žen jednou za psychické provokování k agresi, podruhé za fyzickou agresi samu, si to radši ujasněte mezi sebou.

Odpovědět na příspěvek

 

Za demagogick hloupost vašeho příspěvku dostáváte za jedna s hvězdičkou!

Autor: jjj Muž

Založeno: 05.09.2006, 13:30

Skokman NETVRDÍ žádný opak, tak jako i já NETVRDÍM žádný opak.
To, že on ještě nemá informace, že ženy jsou dokonce i fyzicky stejně agresivní jako muži (a ne pouze verbálně, což víme tak jako tak všichni), je zrovna takový pseudodůvod pro vaše tvrzení, že to ani nám není vůbec jasné, jako tvrzení Olgy, že když se výsledky srovnávacích výzkumů agresivity žen a mužů - nejspíš i v závislosti na vybraném vzorku obyvatelstva - mírně liší (plus minus 20 procent), není ale VŮBEC možné, udělat jakékoliv srovnání.
Typický bull shit.

Odpovědět na příspěvek

 

Jasná diagnóza

Autor: Olga Žena

Založeno: 05.09.2006, 14:50

Výsledky průzumů se neliší plus mínus 20 procent. To je zcela chybný závěr, který jste si, pane jjj, nějakým podivným způsobem utvořil ze závěrů rakouského Gewaltberichtu. Chybný je z těchto důvodů:

1. neznáte celkový počet studií, o kterých Gewaltbericht hovoří, neznáte ani počet těch, které ukazovaly převahu žen, ani těch, které ukazovaly převahu mužů, ani těch, které naměřily symetrii.

2. nevíte vůbec co který z nich naměřil - neznáte vůbec získaná data. Víte jenom, že maximální rozdíl byl "ein Drittel", tj. 67:33.

3. nevíte, na které straně se ten maximální rozdíl objevil. Že to bylo "plus mínus", tj. na obou stranách, je jenom Vaše ničím nepodložená fabulace. Maximální zjištěná převaha ženských pachatelů nad mužskými může být jenom 51:49, zatímco mužských pachatelů nad ženskými oněch maximálních 67:33. Nebo naopak.

4. už z výše uvedených důvodů nelze tvrdit, že studie naměřily symetrii a jen "mírně" se liší. Nikoliv, ony prostě naměřily každá úplně něco jiného. Některé poměr mužů a žen 50:50, některé 49:51, některé 67:33, jiné možná 33:67. Tohle není žádný "mírný rozdíl", to je chaos - zvlášť s ohledem na to, že mnohé z nich byly prováděny na stejné, totiž americké, populaci ve stejném období.

K tomu je pak třeba přičíst asi nejdůležitější fakt - pro ony studie byly použity různé techniky. Poměr cca 50:50 přinášejí studie jednoho typu, mnohem vyšší rozdíl mezi muži a ženami studie jiného typu. Ani jedna z metod přitom není bezchybná a všeobecně uznávaná - nedostatky na jedné straně vypočítává Melaniin článek, nedostatky na obou stranách ten můj článek, co jste si ho pořád ještě nepřečetl.

5. znovu Vám opakuji, že to, že se výsledky liší jen o 1/3, je údaj z rakouské publikace, který neplatí obecně.

Je mi líto, ale termín bullshit se velmi přesně hodí právě na Vaše zavádějící tvrzení.

Odpovědět na příspěvek

 

Autor: Kristina Žena

Založeno: 05.09.2006, 19:03

Skokman:
"Ale většina tohoto tzv. domácího násilí je jen přirozená reakce muže na systematické psychické týrání ze strany žen"
jjj:
"...nadpolov
iční většina těch, co si kdy šly postěžovat na násilí ze strany muže přiznává, že ho PRAŠTILY jako první."

V tom prvním příspěvku se za fyzického agresora označuje muž, v tom druhém žena. Nazývejte si to demagogií, ale já v tom vidím rozpor, ať už je způsoben nedostatkem informací nebo jinak. Mimochodem, pakliže je fyzický útok muže proti ženě vysvětlován jako přirozená reakce na psychické týrání, proč by pak nemohl za přirozenou reakci na mužovy provokace a psychické týrání být vysvětlován i fyzický útok ženy proti muži? Všem stejným metrem.

Odpovědět na příspěvek

 

Jako obvykle,

Autor: Olga Žena

Založeno: 05.09.2006, 11:53

zase spousta nesmyslů. Že jsou muži agresivnější než ženy neplyne z "pár výzkumnických zmetků" ve kterých se výzkumnící ptali "výhradně žen". Pan jjj to dobře ví, leč stejně jako radikální feministé typu Yllo nebo Dobash a Dobash realitu, která nezapadá do jeho ideologického rámce, odmítá vidět.

