Doporučujeme


11. prosince 2008

Žena & Muž

Redaktor: KaH

Aktualita

Alena Melichová: Nejsme špatné matky! Jen nás prostě děti nudí

Kabinet schválil balíček opatření, která mají lidem usnadnit skloubení rodinného života s kariérou. Nejspíš se bude líbit. Mnohé ženy totiž dnes opravdu nejsou matkami rády. Projde-li balíček parlamentem, bude mimo jiné možné miminka již od šesti měsíců dávat do miniškolky.

Bude šťastné?

Je mu pár týdnů, měsíců či let. Právě se o něm rozhoduje. Vykročí do života silné, přestojí neúspěchy, dokáže navázat vztahy? Jednoduše - bude šťastné? K tomu ale dítě v raném věku potřebuje neomezenou náruč přijetí.

"Od narození dítě potřebuje hlazení a laskání. Zhruba do tří let získává ze vztahu k matce základní pocit jistoty, učí se přijímat a projevovat lásku. Potřebuje být s matkou skoro neustále," vysvětluje Jan Vymětal, jeden z našich nejlepších dětských psychologů.

Leckterá moderní matka má ale co dělat sama se sebou. Média litují vysokoškolačky, jež se doma otravují s dětmi, mateřská dovolená je podle nich pro ženu utrpením. Všiml si vlastně někdo, že tady nejde o ženy, ale o děti?

Asi ne, takže se politici předhánějí v návrzích, jak matku "spratka" co nejrychleji zbavit. Unie peskuje Česko, že má málo kolektivních zařízení pro děti do tří let. Vládní Výbor pro slaďování rodinného a profesního života si dal za cíl zkrátit dobu, po niž je žena s dětmi doma. Německá ministryně pro rodinu chce ustavit plošné umísťování mimin hned po odkojení do jakýchsi velkoodchovů.

Pryč se stereotypem lásky

Politici si zřejmě myslí, že mateřství spočívá v hlídání dětí. Krmit, dávat na nočník a občas zakřičet skutečně může kdekdo - sestra v jeslích, chůva, vrátný z vašeho domu, soused, jehož kvalifikací je, že má také dítě. Jenže - a napsal to jeden ze zakladatelů dětské psychoanalýzy Donald Woods Winnicott - pro malé dítě je nejlépe, když jeho potřeby zajišťuje člověk, který ho opravdu miluje. Takhle "staromódní" my ale nejsme.

Proč má tím člověkem být právě matka? "Láska matky k dítěti je patrně skutečnější, méně sentimentální než v případě kteréhokoli jejího zástupce," píše Winnicott. "Malé dítě, o něž pečují byť jen dva různí lidé, má nejjistější emocionální zázemí, a tím ztížený vstup do života." Což staví na hlavu propagovanou módní praxi střídání matky a otce na rodičovské dovolené.

Jenže veřejný diskurz ve věci mateřství zcela ovládly feministky, často socioložky z oblasti genderových studií, které se v souvislosti s mateřstvím zajímají jen a pouze o ženu. Kdyby tu přistál mimozemšťan a měl k dispozici pouze jejich mediální vystoupení, nevyhnutelně dospěje k závěru, že ženská bytost dosáhne blaženosti, jen když chodí do práce.

Plánuji dítě, ne mateřskou

Feministka Michaela Marksová-Tominová zase říká, že se svou dcerkou nikdy nechodila do parku, na písek nebo jen tak na procházky. "Vždy jsem s ní šla něco zařídit nebo ji brala s sebou do práce." Bývalá politička Petra Buzková se pak svěřila Mladé frontě Dnes, že doma s dítětem by se zbláznila. A k tomu média nešetří radami, jak úžasně skloubit kariéru s mateřstvím. "Osvobození ženy je ale přece v tom, že může mezi dítětem a kariérou volit, ne že může mít všechno najednou," píše v knize o výchově psycholožka Eva Rheinwaldová.

A dodává, že nechápe, proč ženy přivádějí na svět děti, o které se nechtějí starat. "Po příchodu z práce jsou unavené a nemají čas na vřelý vztah. Ale dítě ke zdravému vývoji potřebuje pozornost, pocit bezpečí, lásku, obohacené prostředí. Je jasné, že špatně placená síla, která mnohdy ani nemá potřebný vztah k dětem a správnou osobnost, nemůže tento úkol uspokojivě splnit." Připouští ale, že maminka, která doma s dítětem jen sedí a myslí na to, co jí uniká, může jít klidně do práce. Vyjde to nastejno.

Mateřskost - jeden z projevů ženskosti - je dnes často vykládána jako škodlivý stereotyp. Jenom mužskost, prosazování se, výkon, dynamika se cení. Za ni jsou postavení, prestiž a moc.

Slovutný pediatr Josef Švejcar ale říká: "Žena je fyziologicky nepoměrně složitější než muž. Příroda ji tak nevybavila proto, aby se v potu tváře snažila muži vyrovnat. Je dokonalejší prostě proto, že je zárukou přežití lidského rodu, muž jí k tomu jen poskytuje servis. Pokud žena touto dokonalostí plýtvá v boji o pomyslnou rovnoprávnost, je to škoda - pro ni, pro muže, pro celý lidský rod."

Autorka Alena Melichová je publicistka


Zdroj: HN.IHNED.CZ 11. 12. 2008 00:05

Přečtení článku: 215259x

Tisknout článek

Průměrná známka článku: 2.8

Pošli článek kamarádovi

Oznámkuj článek (1 - nejlepší): 1 2 3 4 5


Související články

12.01.2015, 13:44   Upadla mi na zem, brání se žena obžalovaná z týrání dcery
20.11.2014, 14:50   Matka ve vedru zaháněla žízeň kořalkou. Pak se s dítětem potácela ulicí
02.11.2014, 12:29   Jogurt s fridexovou příchutí
08.09.2014, 08:02   Matka světice, otec gauner? A není to třeba obráceně?
07.09.2014, 09:32   Obvodního soudu pro Prahu 6: výchova matky (s čestnými výjimkami)


Diskuse ke článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

 

Uvažuju, kolik matek

Autor: Olga Žena

Založeno: 11.12.2008, 11:43

Odpovědí: 40

v historii lidstva mělo čas a možnost pečovat o dítě bez pomoci jiné osoby dle receptu pana Dnalda W. Winnicotta. Možná šlechta, ovšem tu to ani nenapadalo. U vyšších vrstev o dítě pečovaly chůvy, nikoliv matky. Matky se neobtěžovaly ani kojením (které je pro moderní matky samozřejmostí).

U střední třídy výhradní osobní péče taky nebyla obvyklá, koneckonců všichni víme z povinné četby, kdo se nejvíc věnoval Barunce, Adélce, Vilímovi a Janovi. Nu a pokud jde o nejnižší vrstvu, první školka a jesle v Česku nevznikly pro děti emancipovaných intelektuálek, ale pro děti, jejichž matky dřely v manufakturách. Pro ty, jejich babička a otec taky dřeli v manufaktuře, a ony se flákaly po ulicích a chytaly svrab.

Na vesnici to taky nebyla idyla, žena musela okamžitě po šestinedělí na pole a do chlíva, protože panský dráb ani Stračena nepočká. Jak asi mohla o děti osobně pečovat? Jedno možná mohla nosit na zádech, ale když jich měla víc, což tehdy bylo standardem... Stejně musela nastoupit babička výminkářka nebo možná nějaká děvečka.

Vychází mi z toho, že několikaletá výhradně osobní péče o dítě je utopie, kterou si mohlo dovolit jen pár osob a ještě mnohem míň ji zrealizovalo.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Uvažuju, kolik matek

Autor: Zdeno Muž

Založeno: 11.12.2008, 11:51

No a?

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Uvažuju, kolik matek

Autor: Jan II Muž

Založeno: 11.12.2008, 13:03

To, co tvrdíte, je velmi povrchní a zjednodušené a přesně odpovídá prezentaci historie, jak se o ni snaží všichni sociální inženýři, nejen ti feminističtí. Patriarchální život na vesnici (i s tou robotou, která zase nebyla až tak strašná) byl pro výchovu dětí přirozenější. Samozřejmě, že matky pracovaly, ale většinou doma a tempem, které jim péči o dítě umožnilo. Zemědělská práce je nárazová a sezonní, takže o každodenní dřině na poli od nevidím do nevidím se nedá hovořit, ledaže by člověk chodil klásky denně pinzetkou povytahovat. Tak jak už tady bylo napsáno, nejde skloubit kariéru a rodičovství. Stejně jako je nesmyslné chtít od obou rodičů, aby plnili stejné funkce. Globalizace opravdu nabízí spoustu různých možností, ale co z nich má skutečnou hodnotu a co je jen lacinou náhražkou? Takže oligarchie nutí 99% obyvatelstva tvrdě pracovat aby jim ponechala zlomek toho, co vytvořili. A tento zlomek je navíc donutí utratit (a to s nadšením a přesvědčením o tom, jak je každý originální) za nepotřebné krámy. A právě k přeměne člověka ve stupidní pracovní stroj, zaměřený jen na uspokojování svých nejnižších pudů směřuje veškerá moderní výchova, ale i psychologie.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Uvažuju, kolik matek

Autor: mašinka Žena

Založeno: 11.12.2008, 13:35

Zemědělská práce je nárazová a sezónní:-D. No dobře, když umrzne, skončí zemědělská sezóna. Alespoň pěstitelská.
Menšina vesnického obyvatelstva byla samovýrobně soběstačná natolik, že zasila, seděla a čekala, až vyroste. Pokud neměli dost práce na vlastním, chodili do služby na práce všeho druhu.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Uvažuju, kolik matek

Autor: Olga Žena

Založeno: 11.12.2008, 14:14

Mašinko, co to tady plácáte, Vy jedna historičko zabedněná? Správná vesničanka přes léto nepracovala a v zimě tančila. Resp. přes léto pracovala, ale jenom tak trochu... adagio a lento.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Uvažuju, kolik matek

Autor: Tonda Muž

Založeno: 11.12.2008, 18:42

Tvrdě pracovali na vesnici ještě nedávno všichni. A přesto ženy chodily nažehlené a stačily na dvě nebo tři teplá jídla denně a držet chalupu v čistotě. Tedy většinou.Moderní ženské, tehdy se jim říkalo špindíry, byly i dříve. Vůbec nemáte představu, co to znamenalo prát, zvláště v zimě. Nebo vydrhnout podlahu.Škoda že vás do té situace není možné na pár dní nasadit, poznaly byste jaký je rozdíl mezi tím tvrdě makat anebo o tom jenom mluvit. Ony by vám venkovské ženské ty vaše pitominy z hlavy vyhnaly. Ženské si nestěžovaly, protože věděly, že drhnout podlahu je přece jen snazší než byly mužské práce na poli nebo v lese.
Být s dětmi byla radost a samozřejmě znamenalo je tím i vychovávat. Teprve "moderní ženské" s tím mají problémy, jako ostatně se vším.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Uvažuju, kolik matek

Autor: Mika Žena

Založeno: 11.12.2008, 19:22

Vy jste srandista :) Nazehlena, naparadena vesnicanka? Max. kdyz se slo do kostela nebo na tancovacku. Kdo ma i jen mensi hospodarstvi vi, ze prace je od rana do vecera. Tri tepla jidla denne? Pokud byla nahodou dve, znamenalo to, ze k veceri se ohralo to, co zbylo na obed.
Ale rekla bych, ze se navazite do nespravneho osoby. Neni to Olga, kdo ze zivota na vesnici dela selanku.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Uvažuju, kolik matek

Autor: Tery Žena

Založeno: 11.12.2008, 20:56

Nekažte mu jeho bukolické iluze. :-)

Není v tom ostatně sám, vždyť i francouzský královský dvůr si rád hrával v nažehlených krajkových šatech na pastýře a pastýřky. Ovečky byly krásně vyčištěné a načechrnané, jídla stále dost... Nač se znechucovat realitou.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Uvažuju, kolik matek

Autor: Aredhel Žena

Založeno: 11.12.2008, 20:15

A to byste zenam opravdu pral , aby se vratily zpet a opet musely prat na valse a dalsi chutovky?