Problém je v tom, že zatím neexistuje stoprocentně spolehlivá metodologii, která by dokázala domácí násilí změřit. Zdejší článek ukazuje, jakých chyb se dopouštěli autoři některých studií z radikálně feministického resp. sociobiologického břehu (což je opravdu pikantní spojení, sociobiologové jsou jinak na tomto serveru adorováni jako ti "správní vědci, co ženským ukazují, kde je jejich místo"), studie, které ukazují symetrii pachatelů, mají bohužel zase nedostatky jiné. Tzv. conflict tactic scales, metoda, kterou jsou tyto průzkumy prováděny, se používají tak, že účastníci určují taktiku, kterou vůči svému partnerovi v posledních 12 měsících použili při vzájemných rozepřích a názorových výměnách a četnost jejího užití.

Škála obsahuje 19 variant řešení interpersonálního konfliktu, seřazených podle závažnosti, a sahá od diskuse a výměny názorů přes verbální agresi až po agresi fyzickou. Ta zahrnuje dvě kategorie:
– násilí: házení věcí, strkání, tlačení a políčkování, a
– závažné násilí: kopání, kousání, údery pěstí, údery nebo pokusy o úder předmětem, zbití, škrcení, výhrůžky použití nože nebo střelné zbraně, použití nože nebo střelné zbraně.

Její hlavní slabinou je, že se zabývá se násilím pouze v rámci konfliktu mezi partnery, pomíjí, že může být přítomno i v jiných situacích a nezohledňuje jeho širší kontextuální a interakční aspekty. (Perlička: dokud ovšem byly CTS používány pouze pro měření násilí na ženách a dětech, tyto kritické hlasy se neozývaly)

Pro radikální feministy jsou "výzkumnickým zmetkem" samozřejmě zase studie používající CTS. Praštění radikální feministé a pan jjj si totiž nemají co vyčítat, jsou totéž v bleděmodrém. Seriózní vědci, kteří DN studují, se snaží nalézt co nejobjektivnější metodologii, debatují o ní na stránkách odborných časopisů a silná slova i ukvapená vyjádření si odpouštějí.

Odpovědět na příspěvek

 

Nejen u lidí, ale i u jiných vyšších živočichů platí stejné:

Autor: Saša Muž

Založeno: 05.09.2006, 09:58

Odpovědí: 1

Agresi fysické předchází agrese verbální (či u zvířat mimická, gestikulační a fonetická). Pomineme-li agresu kvůli obživě (lovecké techniky by ale za agresy považovány být neměly, byť jsou vždy fysickým násilím), pak jsou výjimky z tohoto pravidla tak nečetné, že vůbec nemá smysl se jimi byť i jen okrajově zabývat.
Většina fysických útoků manželů na manželky je vyprovokovaná verbální agresí ženy. Zejména u mužů nemluvných a introvertních končívá verbální agrese ženy útokem. Extroverti spíše před touto ženskou agresí utečou do hospody za jinými chlapy, introverti se brání fysicky nebo přenesením "pomsty" jinam (na pracoviště nebo za volant apod.).

Odpovědět na příspěvek

 

Tak toto je typická sašovská demagogie

Autor: Olga Žena

Založeno: 05.09.2006, 11:07

Tak jako se radikální feministky snaží tvrdit, že mužské oběti DN si za svá zranění mohou samy, protože ve skutečnosti jde o agresory, na které jejich oběť zaútočila v sebeobraně, demagogové Sašova druhu tvrdí, že si za napadení ze stejného důvodu mohou oběti ženské. Ani jedna strana pro svá tvrzení nemá důkazy, o to kategoričtěji je prohlašuje.

K razantním leč nepodloženým výrokům tohoto typu mají sklon jedinci s jednoduchým myšlením, tendencí k fanatismu a ideologickým viděním světa. Jiní dokážou akceptovat, že realita je složitější. Např. podle M. P. Johnsona lze rozeznat čtyři základní druhy násilných interakcí mezi partnery. "Situačního násilí" se dopouští partner, který používá násilí, ale bez cíle ovládat svůj protějšek. "Intimní terorismus" využívá partner, který se chová násilně s cílem získat nadvládu nad svým partnerem. "Násilný odpor" je agresivní taktika obrany proti násilnému partnerovi snažícímu se o uchopení kontroly a "vzájemná násilná kontrola" se odehrává mezi dvěma násilnými a po dominanci bažícími partnery. Každý druh má jiné příčiny, jiný průběh a vyžaduje odlišné metody mapování (např. CTS, metodě conflict tactic scales, což je ta, která setrvale produkuje genderovou symetrii DN, se opakovaně vyčítá, že měří pouze násilné ataky v rámci konfliktu mezi partnery, což se u takového "intimního terorismu" nedá použít. Tam totiž žádný konflikt není, jenom snaha o podrobení druhého partnera.)