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Uvažuju, kolik matek

Autor: Kristina Žena

Založeno: 11.12.2008, 22:11

Já bych zas přála všem lyžařům, aby si místo carvingových lyží opět přivazovali k nohám zahnutá prkýnka od sudu a dětem, aby běhaly bosy po strništi. Jo jo, kde jsou ty blažené časy :-))

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Uvažuju, kolik matek

Autor: Jana Žena

Založeno: 12.12.2008, 15:25

Penebože. To jsou kecy.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Uvažuju, kolik matek

Autor: Tonda Muž

Založeno: 14.12.2008, 18:54

Zdá se, že potrefené husy unisono zakejhaly. Jako obvykle přitom neví, o čem mluví. Samozřejmě, že čisté a nažehlené chodily hlavně v době volna, kterého bylo málo. Ale stačily to. Samozřejmě pokud půl dne neprokecaly na návsi anebo jako dnes u internetu. Fakt je, že ženy dříve stačily v těžších podmínkách stihnout několikanásbonou zátěž. (Já jsem jako kluk vozil matce z potoka jenom vodu na praní a máchaní půl dne.To svědčí o tom, jaká je ta virtuální zátěž dnešních žen ) Nepomohl jim z toho kolotoče nikdo jiný, než muži technickými inovacemi, nevěřím, že by některá absolventka techniky, které byly už v první polovině dvacátého století měla na něco praktického patent. Dámy, je to prostě všechno jen jalovost a vysokoškolsky nařasené plky.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Uvažuju, kolik matek

Autor: Mika Žena

Založeno: 16.12.2008, 13:16

Samozrejme, chodily nazehlene v dobe volna, coz na vesnici znamenalo jednou tydne v nedeli rano do kostela, kam si moje babicka chodila odpocnout po tydeni drine v domacnosti a na poli.

Nejen zeny, i muzi dreli mnohem vic. Vase vzpominani, jak jste matce vozil z potoka vodu je jiste romanticke. Jakou fyzicky narocnou praci vykonavate ted, abyste nemel pocit, ze za pocitacem jen jalove plkate? Perete na valse? Nahrivate zehlicku v kamnech, nez se pustite do zehleni? Drhnete rejzakem podlahu?

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Uvažuju, kolik matek

Autor: Kristina Žena

Založeno: 16.12.2008, 14:55

K tomu dodávám, že i muži na vesnici chodili ve chvílích volna víc nažehlení. Můj děda, když šel do vesnické hospody, vzal si oblek, bílou košili a klobouk. Ještě vyfiknutější chodil do kostela, do města a na vesnickou pouť. Při tom všem obhospodařoval dům a žumpu vybíral šoufkem. Pochopitelně půl dne neprokecal na internetu ;-)

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Uvažuju, kolik matek

Autor: mant Muž

Založeno: 11.12.2008, 14:13

Zemědělská práce je sice nárazová, ale jakmile nepěstujete jednu plodinu, jdou ty nárazy jeden za druhým od jara do pozdního podzimu. Jakmile do osevního postupu zařadíte jinak skvělé okopaniny, pak už se vůbec nezastavíte. Rozhodně nestačí na jaře zaset a pak sklidit, a na poli, na zahradě, v sadě, ve vinohradě nebo na louce máte pořád sakra co dělat i bez povytahování klásků pinzetou. Zkuste si to.

A to máte jen rostlinnou výrobu. O dobytek se musíte starat pořád. Pak je tady troška toho domácího řemesla/předení/tkaní/šit
í/truhlařiny atd., obecná péče o domácnost, příprava potravy, pečení chleba, zpracování mléka, obstarávání paliva, jakmile se objeví peníze a daně, tak i prodej a s tím související cesty, a kdovíco ještě.

Nikdy to nemáte šanci stihnout, i když jste na to dva. Nikdy. Vždycky je co dělat a vždycky je to důležitější, protože jde o to mít co do huby a mít čím zaplatit daně. Takže na děti moc času nezbude; pokud je možné je vrznout babičce nebo nejstarší holce, uděláte to. Osobní a individuální péče matky a jen matky o dítě? Ale kdepak.

Jasně, vždycky to byla spíš matka než otec, kdo se věnoval dítěti, protože otec většinou dřel mimo stavení. Ale jen u těch nejchudších a jen u prvních dětí to mohla být pouze matka; a to ta péče obvykle nebyla nic moc. Není třeba si ten "patriarchální život na vesnici" idealizovat.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Uvažuju, kolik matek

Autor: Jan Muž

Založeno: 11.12.2008, 15:13

Nechápu, jak může někdo spojovat patriarchát s pracovním údělem rolníků na vesnici. Ty práce se snad musí udělat bez ohledu na nějaký patriarchát. Jediná souvislost je v tom, že patriarchální řád umožňoval lidem to vůbec nějak zvládnout, protože vytvářel podmínky pro nekonfliktní dělbu práce v rodině a držel rodiny pospolu. Přitom vůbec nejde o to, kdo koho živil. Bez patriarchálního řádu nelze vůbec myslet funkční rodinu ani svobodný život lidí nezávislých na státu a otrocké mzdě. Na druhou stranu nezávislost individua, a především ženy-matky, na rodinném společenství a patriarchálním řádu, je možná pouze v otrocké společnosti, v níž stát diktuje lidem způsob a úroveň jejich existence, kecá jim do života, znásilňuje jejich pracovní sílu pro "veřejný prospěch" (rozuměj zájem oligarchů či mocné elity) a perzekuuje každý projev odporu. Takovým státem je stát moderní, a je lhostejné, zda si říká kapitalistický nebo socialistický.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Uvažuju, kolik matek

Autor: Beboj Muž

Založeno: 12.12.2008, 10:51

Je třeba se vrátit k matriarchátu, pak bude dobře. Patriarchát je proti přírodě.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Uvažuju, kolik matek

Autor: lubob Muž

Založeno: 12.12.2008, 02:19

vypada to, ze ziji (& se mnou hodne mych znamych) v utopii :-)

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Uvažuju, kolik matek

Autor: Zdeno Muž

Založeno: 12.12.2008, 09:09

Odvolávat se v souvislosti s článkem na poměry před sto nebo dvě stě lety, kdy dětské a vůbec žádné psychologické poznatky neexistovaly, je IMHO holý nesmysl. (Snad nejsem jediný, kdo to vidí.)

Když to ponecháme stranou, tak je to taky zajímavé: napřed tu totiž máme feministickou koncepci dějin, podle které se ženy masivně zapojily do vydělávání peněz až po druhé světové válce, čímž se emancipovaly od staletého údělu matek a hospodyň, připoutaných k plotně a k dětem.

Potom najednou, jako z udělání, je to všechno utopie - ženy vlastně nikdy v historii o děti pořádně nepečovaly, protože s výjimkou šlechtických paniček od rána do večera pracovaly.

Mě by jen zajímalo, kde udělaly soudružky chybu.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Uvažuju, kolik matek

Autor: mašinka Žena

Založeno: 12.12.2008, 10:05

Ano, byly připoutány k dětem. Např. (jsme čistokrevně venkovská rodina) jedna má babička je z 12 dětí, druhá z 6, děda z 10 (druhý, časně zesnulý děda upřímně nevím). Ustavičně byly buď těhotné nebo měly malé dítě, které někdy přežilo, někdy ne. A krom toho makaly od nevidím do nevidim. Nevychovávaly na plný úvazek 1 - 2 děti. To je opravdu panenská půda a těžko říci, jak to dělat správně.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Uvažuju, kolik matek

Autor: Zdeno Muž

Založeno: 12.12.2008, 10:47

Zase tak panenská půda to není, právě že dnes máme ty vědecké poznatky. Degradovat je na "recepty" je špatně, je to ignorance. Degradovat je s poukazem na to, že v minulosti se podle nich nikdo nemohl řídit, je špatně dvojnásob, byly přece jiné životní podmínky (deset dětí v rodině není dnes zrovna pravidlo) a hlavně nebyly ty "recepty". Zkrátka nechápu, co je to za argument a co z něj pro nás vyplývá. Řekl bych že vůbec nic.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Uvažuju, kolik matek

Autor: mašinka Žena

Založeno: 12.12.2008, 11:37

1) snažila jsme se Vám rozmluvit představu, že mezi koncepcí tradiční ženy jako profesionální matky či tažného zvířete je rozpor. Ženy nižší (a nejpočetnější) vrstvy sypaly jednoho sviště za druhým, při kteréžto příležitosti vždy odstavily předchozího. Souč. fungovaly jako tažná zvířata.

2) Winnicott měl jakousi vědeckou teorii. Nejsem si jistá, nakolik v jeho branži ji lze přetavit ve vědecké poznatky. Určitě je nějak ověřené, že rané zážitky mohou ovlivňovat dospělou psychiku po čase, kdy se dříve předpokládalo, že už jsou dočista zapomenuty apod. Opravdu, myslím si, že ta vyspěle kapitalistická rodina, kde se matka v bezpečí a blahobytu 24 hodin denně stará o jedináčka, jež "do tří let získává ze vztahu k matce základní pocit jistoty, učí se přijímat a projevovat lásku. Potřebuje být s matkou skoro neustále" (3leté dítě, potřebující neustále maminku, je případ pro psychiatry) není natolik zavedená, rozšířená a hlavně její odchovanci natolik staří, abychom věděli s jistotou, že právě z nich vyrůstají ti vyrovnaní, rozumní, sociabilní atd. dospělí. Zatímco naopak, tradiční rodina, kde tento model v drtivé většině absentoval, snad neprodukuje nevyhnutelně deprivanty (jakkoliv naše famílie toho není dobrým příkladem).

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Uvažuju, kolik matek

Autor: Jan Muž

Založeno: 12.12.2008, 11:50

Musím s Vámi pro tentokrát souhlasit, dítě hýčkané, piplané samotnou matkou a zahrnované mateřskou empatií k jeho chtíčům a žádostem v celém předškolním věku dopadne především u chlapců jako naprosto zaostalé a závislácké embrio neschopné se vyrovnat z běžnými nároky na jeho vývojový proces. Je to nejlepší způsob, jak udělat z příští generace tlupu neschopných, labilních, líných, zbabělých a přitom agresivních zvířat.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Uvažuju, kolik matek

Autor: Beboj Muž

Založeno: 12.12.2008, 11:53

Vás vychovávala jen matka? A to je mi líto.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Uvažuju, kolik matek

Autor: Zdeno Muž

Založeno: 12.12.2008, 12:26

Tu představu si klidně rozmluvit nechám, jednak jsem to napsal jen na okraj, jednak si nějaké vysvětlení toho rozporu umím najít i sám - a proti němu postavit zase další argumenty. Např. odstavit dítě, jak píšete, pořád není tak špatné jako dát ho do péče cizích lidí. Takové "odstavené" mrně má totiž pořád matku, resp. jinou osobu nebo vůbec svou rodinu nablízku, pořád se může kdykoliv v případě potřeby vrátit k osobě/osobám, na kterých je materiálně a citově závislé. To není žádná rozmazlenost, žádná čtyřiadvacetihodinová péče, žádná patologická potřeba mít neustále maminku. Psát o takových krajnostech nemá vůbec význam. Nedat děti do jeslí přece neznamená vychovávat případy pro psychiatra. Spíš je to naopak. Ostatně, případ pro psychiatra je spíš rodič, který takovou těžkou závislost v dítěti vyvolá, ale to je zase jiná debata.

Nicméně to všechno je celkem vedlejší. Jádrem mých příspěvků je otázka, co má být, že v minulosti se matky nebo kdokoliv jiný nemohl dětem věnovat tak, jak je to podle současných psychologických poznatků optimální. Víte to někdo?

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Uvažuju, kolik matek

Autor: mašinka Žena

Založeno: 12.12.2008, 13:05

ne, souhlas. Tradice není (pro mně) žádnou nezpochybnitelnou autoritou. Jen nevím, nakolik je správné mluvit o vědeckých poznatcích v oblasti psychologie. Nevadí, sama jsem z humabranže, narábím v vědeckými teoriemi. Jen je dobré pamatovat, že to jsou "jen" opodstatněné, poznatky podložené teorie.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Uvažuju, kolik matek

Autor: Zdeno Muž

Založeno: 12.12.2008, 13:31

Tady jsme zajedno. Co se týče teorií, brát samozřejmě s rezervou. Opravdu to nejsou, resp. neměly by být "návody na obsluhu".

PS "Narábíte"? Tak se to říká tam odkud pocházím :-)

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Uvažuju, kolik matek

Autor: maš. Žena

Založeno: 12.12.2008, 13:51

Ne, já jsem z Voticka, jen jsem chytlavá na nářeční slovíčka.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Uvažuju, kolik matek

Autor: Olga Žena

Založeno: 12.12.2008, 14:18

Současných psychologických poznatků... Tady bych byla opatrná, Winnicott začal publikovat už ve 30. letech 20. století a jeho nejslavnější práce vyšla v roce 1951. A jak už správně řekla mašinka, věnoval se psychoanalýze, takže bychom měli mluvit spíš o teoriích než poznatcích.

Nicméně, odpověď na Vaši otázku, co má být, že se v minulosti matky nemohly svým dětem poskytovat péči a la Winnicott, zní: má být to, že ve srovnání s minulostí tím pádem nejde o žádný kvalitativní sešup dolů.