Odpovědět na příspěvek

 

Skokmane,

Autor: Olga Žena

Založeno: 05.09.2006, 10:02

Odpovědí: 2

to, co říkáte, není pravda. Neměří se jenom fyzické násilí, mapuje se samozřejmě i násilí verbální a psychické. A otázka, jestli byl útok vyprovokován druhou stranou, se zohledňuje taky. Vy ty kriminology a psychology strašně podceňujete, úplně blbí opravdu nejsou.

Problém je, že tyhle věci se neskutečně špatně měří. Domácí násilí se z definice odehrává v soukromí každého páru, takže se dotazovat má smysl jenom toho páru - a každý z něj situaci vidí jinak. Uvědomte si, že tady jsme v sociálních vědách. Změřit vzájemné interakce dvojice a jejich příčiny není jako změřit počet atomů vodíků ve sloučenině. Atomy nelžou, nezpomínají, nemají různý práh snesitelnosti a různou povahu a výchovu.

Btw., chtěla bych Vám tímto poděkovat za Vaše vyjádření o "od přírody daném podřadném postavení" ženy. Měli jsme tu takový problém, jestli si to zdejší muži myslí nebo nemyslí. Teď nám stačí jenom dát si ruce křížem a počítat, kolik z přítomných pánů se vůči Vám ohradí ;-)

Odpovědět na příspěvek

 

I vy šibalko,

Autor: Zdeno Muž

Založeno: 05.09.2006, 13:30

já pro změnu se založenýma rukama čekám, kolik chytráků se pro tu podřadnost žen ještě vyjádří. Nevím zda počítám dobře, ale podle mě jich je pořád méně než prstů na ruce. Když zvážíme, že téma tohoto webu takové exempláře ze své podstaty přitahuje, tak mi to jako nějaký alarmující počet nepřipadá.
S tím vděkem jste trochu jako vaše jmenovkyně Sommerová (mám na myslí její úžasný výrok "Já bych potřebovala, abyste byl šovinista"). Fakt jste ráda za každého omezence, který vám "dává za pravdu"? (Ty uvozovky zvlášť důrazňuji.)

Odpovědět na příspěvek

 

Autor: Modrý Klokan Muž

Založeno: 15.09.2006, 17:09

Olgo myslím že většina zdejších mužů si to nemyslí. I když za ně nechci mluvit, nemáme totiž kolektivní mozek, jak přímo dikce vaší otázky trošku implikuje. Nebo že by šlo o typickou ženskou manipulativní techniku? Moc dobře víte, že na hovadiny bude velice málo reakcí, takže stačí vyřknout nesmyslné zadání a dostanete výsledek přesně jaký vám vyhovuje. A další argumenty ke svatému boji.

Odpovědět na příspěvek

 

Já si nemůžu pomoct,

Autor: Zdeno Muž

Založeno: 05.09.2006, 13:15

Odpovědí: 15

ale v diskusi vás dvou podle mě nejde o data z výzkumů ani o feminismus. Nemám čas a vlastně ani chuť prohledávat vaše spory dozadu, ale zdá se mi, že se mezi vámi rozproudil nějaký osobní spor, pro který jsou zdejší témata spíš záminkou a který probíhá někde mezi řádky, nebo hlouběji (či jak to říct). Je to vidět i podle toho, jak se vlastně nebavíte o článku, ale o svých sporech. Samozřejmě v tom pokračujte jak je libo, žijeme koneckonců ve svobodném internetovém království, ale nikam to nepovede. Líp uděláte, když si od sebe dáte na nějakou dobu pohov a vychladnete.

Ozývám se jen proto, že mě Olga řečnicky oslovila. Ta kniha o feminismu se mi zdá zajímavá. Pokouší se identifikovat a popsat odvrácené stránky tohoto hnutí (a že jich je), a v tom je i záslužná. Ostatně mám pocit, že žádná z přítomných přívrženkyň feminismu nemá proti zde zveřejněným výňatkům z knihy ani námitky, ani argumenty. :-)

Odpovědět na příspěvek

 

Kruci,

Autor: Zdeno Muž

Založeno: 05.09.2006, 13:16

to je odpověď na diskusi jjj a Olgy. Zase jsem klepl na blbý odkaz. Vložím to ještě jednou na správné místo.