Zatímco paní autorka používá výrazy jako "ženy DNES nejsou matkami rády" nebo "takto STAROMÓDNÍ my nejsme", jako by se matky v minulosti matky věnovaly svým dětem víc, ve skutečnosti tomu tak nebylo. Takže dnešní matky ze svých dětí možná nevypiplají tak dokonalé bytosti, jako kdyby postupovaly podle Winnicotta (čemuž osobně neveřím), ale ve srovnání se svými prabábami a praprabábami nezaostávají.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Uvažuju, kolik matek

Autor: Zdeno Muž

Založeno: 12.12.2008, 15:19

Ale právěže já nemluvím jmenovitě o Winnicotovi a o 50-80 let starých psychoanalytických teoríích, měl jsem na mysli opravdu současné poznatky z dětské psychologie. I ten Švejcar je už v mnohém pasé, pokud vím. Co se týče literatury, já sám bych odkázal nanejvýš na populárně zjednodušenou a také už trochu patinovanou knížku Alice Millerové Dětství je drama (pořád ji ale doporučuji, je to skvělá knížka). Nicméně o klíčové roli matky pro dítě se dočtete snad všude, kde se pojem dětská psychika objevuje. Abychom se nedostali do nějakého zbytečného sporu, tak opakuji, že to v žádném případě neznamená matčinu nepřetržitou péči a servis, žádnou rozmazlenost dítěte, žádné vyloučení otce nebo jiných příbuzných (to bych z péče o děti vyloučil i sebe, a takový blázen nejsem). Jen si osobně myslím, že dát půlroční děti pryč z blízkosti všech jeho blízkých, k cizím lidem, na většinu dne, je zhovadilost a považuji to za týrání. Zřizovat k tomu instituce, zkracovat dobu rodičovské dovolené a podobně, to je také zhovadilost (přiznávám, že ten návrh zákona neznám a ať je jaký chce, budeme s manželkou miniškolky a podobné zrůdnosti ignorovat).

To že oproti stavu před sto nebo dvěma sty let nejde o sešup dolů, je slabý argument, pokud to tedy myslíte jako argument pro omezení stávající rodičovské péče. Tady platí ten Kristinin ironický návrat k prknům od sudu místo lyží.
A navíc to opíráte o velice zjednodušený výklad jak dějin, tak samotného tématu. Jistěže se matky nestaraly o každé dítě čtyřiadvacet hodin denně, ale o to ani nejde. Jde o to být po většinu času takříkajíc v zorném poli dětí, a v případě jakékoli potřeby (potřeby, ne rozmaru) k dispozici - to je přece něco podstatně jiného než nějaké otročení. Ostatně jako rodič stejně zjistíte, že když má dítě ve vás tuto jistotu a pocit bezpečí, tak se ho právě díky tomu nebude neustále dožadovat a naopak se bude vydávat na různé "samostatné výpravy". (Přičemž netrvám na osobě MATKY za každou cenu, jen si myslím, že přinejmenším první rok-dva je tou nejvhodnější osobou. Ostatně i autorka článku říká - zrovna Winnicotovými slovy - totéž, mluví v první řadě obecně o milující osobě, až potom o matce.)

To všechno podle mě platí bez ohledu na to, co píšete v posledním odstavci, tedy bez ohledu na to, co a jak formulovala autorka článku, bez ohledu na to jaké jsou "dnešní matky" a jaké byly jejich prabáby.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Uvažuju, kolik matek

Autor: Olga Žena

Založeno: 12.12.2008, 17:50

To je ale problém, že jmenovitě o Winnicottovi nemluvíte. Protože právě na jeho názor, že o dítě musí pečovat jenom jedna osoba, jinak má ztížený vstup do života, plus že tou jednou osobou má být zrovna matka, jsem reagovala.

Myslím si, že je to hovadina, slušně řečeno překonaná a zastaralá teorie. A pokud tuhle překonanou a zastaralou teorii paní autorka používá k tomu, aby mohla ohrnovat nos nad střídáním se na rodičovské dovolené či matkami beroucími si miminko s sebou do práce a vykládat, že dnešní ženy nejsou matkami rády, tak se mi to nelíbí.

Osobně si myslím, že dnešní matky - aspoň ty co znám - věnují svým dětem a jejich potřebám včetně těch emocionálních několikanásobně vyšší pozornost než kdy předtím. Minimálně by žádnou z nich nenapadlo dát děcku slivovici nebo odvar z makovic, aby usnulo a přestalo otravovat (a tím mu způsobit mentální retardaci), což byla u těch ve stereotypu lásky žijících matek aspoň u nás na Moravě oblíbená fligna.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Uvažuju, kolik matek

Autor: Zdeno Muž

Založeno: 12.12.2008, 18:35

Tak konkrétně v názoru na tuto Winnicotovu tezi s vámi vřele souhlasím, ale skutečně nevím jak poznat, že jste svými historickými úvahami reagovala právě a jen na ni a ne na ty ostatní, uvedené v článku. Nevím proč jste nešla rovnou k jádru věci. Nicméně mám pocit, že můj názor na zrůdnost jeslí a na předávání malých dětí do rukou cizích lidí to nijak nevyvrací, stejně jako názor, že milující osoba je pro dítě nezastupitelná a že nejbližší osobou je pro malé dítě cca do dvou let zpravidla matka. Pochopitelně že čím víc milujících osob, tím lépe, to se snad rozumí samo sebou.

U vás bylo běžné dávat dětem slivovici a makovicový odvar? To ledacos o Moravácích vysvětluje :-)
Ale vážně, to teda nemám slov. Vím jen o jedné ženské, která to u nás dělala, a ta byla sama poněkud retardovaná (ty děti ostatně taky). A to jsem do Prahy určitě přišel z většího, vlastně z menšího zapadákova než vy a o tamních výchovných zvyklostech si nemyslím nic moc.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Uvažuju, kolik matek

Autor: Olga Žena

Založeno: 12.12.2008, 19:05

Vidíte, a já myslela, že když začnu větou: "Uvažuju, kolik matek v historii lidstva mělo čas a možnost pečovat o dítě bez pomoci jiné osoby dle receptu pana Donalda W. Winnicotta" bude křišťálově jasné, že reaguju 1. na názor Donalda W. Winnicotta 2. že o dítě má pečovat jenom matka bez pomoci jiné osoby. Přijde mi, že jednoznačněji se to popsat snad ani nedá ;-)

To s tím makovým odvarem je pravda, cituji z nějakých maminkovských stránek: "Ve středověké Evropě cumlaly děti látkové pytlíčky naplněné kaší z chleba a medu, ke které se někdy přidával makový odvar. Ve srovnání s tímto uklidňujícím koktejlem jsou dnešní dudlíky neškodnou záležitostí." Prostý lid nebyl blbý a uspávacích účinků si správně všiml. Šak aji Kostelníčka ho dala Jenůfce vypiť, když šla topit děcko. Akorát už si nějak zapomněl všimnout, co to pak s těmi dětmi dělá. Nebo možná tehdy mentální bystrost nebyla na vsi tak důležitá, a svaly měli tihle lidé naprosto v pořádku. O té slivovici to mám od Radima Uzla, píše to v jakési knize. Jeho dědeček pracoval na Slovácku za I. republiky jako doktor a vyděsilo ho, jak moc se tam chlastá a že některé matky dávají slivovici i dětem.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Uvažuju, kolik matek

Autor: Zdeno Muž

Založeno: 12.12.2008, 20:18

Možná to i JE jasné, ale to teď už neposoudím. Ale vím proč jsem to nepochopil: zrovna tu předmětnou Winnicotovu větu jsem totiž - nerad to přiznávám - při čtení přeskočil nebo vytěsnil. Přemýšlím proč - asi jsem usoudil, že jako druhý citát v tom odstavci bude jen opakovaně potvrzovat to, co už bylo řečeno prvním citátem, a takovými věcmi se nerad zdržuju (zvlášť když si ke čtení odskočím narychlo během pauzy v práci). Navíc je v tom citátu zřejmě překlep, a to poměrně zásadní - místo "nejjistější" má být "nejistější" - což pro mě bývá další důvod držet se podstaty a nenamáhat se řešením něčeho, co mi připadá jako prkotina nebo reduncance. Vím, co mě naučilo provádět tuhle selekci, ale to sem nepatří.

Ohledně té konkrétní teze o výchově dětí tedy nejsme ve sporu. Myslím si ale, že 1/ ani tak nemělo smysl rozvíjet úvahy o historii lidstva, a 2/ že i když Winnicotův překonaný názor z článku a vůbec ze svého kulturního povědomí škrtneme, tak se nic nemění na těch "mých tezích", že totiž matka, otec nebo kterýkoliv jiný milující dospělý příbuzný, jsou pro dítě až na nějaké výjimky z principu lepší možností než vychovatelé v jeslích. (Zda se tady rozcházíme nebo ne, to nevím.)

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Uvažuju, kolik matek

Autor: Zdeno Muž

Založeno: 12.12.2008, 20:32

PS To s tou jedinou pečující osobou má stále oporu v moderní dětské psychologii, někde jsem četl, že dítě si kolem osmi měsíců vytváří fixaci na jednu a pouze jednu osobu (nemusí to být matka, ale zpravidla to je ona), která je pro něj nejvyšší autoritou a na které je citově závislé. Postupné odpoutání od matky, resp. "matky", je pak ukazatelem zdravého psychického vývoje. Takže ta teze nemusí být sama o sobě bez rozumného základu, jen je možná v článku posazená do špatného kontextu a tím blbě interpretovaná. Což je celkem jedno, pokud se bavíme právě o té její interpretaci.

Ovšem na svých dětech jsem nic takového nepozoroval. Buď jsem špatný pozorovatel, nebo se jim málo věnuji, nebo je to všechno složitější a není to celé tak zjevné, nebo je to zjevné jen když nastanou nějaké problémy (odloučení a tak), nebo co já vím...

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Uvažuju, kolik matek

Autor: Olga Žena

Založeno: 12.12.2008, 12:56

Jenom tak na okraj - ten dětský psychoanalytyk Donald Woods Winnicott se před víc jak 110 lety narodil. Do bohaté metodistické rodiny sira Fredericka a Elizabethy Marthy Winnicottových. Vychovávala ho hádejte kdo... chůva. Proto možná razil, že by se dětem měla věnovat jen matka, a nenechávat péči na jiných. Asi ho ani nenapadlo, že by se mohl zapojit třeba otec.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Uvažuju, kolik matek

Autor: mašinka Žena

Založeno: 12.12.2008, 13:11

Otec Winnicott asi chodil do práce. A matka, kterou dle http://en.wikipedia.org/w
iki/Donald_Winnicott, dospělý Donald hodnotil jako trpící depresemi, měla dost starostí sama se sebou.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Uvažuju, kolik matek

Autor: Zdeno Muž

Založeno: 12.12.2008, 13:46

Já ho ani neznám, předpokládám že byl ve své době pokrokový, ale že dnes je jeho dílo dávno překonané. Nevím nakolik chtěl z péče o dítě vyloučit i otce, prarodiče, strýce, tety, starší sourozence a vůbec nejbližší příbuzné. Tak nebo tak, "nezbytnost matky" rozhodně neznamená, že by všichni ostatní měli dát od dětí ruce pryč.

Jinak ta zmiňovaná Eva Rheinwaldová, jestli se nepletu, je pěkně pošahaná. Před nějakými dvanácti lety jsme se o její názory se ženou zajímali. Články v rodičovských časopisech asi prošly redakčním výběrem a úpravou, ty nebyly tak zlé, ale její knížky byly dost radikální, až pitomé.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Uvažuju, kolik matek

Autor: Jana Žena

Založeno: 12.12.2008, 15:27

Svatá pravda.
A v dělnickém prostředí kolikrát byl kojenec ponecháván osm i více hodin v péči starších sourozenců nebo někoho ze sousedství, bez kojení, samozřejmě. Předpokládám, že to chudinky děti doháněly v noci.
Nic jiného se nedalo dělat, pokud chtěli lidé uživit rodinu a zároveň mít děti.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Uvažuju, kolik matek

Autor: NTPT Muž

Založeno: 13.12.2008, 01:45

v historii lidstva mělo čas a možnost pečovat o dítě....

No, třeba například celý pravěk .o) dávaly samice neandrtálce děcka do školky. Ale co naplat když podle tebe dějiny začínají Spartou, kde děti odtrhávali od prsu matkám aby je budto svrhli ze skály nebo zavřeli do kasáren. .o).

koneckonců všichni víme z povinné četby, kdo se nejvíc věnoval Barunce, Adélce, Vilímovi a Janovi----

A chceš mi říci že Babička podle B němcové byla nerudná zamindrákovaná cizí kráva ? Argument vedle jako jedle. Protože péče o dítě ZUSTALA v kruhu rodiny a v kruhu milujících nejbližších - kam patří, ne v nějakém institucionalizovaném zařízení typu kinderkoncentrák.