Odpovědět na příspěvek

 

V té debatě samozřejmě

Autor: Špatně. Žena

Založeno: 05.09.2006, 14:57

nejde o feminismus. Tedy minimálně z mé strany - prostě uvádím na pravou míru nesprávná tvrzení pana jjj, která zde opakuje a opakuje a opakuje. Ovšem o data z výzkumů se v ní zcela nepochybně jedná. Tedy opět minimálně z mé strany - pan jjj zde žádná data nikdy neprezentoval, tedy s výjimkou těch, co okopíroval z mého komentáře.

Odpovědět na příspěvek

 

O ta

Autor: Zddno Muž

Založeno: 05.09.2006, 15:31

data ale jde jen na povrchu. Jinými slovy: ve skutečnosti o ně nejde ani trochu. Podstata vašeho vzájemného sporu s největší pravděpodobností leží někde úplně jinde. Kdyby opravdu šlo jen o ty vyzkoumané údaje, nebo kdyby šlo o dva různé pohledy na tato objektivně existující data, dávno byste došli k nějakému závěru (třeba že se neshodnete) a téma byste uzavřeli. Takhle jjj opakuje a opakuje a opakuje, zatímco vy uvádíte na pravou míru a uvádíte na pravou míru a uvádíte na pravou míru. Vidíte ten rozdíl? Já moc ne. Alespoň ne podstatný.

Odpovědět na příspěvek

 

Pokud ten rozdíl nevidíte,

Autor: Olga Žena

Založeno: 05.09.2006, 16:34

tak je to hodně, hodně smutné. Když budete Vy tvrdit, že 2+2 jsou 4 a jjj, že 2+2 je 6, tak to taky budou "dva různé pohledy na objektivně existující data"? Stejně hodnotné a stejně správné? A mezi Vaším a jeho tvrzením nebude vlastně žádný podstatný rozdíl?

Odpovědět na příspěvek

 

To samozřejmě ne,

Autor: Zdeno Muž

Založeno: 06.09.2006, 10:47

ale to jste brutálně zjednodušila. Já můžu jen opakovat, že v té chronické osobní diskusi mezi vámi a jjj nehraje prakticky žádnou roli otázka zda 2+2 je 4 nebo 6. Řešení vašeho sporu není v matematické nebo argumentační rovině, nýbrž v pochopení toho, proč vůbec na protivníka reagujete a co vás na něm prudí.

Můj dojem: jjj chce říct, že muži a ženy mají k násilí plus mínus stejné dispozice, a tento svůj názor dokládá nějakou sumou výzkumů a čísel. Jeho tvrzení je politicky a společensky korektní, je sympatické, ale z vědeckého hlediska není zrovna dokonale vyargumentované (navíc data by neměla být "zneužívána" pro podporu jakéhokoli ideologického stanoviska, ani toho korektního).
Vy to napadáte sice správně, ale naprosto nekonstruktivně. V podstatě splachujete do hajzlu všechny výzkumy, které jjj uvedl, protože se jejich výsledky liší podle zvolené metody. Přes to u vás vlak nejede. Pan jjj chce podpořit svoje tvrzení o tom, že rozdíly mezi muži a ženami jsou v daném ohledu zanedbatelné. Vy s ním možná i souhlasíte, ale nemůžete se ovládnout a pořád mluvíte o tom, že jjj má držet hubu, protože třetina není dvacet, ale třicet tři. Vy možná napadáte matematiku, ale on cítí, že napadáte jeho názor na genderovou symetrii v oblasti DN. Tudíž znova a o to podrážděněji opakuje co řekl, vy v tom zase vidíte jen ten "matematický" problém - a kruh se znova otáčí, aniž by to mělo nějaký smysl. Chyba jjj je v tom, že se nechá vyprovokovat a uchyluje se k sarkastickým osobním komentářům, vaše chyba je v tom, že jste do diskuse nevnesla nic kromě dekostrukce. Oba ještě děláte tutéž chybu, že neumíte nebo nechcete přistoupit na to, jaký problém vlastně vidí ten druhý.