Ex
istovala SPOUSTA kultur a ve většině z nich rozhodně ve věku kojeneckém a batolecím patřilo dítě do působvnosti a péče MATKY. Když ne matky, tak v péči dědečka a babičk, zkrátka péče o dítě zůstávala V RODE

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Uvažuju, kolik matek

Autor: Olga Žena

Založeno: 18.12.2008, 12:33

Ale ale, to jsou mi zase diskusní fauly. Slamění panáci jak Brno, osobní útoky... fujky, fujky, fujky.

Neandertálci nedávali děti do školky, samozřejmě že ne. On to taky nikdo netvrdí. Ale stejně tak nevychovávala děti neandertálská matička zavřená do tří let věku každého z nich v jeskyni 2+1. Ženy v pravěku pracovaly tak jako kdykoliv potom, především zabezpečovaly podstatnou část jídla sběrem a lovem menších zvířat. Těžko přitom mohla každá matka dávat pozor na všechny svoje malé děti. Celkem logicky těm mladším pomáhaly s dětmi ženy starší, které na ty maliny už hůř viděly a sysla hůř dohodnily, neboli babičky. Evoluční biologové mají dokonce teorii, že babičky se v lidské rase právě za tímto účelem vyvinuly. Samice jiných druhů jsou totiž plodné až do smrti - jenom u lidí prý existuje ženské klimakterium, které ženy zbaví plodnosti léta před smrtí. Má to být proto, aby už samy nerodily a mohly se věnovat vnoučatům.

Nu a stejný systém měla zavedena paní Prošková. Zase - proč vykládáš o tom, že Babička nebyla zamindrákovaná cizí kráva? No nebyla, byla to matka matky, tj. osoba, jejíž péče o vnouče je IMHO úplně přirozená. Problém je, že nikoliv podle Donalda Winnicotta a potažmo paní Melichové. Podle těch má z psychoanalytických důvodů o malé děti pečovat matka, a jen a jen matka, jinak má dítě ztížený vstup do života. Tj. ani ta péče babiček a tetiček není správná. Autorka dokonce výslovně ohrnuje frňák nad otcovskou rodičovskou dovolenou.

O skutečnosti, že tento její prapodivný militantně-maternitní feminismus Tě nepřiměl k nesouhlasné reakci, kdežto naopak komentář o tom, že odjakživa se do péče o děti zapojovali i jiní lidé ano, bys myslím měl popřemýšlet.

Odpovědět na příspěvek

 

Co je prospěch dětí?

Autor: Jan Muž

Založeno: 11.12.2008, 15:54

Odpovědí: 9

Považuji za velké pokrytectví, když se jakékoliv opatření vnější moci zasahující do rodiny ospravedlňuje prospěchem dětí. Nikdy a nic se nedělalo, a ani nemá smysl dělat, ve prospěch dětí. Dítě je nehotový člověk a nelze mluvit o jeho prospěchu, protože děti netvoří žádný lidský útvar, který by měl nárok na existenci a její ochranu. Právě naopak, děti jsou přiváděny na svět ve prospěch společenství dospělých, jemu jsou přínosem a jemu slouží, pro něj, pro jeho hodnoty, cíle a přežití musejí být rovněž vychovávány.

Probůh, nic přece nemůže sloužit dětem pro jejich prospěch jen z jejich vlastní podstaty, jako bytostí o sobě. Kritériem dobra a zla není blaženost dětí, ale blaženost celé společnosti. Proto se děti musí učit zdatnosti, sebekázni, schopnosti odolávat strázním, obětovat vlastní zájem zájmu dospělých. Rozhodně nic není z toho, aby si děti užívaly slastí v ničím neomezené hojnosti.

Všechny teorie psychologů o citové výchově dětí jsou pusté hypotézy, které nemají žádný pojem o tom, k čemu je taková výchova vůbec dobrá a prospěšná. Pouze tradice a zvyky předků odrážejí z dlouhodobé zkušebnosti pravdu o tom, co je dobré ve výchově dětí z hlediska prosperity a zachování lidského rodu.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Co je prospěch dětí?

Autor: Beboj Muž

Založeno: 12.12.2008, 11:01

Všechny teorie o patriarchátu jsou pusté hypotézy. Je třeba vrátit se k matriarchátu, pak bude dobře.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Co je prospěch dětí?

Autor: Jan Muž

Založeno: 12.12.2008, 11:36

K matriarchátu se nelze vrátit, protože nikdy neexistoval. Dnešní feminizace společnosti však poprvé v dějinách k něčemu podobnému směřuje, ovšem bez cíle nastolit skutečný matriarchát, při němž by ženy převzaly odpovědnost za vývoj společnosti, ale pod heslem rovnosti a intervencí státu proti mužům. Jde tedy jen o potírání patriarchátu bez rozumné alternativy. A podle toho to také vypadá. Kdyby ženy chtěly opravdu matriarchát s plnou tíží a odpovědností, jakou to pro ně přináší, řekl bych proč ne? Ať si to jen zkusí. Jenomže odpovědnost a veškeré důsledky moci, to je to poslední, o co by stály. Ženy chtějí výhody, práva a zisk, důsledky svých rozhodnutí a nutné zdroje svého prospěchu však nechávají na mužích.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Co je prospěch dětí?

Autor: Beboj Muž

Založeno: 12.12.2008, 11:54

K patriarchátu se nelze vrátit, protože nikdy neexistoval. Všechny teorie o patriarchátu jsou pusté hypotézy. Je třeba vrátit se k matriarchátu, pak bude dobře.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Co je prospěch dětí?

Autor: Jan Muž

Založeno: 12.12.2008, 13:14

Vy asi budete nějaká zanedbaná psychotička z psychiatrické léčebny. Tenhle kolovrátek fixních představ nemá jiného východiska. Asi nemá ani smysl se ptát, jak došlo k tomu, že jste se zadrhla právě na tomto webu a v této diskusi.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Re: Co je prospěch dětí?

Autor: Beboj Muž

Založeno: 12.12.2008, 13:34

Vy asi budete nějaký zanedbaný psychotik z psychiatrické léčebny. Tenhle kolovrátek fixních představ nemá jiného východiska. Asi nemá ani smysl se ptát, jak došlo k tomu, že jste se zadrhl právě na tomto webu a v této diskusi.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Co je prospěch dětí?