Vás, Olgo, navíc trochu podezírám, že ve skutečnosti chcete jen deklasovat antifeministu a posílit tak v sobě iracionální přesvědčení, že feminismus je to jediné správné. Tady ale nejdete na draka s mečem - pouze jste si našla matematickou hůl na antifeministického psa. Ale to je jen domněnka ;-)

Když se vrátím k vašemu přirovnání: samozřejmě že 2+2 může být 6 a že záleží, jak se na to díváte. Vymyslím příklad, jen tak z voleje: Dejme tomu, že před vámi stojí čtyři lidé. Za dvěma je zeď, za dvěma velké zrcadlo. Čili 2+2. Dejme tomu, že pózují před reklamním fotografem, který potřebuje mít v záběru i zrcadlo a potřebuje mít všechny obrysy ostré. Pro něj je to prostě šest lidí a podle toho si vybere příslušný objektiv. A teď si představte, že ho začnete přesvědčovat, že z objektivního, matematického a logického hlediska jsou tam jen čtyři postavy a že si má vzít jiný objektiv, že se má postavit jinam a že fotografování vůbec nerozumí. Které hledisko je správné? Které je pro výslednou fotografii hodnotnější?

Odpovědět na příspěvek

 

Vy máte humantiní vzdělání, viďte? :-)

Autor: Olga Žena

Založeno: 06.09.2006, 15:02

Je to vidět. Tvrzení pana jjj nezní, že a muži mají k násilí plus mínus stejné dispozice. Takový názor bych neměla proč napadat, protože s ním souhlasím. Tvrzení pana jjj zní, že

1. je MIMO JAKOUKOLIV POCHYBNOST PROKÁZÁNO, že ženy se dopouštějí DN minimálně stejně často jako muži,
2. výzkumy, které ukazují jiné výsledky, NEEXISTUJÍ (resp. teď už pochopil, že existují, tak tvrdí, že je to pár bezvýznamných zmetků - tedy je splachuje do hajzlu, jak jste pěkně řekl).

Pro mě neexistují Vámi zmiňovaná hlediska, ze kterých lze "vhodnost" těchto výroků posuzovat - jestli jsou sympatické nebo sexy nebo korektní. Buď prostě jsou nebo nejsou pravdivé. A ony prostě pravdivé nejsou. Mnohokrát jsem zde uvedla data, která je vyvracejí - pozor, ona nevyvracejí, že výzkumy o kterých jjj mluví, existují. Já do hajzlu na rozdíl od něj nesplachuji nic. Akorát tvrdím, že jsou jenom částí celého obrázku, a že jjj odmítá celý ten obrázek vidět.

Je mi skutečnou záhadou, kde za mými postoji v této věci vidíte jakýkoliv feminismus nebo osobní spor. A Váš výklad o tom, že nějaké tvrzení může být "sympatické" nebo "korektní", i když je nepravdivé, považuji za velmi zajímavý a zapamatováníhodný. Podle mého názoru se totiž to, co pan jjj předvádí, nijak neliší od toho, co předvádí ty nejhorší radikální feministky. Ignoruje fakta, která se mu nehodí, za pomoci těch příhodných vytváří vlastní virtuální realitu a za lháře označuje každého, kdo si dovolí říci, že se neshoduje se skutečností.

Pokud to správně chápu, tak u těch praštěných radikálních feministek, které ignorují výzkumy prokazující genderovou symetrii podle Vás nejde o žádnou slizkost a lhaní, ale taky jenom mají "jiný náhled na čísla" a jejich tvrzení o tom, že je prokázáno, že všichni muži jsou agresoři, sice nejsou moc vědecky podložená, ale vlastně jsou sympatická? Jinak bych totiž musela myslet zase něco o dvojím metru.

PS: Váš příklad s fotografem je, odpusťe mi to, strašně hloupý. Něco jiného je fyzická osoba, něco jiného je její obraz. Dvě a dvě fyzické osoby jsou vždycky jenom čtyři fyzické osoby, což nic neříká o tom, kolikrát se která z nich kde odráží. Už začíním chápat Vaše sympatie k matematicky impotentnímu panu jjj. Nejste Vy náhodou novinář? ;-)

Odpovědět na příspěvek

 

Olgo,

Autor: Zdeno Muž

Založeno: 06.09.2006, 16:51

tohle nemá cenu. Je mi líto.

Odpovědět na příspěvek

 

Mně ne.

Autor: Olga Žena

Založeno: 06.09.2006, 17:14

Tu větu o tom, že z prstu vycucaná a realitě odporující tvrzení jsou vlastně "politicky a společensky korektní, sympatická, i když z vědeckého hlediska ne zrovna dokonale vyargumentovaná" si uložím a bud Vám ji průběžně připomínat. Dobrovolně jste se zbavil možnosti kohokoliv kritizovat za šíření bludů - samozřejmě za podmínky, že jsou to bludy dostatečně politicky korektní a sympatické.

Odpovědět na příspěvek

 

Olgo nechte toho,

Autor: Zdeno Muž

Založeno: 07.09.2006, 09:41

nejsem povinen kritizovat každý blud se kterým se setkám, to bych už celý život nedělal nic jiného. A mimoto bych si připadal jako ubožák, co se vozí na slabších.
Ten můj citát jste akorát šikovně přiřadila k něčemu, k čemu nepatří. Napsal jsem přece mimo jiné i "data by neměla být zneužívána pro podporu jakéhokoli ideologického stanoviska, ani toho korektního". To jste jaksi pominula. Pokud hodláte diskutovat tímto způsobem, tak nemám zájem.

Odpovědět na příspěvek

 

Tomu vůbec nerozumím.

Autor: Olga Žena

Založeno: 08.09.2006, 14:57

Nějaké stanovisko v dané věci - poměru mužů a žen jako pachatelů a obětí domácího násilí - lze zaujmout výhradně na základě nějakých dat.

Ta data existují. Já je znám. Liší se od sebe diametrálně - některé prokazují symetrii, jiné pravý opak. Proto je jediným možným závěrem, že skutečný poměr mužů a žen bohužel zatím prokázán nebyl. Na tomto závěru není vůbec nic feministického - je to prostě racionální a objektivní pojmenovanání celé situace.

Pan jjj ta čísla nezná - on nikdy žádný průzkum ani neviděl. Jenom ví o existenci studií, jejichž výsledkem je genderová symetrie DN. Že existují i ty druhé, nejprve popíral, když už nemohl, začal mluvit o "zmetcích" - bezdůvodně, jejich hodověrnost nemá jak zpochybnit. A tvrdí, že genderová symetrie je mimo jakoukoliv pochybnost prokázána a huláká, že feministky lžou a že já lžu a moje disertační práce nestojí za nic. Tento závěr je jistě antifeministický a zároveň je naprosto iracionální a neobjektivní.

Pokud řeknete, že mezi postojem pana jjj a mým v podstatě nevidí žádný rozdíl, říkáte tím, že mezi objektivním popisem reality a jejím záměrným zkreslením za účelem nalezní hole, kterou chci zmlátit psa, co mi leze na nervy, není žádný rozdíl. Nemohu se ubránit pocitu, že tento názor zastáváte jen proto, že pan jjj mlátí psa, který leze na nervy i Vám. Mohu se ale mýlit a tak si počkám, jestli budete stejně smířlivý, až bude tu realitu - minimálně podle Vašeho názoru - zkreslovat zase ten pes.

Odpovědět na příspěvek

 

Autor: Zdeno Muž

Založeno: 08.09.2006, 17:08

Čemu nerozumíte, vždyť je to jednoduché. Něco jiného je zaujmout stanovisko na základě zjištěných skutečností, něco jiného je zaujmout stanovisko a pak k němu jako jako důkaz uvádět jen ta data, která se k němu hodí. To možná dělal jjj v diskusi s vámi, dělá to spousta lidí v každodenní komunikaci s kolegy i členy rodiny, dělají to členové různých hnutí a politických směrů, a dělají to mimo jiné i femistky. Podle vás jen ty radikální, podle mě prakticky všechny - ale to můžeme teď nechat stranou.

Mě fakt není jasné, o čem se s jjj VE SKUTEČNOSTI bavíte. Ne že bych nechápal, co v jeho tvrzeních vyvracíte, to samozřejmě chápu. Ale není mi jasné, proč se vůbec na tohle téma bavíte, natož proč to děláte s tak zuřivým zanícením. Vždyť jestliže se vy, jjj, já a vůbec všichni shodneme, že každá oběť DN si zaslouží stejnou účast, podporu a stejné zacházení bez ohledu na své pohlaví, pak je celkem zbytečné hádat se o počty obětí a o projevech násilí podle genderového hlediska, ne? Je zbytečná nejen celá vaše diskuse s jjj, ale genderové hledisko vůbec. A tím, že v tom feministky pohlaví rozlišovaly, pak po desítky let způsobovaly nedorozumění a problémy, a byly tudíž jen brzdou v objektivním nazírání na problém DN a tím i v jeho řešení.