Autor: Jan II Muž

Založeno: 12.12.2008, 13:19

Milý Jane,
když jsem sem začal asi před rokem občas psát, určitě jsem Vám nechtěl přebrat identitu. Ale tahle shoda je celkem zajímavá, protože názorově se dost shodujeme. Asi bych volil trošku jiný slovník, ale taky jsem názoru, že dětství je poměrně krátký časový úsek směřující k dospělosti. To, že budu někoho 18 let chránit a pak jej předhodím naprosto naivního "životu" mi moc rozumné nepřipadá. Ale co je rozumné pro mě, který byl ještě vychováván k zodpovědnosti, určitě není rozumné pro konzumní způsob života. Jsem rodič, i když díky systému hodně odstrčený, a dělá mi radost udělat radost, když můžu. Ale opakuji, když můžu. Určitě ne za cenu, že si budu brát úvěr na Vánoční dárky.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Co je prospěch dětí?

Autor: Jan Muž

Založeno: 12.12.2008, 16:00

Dobrý den, díky za projev souhlasu. Možná jsem nick sebral já Vám, ale nevědomky. Jeden příspěvek k tématu. Zrovna jsme přečetl článek (http://www.novinky.cz/cl
anek/156596-cesti-skolaci
-jsou-na-odpis-zhorsili-s
e-nejvic-ze-vsech.html), který dokazuje, jak rychlý účinek má feministická devastace společnosti. Česko v posledních deseti letech rozpoutalo nejbrutálnější justiční teror proti mužům a otcům v Evropě. Výsledkem jejich kriminalizování, existenční likvidace a vyloučení z rodiny je, že děti v základních školách v tomto období poklesly na úroveň nejblbějších a nemizernějších spratků na světě, přestože před deseti lety na tom byly ještě relativně dobře. Ten mezinárodní průzkum TIMSS ukázal, jak upadá úroveň dětí na západě. Naopak na přední příčky se dostávají asijské země, Rusko, Lotyšsko a p., kde dosud platí tradiční patriarchální uspořádání v rodině. To je jasný důkaz, nakolik jsou má varování a obhajoba patriarchátu pravdivé. Děti v Česku už zajímají jen počítačové hry, kašlou na vzdělání, na kázeň, nerespektují žádné autority a pod vedením svých matek z nich rostou lajdácké a parazitické kreatury.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Co je prospěch dětí?

Autor: Beboj Muž

Založeno: 12.12.2008, 16:10

Správně!
K matriarchátu je třeba se vrátit, pak bude dobře.

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Re: Re: Re: Co je prospěch dětí?

Autor: zbynek Muž

Založeno: 23.12.2008, 15:28

Není k čemu se vracet, matriarchát neexistoval, Vratit se můžete tak do blázince.

Odpovědět na příspěvek

 

Pohled z praxe

Autor: Jana Žena

Založeno: 12.12.2008, 15:22

Odpovědí: 1

Za prvé - vůbec si nemyslím, že by dnešní ženy nestály o rodičovství a doma se nudily. Naopak, sama se řadím do skupiny žen, které by raději zůstaly v domácnosti a pečovaly o hodně velkou rodinu. Bohužel, ekonomická situace mi nedává volbu - každé další dítě a pobyt několik let doma by byly velkou ekonomickou zátěží rodiny. A tak to má většina lidí s průměrnými příjmy. Proto tak trochu závidím Pavlíně Baburkové (ale hlavně jí fandím) a všem podobným ženám. Její muž s přehledem zajistí i hodně velkou rodinu a ona si může dovolit rodit děti jako na běžícím pásu...
Za druhé: Situace, kdy je matka na péči na malé děti opravdu sama, myslím dřív neexistovala. Nejde jen o to, že některé situace, zvlášť pokud je dětí víc a s malým věkovým rozestupem, jsou těžko zvládnutelné silami jednoho člověka. Jde také o společenskou izolaci, která je opravdu hodně frustrující. Třeba v situaci, kdy děti jedno po druhém onemocní a vy se prakticky vůbec nedostanete ven třeba dva měsíce...
Dříve s péčí o děti pomáhala celá široká rodina, nejen prarodiče, ale i různé svobodné tetičky a mladé dívky z příbuzenstva, ale i ze sousedství. Několik neprovdaných sester mého dědečka vlastně posloužilo velmi širokému příbuzenstvu jako jakési jesle a mateřská školka, a to po několik generací. Už jen to, že ženy dříve šestinedělí vlastně proležely s miminkem v izolaci, takzvaně v koutě. Dámy, které máte děti, jak dlouho jste po porodu ležely? Tipnu si, že asi tak dvě hodiny...

Odpovědět na příspěvek

 

Re: Pohled z praxe

Autor: Kristina Žena

Založeno: 12.12.2008, 18:39

Po prvním jsem pár hodin prospala v posteli, kam mě přivezli ze sálu, po druhém jsem vstala rovnou na sále a na pokoj došla pěšky.

Odpovědět na příspěvek

 

Slovutný psychiatr měl špatné svědomí

Autor: zbynek Muž

Založeno: 23.12.2008, 15:27

Odpovědí: 0

Slovutný pediatr Josef Švejcar měl vvúči ženám špatné svědomí, protože byl vědátorem ryze komunistickým. Podporovaltaké z různých důvodů vysokou zaměstnanost žen.Jeho mínění nelze brát zcela vážněm, natož se jím ohánět v argiumentaci. Takových vědátorů jako býval slovutný pediatr Josef Švejcar najdete v každém totalitním stázě přehršli.Nebyl by tak slovutným, kdyby směli jiní, charakternější, na světové kongresy jako slovutný pediatr Josef Švejcar.

Odpovědět na příspěvek

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

Muž, Žena

E-mail:


(Vyplňte pouze tehdy, jestliže chcete být informování o odpovědích na váš příspěvek)

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola: 

Opište znaky z obrázku do spodního pole:

 

 


ROVNOPRÁVNOST.cz je kolektivni tvooený, nezávislý, svobodný, názorový web. Jeho posláním je komentovat a zviditeloovat spoleeenské problémy týkající se mužu. Stránky vznikly za úeelem osvity a dokumentace. Cílem je umožnit všem publikovat svobodné názory formou elánku nebo diskuzních poíspivku. Stránky dávají svobodný prostor i kontroverzním názorum a tabuizovaným tématum, o kterých se veoejni nemluví nebo se bojí mluvit. Nesnaží se nikomu vnucovat cizí názor a nechávají na každém, aby si vytvooil svuj vlastní.

Copyright © 2007 Rovnopravnost.cz                Tvorba www - Web & Media a.s.