V tom posledním odstavci už si zase domýšlíte něco, co jsem neřekl. Kdo to má pořád vyvracet? Pokud jde o postoj k problematice - v tom mezi vámi a jjj jistý rozdíl vidím, to buďte klidná. Ale ani vy, ani jjj nejste schopni nebo ochotni si alespoň vyjasnit, oč vám přesně jde. Možná si to ani nejste schopni uvědomit. A v tom jste si velmi podobní. Ne v přístupu k problematice měření DN, ale v tom, jak oba melete dokola svoje.

Pořád narážíte na moji domnělou zaujatost. Ale jakou roli to tady hraje? Já nekritizuji jenom feministky, to je jedna věc, a druhá je, že na feminismu nekritizuji všechnu jeho blbost. To bych se asi zbláznil. Pokleslý nebo militantní feminismus bych mohl kritizovat do aleluja, ale přitom ho vůbec nevyhledávám. (Zatímco vy se na pokleslém antifeminismu zazova typu úplně vyžíváte - bůhví proč.) Ale i kdyby to tak bylo, i kdybych si za cíl své kritiky vybral výhradně feministky - tak pořád na nich budu kritizovat jen to, co si kritiku zaslouží.

Odpovědět na příspěvek

 

Proč to dělám s tak zuřivým zanícením?

Autor: Olga Žena

Založeno: 08.09.2006, 18:16

Už jsem Vám na to odpovídala. Mně prostě silně vadí lidé, kteří lžou. A úplně nejvíc pokrytci. A to je přesně pan jjj. Obviňuje ze lži feministky, a přitom si vymýšlí mnohem víc než ony. On je ten úplně poslední, kdo jim má co vyčítat.

Pokud jde o to, že já i jjj meleme pořád dokola to svoje, aniž bychom si byli ochotni objasnit, o co nám jde - tomu nerozumím. Napsala jsem sem už asi stopadesátkrát, že mým názorem není, že agresorem je vždycky muž. Dokonce jsem přiznala, že si osobně tipuju, že je to tak 70:30. Jenom prostě odmítám tvrzení, že je nad slunce jasněji prokázaná symetrie a jiné studie nejsou nebo jsou to zmetky. Přesto se mnou jjj nesouhlasí a nadává mi do lhářek. Co bych mu podle Vás měla jako ještě objasňovat?

Taky se nemohu zbavit pocitu, že mlít pořád dokola pravdu a mlít pořád dokola lež jsou dost odlišné věci.

Odpovědět na příspěvek

 

Autor: Zdeno Muž

Založeno: 09.09.2006, 21:25

Každý spor, i ten váš a pana jjj, má několik rovin, několik "pater", a hádka o věcnou pravdivost nebo nepravdivost některých výroků je jenom jedno z nich. A věřte, že jsou situace, kdy zrovna tahle rovina je ta nejméně důležitá (že vy nežijete v trvalém vztahu a v jedné domácnosti s partnerem?). Nedovedu to popsat lépe, do těch hlubších pater vaší debaty nevidím, tak se musím omezit jen na tohle obecnější konstatování.

Chtěl jsem jen obrátit pozornost vás obou na ta ostatní "patra". jjj by měl s daty nakládat uvážlivě a zbavit se té přepjaté bojovnosti, vy byste se nemusela omezovat jen na to, abyste ho popotahovala za zaujatost a zkreslování skutečnosti, byť se toho dopouští. Vybrat si z protivníkových tvrzení jen jeho přehmaty a ohánět se pak pravdou - jakkoli objektivní a prokazatelnou - není vůbec nic těžkého. Jestli jste něco napsala "stopadesátkrát"
;, tím se vůbec nechlubte, na to můžu říct akorát: už byste teda mohla pochopit, že tudy cesta nevede (vím že teď píšu víc o vašich "chybách" než o chybách jjj, tak sorry). U obou by zkrátka stačilo jen trochu nadhledu, a bylo by po hádkách.
No ale pravda taky je, že jsou to vaše hádky, ne moje, takže jestli v nich chcete pokračovat, je to jen na vás.

Odpovědět na příspěvek

 

Pan jjj, zaplaťpámbu, není můj manžel.

Autor: Olga Žena

Založeno: 10.09.2006, 02:09

Je to člověk, s jehož názory polemizuji v diskusi na internetu. Vaše neustálé hledání jakýchsi dalších rovin naší debaty mi proto připadá fakt mimózní. Mě na něm - na rozdíl od partnera- zajímají pouze a výhradně jeho názory, které zde publikuje. Názory fakticky vadné, zaujaté a agresivní.

Vaši větu "Vybrat si z protivníkových tvrzení jen jeho přehmaty a ohánět se pak pravdou - jakkoli objektivní a prokazatelnou - není vůbec nic těžkého." považuji za podařený vtip. Pokud to není nic těžkého - proč to nedělá pan jjj a velká část ostatních účastníků tohoto serveru? Odhalování (případných) nepravdivých tvrzení názorového oponenta je naprosto legitimní a esenciální součást diskuse. Problém tohoto serveru spočívá v tom, že zdejší pánové zvysoka kašlou na to, jsou-li usvědčeni ze lži a zvysoka kašlou na to, že by měli někoho usvědčit, než jej začnou za lháře označovat. Jestli já mám pravdu a tou se oháním, oni ji nemají, a přesto se ohánějí - a to je něco, nad čím mi zůstává rozum stát.

No nic, nechme toho. Chápu, že to vidíte jinak než já, to je koneckonců normální. Oceňuji, že se snažíte být jiný než jjj a spol. a vážím si toho - ale jestli můžu na závěr rejpnutí - na ty řeči o nadhledu a nevypichování přehmatů si vzpoměňte, až budete mít zase nutkání mě zkritizovat za tak zásadní pochybení, jako je vyslání zaze do knihovny.

Odpovědět na příspěvek

 

:-)

Autor: Zdeno Muž

Založeno: 10.09.2006, 13:23

Ale já jsem si na to vzpomněl už včera... :-)

Odpovědět na příspěvek

 

K násilí

Autor: Daniel Zboril Muž

Založeno: 06.09.2006, 16:28

Odpovědí: 3

K tématu domácího násilí mohu poznamenat pouze to, že mne moje žena bije a já se nemůžu bránit, protože bych ji jednou ranou zabil. Násilí totiž není o tom kdo má větší sílu, ale o tom kdo má žaludek na to tomu druhému ubližoval. Proto se bráním tak, že ji pořádně osouložím a všem doporučuju, aby dělali totéž (se svými ženami).

Odpovědět na příspěvek

 

Jenomže Vám to napořád nevydrží,

Autor: Saša Muž

Založeno: 06.09.2006, 17:04

ale jí jo. A až Vám to nepůjde, s ní to bude ještě horší, protože bude vzteklá, že Vám to tak nejde.
Takže možná na Vás ještě dojde a tu jednu definitivní ránu jí dáte.

Odpovědět na příspěvek

 

Sašo,

Autor: Sobý hnusec. Muž

Založeno: 06.09.2006, 17:18

já jsem z vás čím dál rozpačitější. Jste to opravdu vy?

Odpovědět na příspěvek

 

Ale ano, na tomto serveru mi zatím nikdo nick nekrade,

Autor: Saša Muž

Založeno: 07.09.2006, 07:59

na jiných se to žel vyskytuje. Lidem s latentní vadou charakteru pomáhá dálkový přístup k jejich manifestaci...
Jinak ale, co se Vám na tomto mém přípododotku nelíbí? Vy snad ještě nevíte, že i Vaše sexuální výkonnost bude klesat? Mužům uhasíná libido rychleji než ženám. A to je pak skrytý nebo nepřiznávaný zdroj velmi mnoha manželských konfliktů a manželských rozpadů, včetně vzájemného fysického napadání.
Proto je nerozumné zavádět domácí systém "usmiřování v posteli". Velmi nerozumné. Je nutno nalézt lepší systém odstraňování komunikačních poruch (leda by manželka byla o 6 -10 let starší než manžel).

Odpovědět na příspěvek

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

Muž, Žena

E-mail:


(Vyplňte pouze tehdy, jestliže chcete být informování o odpovědích na váš příspěvek)

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola: 

Opište znaky z obrázku do spodního pole:

 

 


ROVNOPRÁVNOST.cz je kolektivni tvooený, nezávislý, svobodný, názorový web. Jeho posláním je komentovat a zviditeloovat spoleeenské problémy týkající se mužu. Stránky vznikly za úeelem osvity a dokumentace. Cílem je umožnit všem publikovat svobodné názory formou elánku nebo diskuzních poíspivku. Stránky dávají svobodný prostor i kontroverzním názorum a tabuizovaným tématum, o kterých se veoejni nemluví nebo se bojí mluvit. Nesnaží se nikomu vnucovat cizí názor a nechávají na každém, aby si vytvooil svuj vlastní.

Copyright © 2007 Rovnopravnost.cz                Tvorba www - Web & Media a.s.